reklama
 
 

Nejen faraonova nekropole. Poznejte největší objevy českých egyptologů, slaví 100 let

2. 8. 2019 19:53
Česká egyptologie slaví v letošním roce významné výročí. Je tomu právě sto let, co se zásluhou Františka Lexy začala vyučovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, a dala tak později vzniknout nejen mnoha významným vědeckým pracím, ale především archeologickým objevům přímo v Egyptě. Čeští egyptologové se dnes řadí mezi světovou špičku. Podívejte se, jaké nejvýznamnější objevy si během sta let připsali na své konto.

Další kulaté výročí, šedesát let od svého vzniku, letos slaví také Český egyptologický ústav, který dodnes výuku egyptologie na Univerzitě Karlově zaštiťuje.

Podle ředitele ústavu Miroslava Bárty jsou důvodem vysoké úrovně českých průzkumů „kontinuální práce několika generací vědců, silná týmová a mezioborová mezinárodní spolupráce, provázání výzkumu s výukou a vychováváním dalších generací, dřina a notná dávka štěstí a intuice. V neposlední řadě spojování detailních archeologických výzkumů s teoriemi vývoje civilizací a řadou dalších teoretických otázek“.

Podívejte se na mapu Abúsíru, významné archeologické lokality, v níž od 60. let začali bádat i čeští egyptologové. Po kliknutí na jednotlivé nálezy v mapě se vám zobrazí podrobnosti.

Abúsír

Abúsír je jednou z nejvýznamnějších archeologických lokalit v Egyptě. Místo, které se ve staroegyptštině nazývalo Per Usir neboli sídlo Usira (boha zemřelých), je rozsáhlým pohřebištěm především panovníků páté dynastie a jejích blízkých. Nachází se asi 25 kilometrů jihozápadně od Káhiry a archeologové z Českého egyptologického ústavu zde působí již od počátku 60. let. Právě čeští egyptologové zde jako první použili do té doby neobvyklé geofyzikální metody při průzkumu lokality. To jim vyneslo privilegované postavení mezi zahraničními archeology a největší koncesi zahraniční expedice v Egyptě na stovky hektarů vykopávek. Kromě pyramidových komplexů několika panovníků 5. dynastie se tu nacházejí pohřebiště úředníků a kněží z doby 3. až 6. dynastie, ale také šachtové hrobky ze sajsko-perské doby (kolem roku 525 př. n. l).

1Největší objev

Pohřební komplex krále Neferrea

Za svůj největší objev považují čeští egyptologové pohřební komplex faraona Neferrea (nebo také Raneferefa). Významnou nekropoli nalezli již v 80. letech 20. století a kromě nedostavěné pyramidy a panovníkových kosterních pozůstatků skrývala i rozsáhlý soubor papyrů a zlomků královských soch. Panovník vládl asi 2400 let před Kristem a zemřel velmi mladý, bylo mu něco málo přes 20 let. Fotografie: Český egyptologický ústav

zpět na mapu

3Pohřebiště hodnostářů, kněží i egyptské princezny

Na podzim 2012 objevili čeští egyptologové hrobový komplex staroegyptské elity, zahrnující čtyři skalní hrobky z doby okolo 2500 let př. n. l. Patřily princezně Šeretnebtej, dvěma vysoce postaveným úředníkům a knězi Neferovi. V celém komplexu pak objevili největší soubor soch nesmírné umělecké hodnoty, který se dosud v oblasti podařilo odkrýt. (Pozn. – lokace: asi 1 km jižně od královského pohřebiště výše.)

zpět na mapu

4Sajsko-perské pohřebiště

Na konci 26. dynastie, také zvané sajské, vzniklo v 6. století př. n. l. na předtím zcela opuštěném území, vzdáleném asi 200 metrů jihozápadně od Neferreovy pyramidy, samostatné pohřebiště tvořené většími a menšími hrobkami šachtového typu.

zpět na mapu

5

4500 let starý člun

Při pátrání po hrobce krále Huniho uskutečnili v roce 2015 čeští egyptologové nečekaný objev 4500 let staré dřevěné lodi měřící osmnáct metrů. Ta přiléhala k hrobce vysokého egyptského hodnostáře, jehož jméno se zatím nepodařilo zjistit. I přesto, že je dřevěný nález velmi křehký, písek jej uchoval v nebývale dobré podobě, která ukazuje například na dřevěné čepy, jimiž byla prkna spojena, ale dokonce i rostlinná vlákna, která byla uvázána do silných svazků a lan umístěných uvnitř lodi v místě spojů prken. Právě dochovanost těchto prvků je v prostředí starého Egypta jedinečná, a nález tak představuje historický technologický milník. Fotografie: Český egyptologický ústav

zpět na mapu

6

Chrám Ramesse II.

Výjimečným objevem českých egyptologů byl sluneční chrám faraona Ramesse II. zvaného Velikého, který panoval před více než třemi tisíci lety. Tento faraon byl velkolepou osobností, realizoval monumentální stavební projekty a udělal také mnoho administrativních a armádních reforem. Nově objevený chrám stával na břehu dnes již vyschlého abúsírského rybníku, který spojoval Mennofer s abúsírským pohřebištěm. Ze starověkého chrámu však na místě zůstaly už jen podpodlažní a podlažní části, zbytek byl rozebrán a kamenné bloky byly použity na pozdější stavby. Egyptologové by v budoucnu rádi prozkoumali také okolí stavby, kde by se mohly nacházet další budovy přilehlé ke chrámu. Fotografie: Český egyptologický ústav

zpět na mapu

Satelitní snímkování pyramid

Jako první na světě provedli čeští egyptologové satelitní snímkování pyramid v oblasti Abúsíru, jižní Sakkáry a Dahšúru. Pořízení tohoto snímku představuje svým způsobem malou českou revoluci na pyramidových polích. Využívání satelitních snímků sice není v egyptologii nijak neobvyklé, zcela novým elementem však bylo, že Čechy pořízený snímek zachycuje velmi přesně oblast nejstarších pohřebišť staroegyptského státu, navíc v nebývale detailním měřítku. Snímky z ptačí perspektivy umožňují ucelený pohled na celou nekropoli, a poodkrývají tak roušku prostorových vztahů mezi jednotlivými identifikovatelnými objekty. Podle odhadů vědců čekají na své objevení v celé oblasti další stovky hrobek patřící významným členům královského dvora.

autoři: Martina Heroldová, Jiří Kropáček | 2. 8. 2019 19:53

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama