Ani po desítkách let a změně systému stát nechce jejich rodiny odškodnit, přestože to slíbil. Peníze na odškodnění navíc od Sovětů dostal už před lety. Žalobu k Evropskému soudu podalo 228 Čechů včera.
Podkarpatská Rus připadla po válce Sovětskému svazu a Češi se odtud museli vystěhovat. Podle smlouvy mezi oběma zeměmi měli za svůj nemovitý majetek, který tam nechali, dostat náhrady. Odškodné jim slíbila česko-sovětská smlouva z roku 1946.
Náhrady měli dostat do roku 1948. Slib ale stát nikdy pořádně nesplnil. K moci se dostali komunisté a vydali vyhlášku, která peněžní satisfakci zúžila na "drobné osobní vlastnictví."
"Byla to jednoduše krádež. A dnešní politici se už léta tváří, že je to nezajímá," řekl deníku Aktuálně.cz Josef Havel, šéf sdružení Podkarpatská Rus, který potomky vystěhovalců zastupuje.
Mnozí lidé se ale podle Havla nedočkali ani peněz na základě vyhlášky z roku 1956. A ještě dnes se ministerstvo na komunistickou vyhlášku odvolává a tvrdí: odškodnit potomky už nelze.
Žalující mají ale ve Štrasburku šanci uspět. Existují již precedenční rozsudky, které soud vydal pro stejné případy odsunu a majetkových vyrovnání v případě obyvatel Polska. Také ombudsman Otakar Motejl již před dvěma lety upozornil, že by stát měl raději problém řešit, jinak ho to může stát mnohonásobně více.
Odškodnit nelze
Rozhodujícím momentem pro odeslání žaloby k evropským institucím se pro sdružení stalo schválení rozpočtu na příští rok. V něm totiž opět, stejně jako v minulých letech, není na tyto žádosti ani koruna. Přestože o to žádali a kontaktovali zákonodárce i ministry.
Naopak na tzv. poslanecké pomníčky se pamatovalo hned několika miliardami.
Sdružení Podkarpatská Rus ve Štrasburku napadne ministerstvo financí a vládu právě kvůli tomu, že nechávají v platnosti vyhlášku, která neguje dřívější rozhodnutí o plném odškodnění.
Infobox
Jak se ČSSR zachovala:
- Česko-sovětskou smlouvu podepsali prezident Edvard Beneš a sovětský komisař pro zahraničí Molotov v roce 1946.
- Píše se v ní, že ten, kdo musel po roce 1939 odejít z Podkarpatské Rusi, dostane náhradu za opuštěný nemovitý majetek.
- Ministerstvo financí tehdy vydalo výzvu, aby se tito vyhnanci zaregistrovali. Sešlo se asi 6300 přihlášek.
- Po únoru 1948 se problém přestal řešit. V roce 1959 pak přijala tehdejší vláda novou odškodňovací vyhlášku, která nároky zúžila pouze na proplacení drobného osobního vlastnictví.
- Podle těchto podmínek dostalo 1 445 žadatelů z celkem 6 446 odškodnění. V průměru 9 tisíc korun, tedy v průměru 1,6 % hodnoty majetku. Ostatní nedostali nic. Stát je odškodnil až v letech 1960 - 1963, přitom odškodnění mělo být skončeno v roce 1948.
Text z mezistátní slouvy mezi ČSR a SSSR ,a z.č.186/1946 Sb:
"Taktiež budú odškodnené za zanechaný nehnutelný majetok osoby českej a slovenskej národnosti, ktoré musely v dosledku nepriatelskej okupácie opustit územie Zakarpatskej Ukrajiny".
"Do rozpočtu na rok 2007 nebyla žádná částka navržena, protože platné právní předpisy další odškodnění za majetek zanechaný na Zakarpatské Ukrajině neumožňují. Odškodnění bylo ukončeno v roce 1972," řekla deníku Aktuálně.cz mluvčí resortu financí Kateřina Hovorková.
Komunistické Československo dostalo od Sovětského svazu na odškodnění asi 928 milionů korun, z toho nakonec vyplatilo žadatelům pouhých 13 milionů. Zbytek peněz si stát jednoduše nechal. Někteří žadatelé nedostali vůbec nic, jiní jen zlomek ceny majetku.
Ministerstvo míní, že tehdejší protokol k zákonu jasně nestanovil, zda se lidem vyplatí odškodnění za veškerý nemovitý majetek nebo jen za část, a jak se bude proplácet. Sdružení se již dříve obrátilo na ombudsmana a jeho experti naopak potvrdili, že jejich žádosti jsou oprávněné a Česko by mělo splnit závazek, který z tehdejší smlouvy vyplývá.
"Je to pořád stejná písnička, posledních pět let. Jde o politické rozhodnutí. Dnešní stát obhajuje komunistické rozhodnutí a čeká asi, až všichni vymřeme," řekl Havel, který chtěl státu navrhnout mimosoudní vyrovnání.
To ale podle ministerstva také není možné. "Nemá to oporu v zákonech," sdělila mluvčí Hovorková. Zákonodárci by museli přijmout nový zákon, ten ale ani přes urgence a doporučení ombudsmana žádný poslanec nenavrhl.
Předchozí ministr financí Bohuslav Sobotka vyčíslil odškodnění na 10 miliard korun. Počítal ale s tím, že by se stát vyrovnal se všemi šesti tisíci vyhnanci. Podle odhadu Josefa Havla by se ale dnes o majetek přihlásilo maximálně čtyři sta rodinných příslušníků někdejších obyvatel, což by znamenalo částku zhruba přesahující miliardu.
