V průzkumu Střediska vzdělávací politiky UK se ukázalo, že nejlépe si vedou fakulty pedagogické a lékařské. Naopak nejhůře dopadly obory zemědělské, tam se nezaměstnanost absolventů v loňském roce pohybovala kolem 11 procent.
Míra nezaměstnanosti u absolventů většiny fakult se přitom pohybuje mezi 2-10 procenty.
Obecně si čeští vysokoškoláci zatím nemají moc na co stěžovat. Na trhu práce jich je stále málo. Díky velké poptávce mají nadprůměrné platy (více jak 36 tisíc korun měsíčně), jsou nejméně ohroženi nezaměstnaností a získávají vysoce kvalifikovanou práci.
"Za pět let se to ale změní," říká Jan Koucký, autor výzkumu. "Už to nebude deset procent, ale třeba dvacet. S tím by měli začít uchazeči o studium počítat."
ČTĚTE VÍCE- Všechny tabulky a grafy k výzkumu
Doba rozpuku končí
"Dnes jsou absolventi vysokých škol na vrcholu. Ale ti příští musí začít myslet na cestu dolů," upozorňuje Jan Koucký. Podle odhadů se počet absolventů během čtyř let zvýší až o 45 procent z populačního ročníku.
Zatímco v současné době studenti chodí na vysokou často pouze kvůli titulu, v příštích letech už pouhý diplom podle Kouckého stačit nebude: "Poptávka bude nasycena, zaměstnavatele bude více zajímat, co skutečně umí, než že je vysokoškolsky vzdělaný."
Infobox
ČEŠI A SVĚT
- Česko společně s Polskem a Slovenskem má nejnižší míru nezaměstnanosti vysokoškoláků
- V Česku je přes 12% vysokoškoláků. V zemích EU jich je v průměru dvojnásobně víc
- Češi jsou o 72% méně ohroženi nezaměstnaností, než celá populace. Vykonávají o 39% kvalifikovanější práci a mají o 66% vyšší mzdy.
- Společně s Nory jsou nejvíce spokojeni se současnou prací, ale příčinou spokojenosti není vzdělání, které získali na vysoké škole.
- Počet absolventů VŠ roste v Česku nejrychleji. V roce 2001 se na vysoké školy zapsalo necelých 40 tisíc uchazečů. Loni to bylo už 60 tisíc.
Výsledky výzkumu by měly sloužit především budoucím uchazečům o studium. Ti by si napříště měli vybírat školu podle toho, jak jsou její absolventi úspěšní. Dosud takové údaje ale k dispozici neměli.
"Školy tyto údaje znaly, ale nic je nenutilo k tomu, aby s výsledky cokoliv dělaly a pochopitelně je uchazečům nesdělovaly. Dostávaly peníze na studenty, kterých byl zatím dostatek," říká Koucký. "My ty informace ale dáme uchazečům přímo."
Varovných deset procent
Tabulka škol jasně ukazuje, jak si která škola a fakulta stojí.
Výzkumníci zohlednili míru nezaměstnanosti podle regionálních trhů práce, na které absolventi vstupovali. Například ostravské fakulty tak nebyly znevýhodněny vysokou mírou nezaměstnanosti v regionu. Data počítají s tím, jako by všichni nastupovali na stejný trh práce.
Z neuměleckých škol dopadla nejhůře Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích s mírou nezaměstnanosti 10,5 procenta.
ČTĚTE VÍCE - Celá zpráva z výzkumu
Naopak nejlépe připravuje své studenty na zaměstnaní VŠE v Praze. Tam bylo v loňském roce nezaměstnaných absolventů jen přes tři procenta.
Některé školy ale v sobě snoubí oba póly. Veterinární farmaceutická univerzita v Brně má pod sebou fakultu s 20% mírou nezaměstnanosti, ale i fakultu, kdy bylo bez práce jen 0,7 procenta absolventů. Jediná fakulta, která v loňském roce neměla jediného nezaměstnaného aboslventa byla Fakulta managementu VŠE Praha.
Podle Kouckého by pro uchazeče měla být varovným signálem 10 procentní míra nezaměstnanosti absolventů. "Zamýšlel bych se, zda na takovou školu jít," říká.
Některé obory zaniknou
Výzkum by ale kromě informací pro budoucí studenty měl podnítit změnu ve financování vysokých škol.
"Jeden student stojí desítky tisíc korun ročně, pokud se po ukončení školy stane nezaměstnaným, musíme na něj dávat další peníze z našich daní," říká Koucký. "Když na to dáváme naše peníze, je oprávněné chtít po školách i studentech zvýšení efektivity."
Podle Kouckého by v budoucnu měly některé obory zaniknout úplně, do některých bude přicházet méně studentů.
Dlouhodobý záměr ministerstva školství, zveřejněný v loňském roce, hovoří o tom, že by míra zaměstnanosti absolventů měla ovlivňovat financování škol.
Z posledního k průměru
Na konci roku připraví Středisko vzdělávací politiky doporučení pro uchazeče škol a jednotlivých fakult podle nových údajů o zaměstnanosti absolventů.
"Konkrétně označíme školy a fakulty, jejichž absolventi jsou, nebo naopak nejsou úspěšní, a doporučíme uchazečům, jak se rozhodnout," říká Koucký. "Uvědomujeme si ovšem, že se ani zdaleka nebude jednat o jejich rozhodující nebo dokonce jediné kritérium."
Letošní výzkum, který se uskutečnil ve 12 evropských zemích a Japonsku, sledoval také spokojenost aboslventů s vysokou školou. Nejlépe si stojí školy v Norsku, nejhůře naopak Italové.
Dvě třetiny Českých vysokoškoláků nelitují vzdělání a absolvovanou školu by neměnili. Od roku 1998, kdy poprvé průzkum proběhl, se ale výrazně změnil přínos, který škola pro absolventy má.
Zatímco před lety byla stěžejní pro získání zaměstnání. Dnes je pro české studenty důležitá spíše kvůli celkovému osobnímu rozvoji. V tom jsme se posunuli z posledního místa až k evropskému průměru.
Pět procent ke spokojenosti
Dnes zveřejněná data nabádají studenty víc hledět do budoucnosti a vybírat takovou školu, která jim zajistí vzdělání, se kterým najdou na trhu práce uplatnění.
"Příští rok se ukáže, zda se nám uchazeče o studium podařilo ovlivnit. Pokud ovlivníme jejich volbu alespoň z pěti procent," říká Koucký, "budeme spokojeni."
