Praha/Brno - Soukromá Rašínova vysoká škola v Brně plní na první pohled všechny studentské sny.
Přijmou vás bez přijímaček a sami od sebe vám nabídnou, abyste nechodili na přednášky.
Stačí, když přijdete na semináře jednou za týden v sobotu a za rok zaplatíte 38-54 000 korun. Nikdo vás nebude peskovat, že nechodíte do školy a ještě vám zůstanou všechny studentské výhody.
A ti, kteří se uchází o titul inženýra, se nemusí bát ani matematiky. Tato škola totiž vysokoškolskou matematiku nevyučuje - k získání titulu stačí znalosti středoškolských počtů.
Problém je ale v tom, že tato škola nemá pro takový způsob výuky povolení.
„Jde o obcházení akreditace," komentuje situaci předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková. „Tímto způsobem nemohou zajistit kvalitní výuku."
Školu od počátku její existence absolvovalo na 179 studentů. Tento rok na ní získá akademický titul dalších 146 lidí.
Inženýrem bez matematiky
V Rašínově vysoké škole lze získat jak bakalářský titul, tak titul inženýr. Přijímačky se nedělají, stačí donést maturitní vysvědčení, či doklad o předchozím studiu, absolvovat motivační pohovor a zaplatit příslušnou částku podle zvoleného oboru.
Ať už se ale student rozhodne pro titul bakaláře či Ing. v obou případech mu škola nabízí studium v instantní podobě - o sobotách.
Budoucí inženýři se navíc nemusí bát vysokoškolské matematiky. Jak avizuje Rašínova VŠ hned v úvodu na svých webových stránkách získat tento titul lze na základě středoškolské matematiky, výuka náročných počtů tu neprobíhá.
Týdeňáci vs. sobotňáci
Ti, kteří chtějí získat bakalářský titul a studují v denním režimu, absolvují přednášky i cvičení. Zato „sobotňáci," jak studenty o sobotách tituluje vedení školy, mají na programu pouze semináře jednou za týden.
Tak například „týdeňáci" studující na bakaláře v oboru Řízení sociálních služeb musí absolvovat v lichém týdnu 6 hodin přednášek a cvičení v předmětu managment. Oproti tomu studující o sobotách mají v rozvrhu pro lichý týden pouze dvě hodiny tohoto předmětu.
Stejně tak mají o čtyři hodiny méně také u dalších klíčových předmětů jako je Teorie a metody sociální práce, Mikroekonomie, či Základy psychologie a sociologie.
Za studijní rok v tomto oboru zaplatí škole 38 tisíc korun.
Oficiálně denní, prakticky sobotní studenti
Přesto jako ostatní jsou i sobotní studenti oficiálně zapsáni ve stejné - denní formě studia, na kterou škola získala akreditaci.
Díky této kličce stát i za sobotní studenty platil zdravotní a sociální pojištění a stejně jako ostatní získávají vysokoškolské tituly.
Pokud by studovali v kombinované formě, kterou nabízí řada jiných vysokých školy, o statut studenta by přišli a pojištění by museli platit sami, či jejich zaměstnavatel.
Škola by naopak musela zajistit dostatečné podmínky pro jejich dovzdělání.
Vše v pořádku. Teoreticky
Podle ředitelky a majitelky školy Jany Borškové ale není na způsobu, jakým její instituce vzdělává vysokoškoláky nic špatného.
„My musíme ctít pouze akreditační čísla - tedy počet přednášek a cvičení. Přednášky máme v týdnu," říká a s nádechem alibismu dodává. „Sobotňáci se teoreticky přihlásili i na ty přednášky v týdnu. To, že na ně nechodí, nemůžeme vědět. Většinou je nenavštěvují, ale teoreticky můžou."
Ředitelka Boršková, jejíž manžel sobotní bakalářské studium také absolvoval, to nepovažuje ani za obcházení zákona.
„Nikde není napsáno, že se nesmí učit o sobotách," míní. „Já navíc trvám na tom, aby sobotňáci měli 80% docházku za semestr, jinak letí."
Podle ředitelky nemají tito studenti výhody, naopak jsou podle jejího názoru diskriminováni. „Vzhledem k tomu, že mají statut studenta, tak když je vyhodí z práce, nemohou jít na úřad práce a brát dávky," říká Boršková.
