Žádné dlouhé volno během vánočních svátků, žádných sto dnů hájení. Kabinet předsedy ODS Petra Fialy přebírá zemi uprostřed vážných problémů, které si žádají důležitá rozhodnutí. Ukazují to už první dny, kdy je u moci. Vládu tvořenou ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráty a starosty jmenoval prezident Miloš Zeman krátce před Vánoci.
"Doufám, že naše vláda bude schopná řešit problémy lidí a této země. V některých oblastech budeme určitě reformní," prohlašuje lidovecký místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka pro Aktuálně.cz. Reformní bude podle něj kabinet při tvoření státního rozpočtu nebo při řešení důchodů.
Sám Jurečka začal zhurta, když jako dočasný ministr zemědělství odvolal dva dny před Štědrým dnem generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky Josefa Vojáčka. "Měl jsem proti jeho řízení a manažerským postupům výhrady, které jsem přednesl i v parlamentu," řekl s tím, že v týdnu mezi svátky dovolenou neměl a raději pracoval.
Vláda musela okamžitě začít řešit ceny energií a nebezpečí nového rozmachu koronavirové nákazy.
Po krachu několika dodavatelů a zdražení elektřiny i plynu nemají mnozí lidé na zaplacení a potřebují vládní pomoc. Kolem 60 tisíc domácností bylo o Vánocích podle ministerstva průmyslu v nouzovém režimu, kdy odebíralo energie od zákonem určeného dodavatele za ceny stanovené státem. Nového dodavatele musí hledat téměř milion odběratelů. Více ale budou platit i ti, kterým končila fixace ceny nebo jim dodavatel zdražil energie u smluv na dobu neurčitou.
Myslím, že řadu lidí zajímá, jestli nová vláda bude reformní, jestli změní naši zemi. A zda má takovou ambici, když naráží na první protesty. Proto jsem se dnes, na začátku roku 2022, právě na toto zeptal za @Aktualnecz místopředsedy vlády Mariana Jurečky. pic.twitter.com/sNkTc1UlJs
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) January 3, 2022
Hrozbu představuje i covidová situace. V posledních týdnech se sice zlepšuje a počty nakažených i hospitalizovaných klesají, odborníci ale varují před šířením nové varianty omikron. Ta už do Česka přišla a experti upozorňují, že jakmile převládne, změní dosavadní příznivý trend.
"Usuzuji, že v Česku převládne omikron už na konci prvního lednového týdne. Do 12. ledna počet nových případů omikronu přesáhne 10 tisíc a bude dál růst. Až dosáhne čtvrtiny z celkového počtu nakažených, půjde to rychle," avizuje například ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Prezidentské volby
Souběžně s debatami o boji proti covidu či zdražování budou politické strany přicházet s kandidáty na prezidentský úřad. Přestože je volba hlavy státu plánovaná až na leden příštího roku, příprava začne v prvních měsících toho letošního. Už potřetí půjde o přímou volbu, poprvé o hlavě státu hlasovali všichni voliči v roce 2013. Do té doby volil prezidenta parlament.
Expremiér Andrej Babiš (ANO) už několikrát naznačil, že kandidaturu zvažuje, jasné slovo ale ještě neřekl. Právě jeho účast bude zásadní, podle průzkumů veřejného mínění i podle bookmakerů patří k favoritům. Za hlavního favorita jej označuje například sázková kancelář Fortuna, potvrdil v prosinci její mluvčí Petr Šrain pro Novinky.cz. Podle průzkumu společnosti Median pro MF Dnes uváděli Babiše jako svého favorita lidé loni v listopadu.
Sám Babiš před koncem roku prohlásil, že své rozhodnutí sdělí nejdříve v březnu. Mimochodem, právě v březnu oznámil při minulých volbách kandidaturu nynější senátor Jiří Drahoš, který se pak stal hlavním vyzyvatelem obhájce úřadu Miloše Zemana. Současný prezident už kandidovat nemůže, podle Ústavy ČR smí být prezidentem jen dvě volební období za sebou. A Zeman dokončuje druhé.
Premiér Fiala několikrát projevil přání, aby se ODS, TOP 09 a lidovci shodli na jednom kandidátovi. Takovém, který by mohl reprezentovat všechny vládní strany, tedy i starosty a Piráty. V zákulisí se mluví například o předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi a senátorce Miroslavě Němcové (oba ODS).
Ze Senátu mohou vyjít i další kandidáti, prezidentské ambice naznačují Pavel Fischer a Marek Hilšer, kteří se o post hlavy státu už jednou ucházeli. Do prezidentského souboje se už delší čas hlásí i bývalý vysoký vojenský představitel Česka a NATO, generál Petr Pavel.
Předsednictví EU
Ve druhém půlroce, od července do konce prosince, čeká Česko předsednictví Evropské unie. A zatímco předchozí premiér Babiš tvrdí, že jeho vláda udělala pro zvládnutí předsednictví dost, nynější přeseda vlády Fiala má názor opačný.
"Nejsem si zdaleka jistý, že je vše připraveno," říká Fiala. "Musíme se přesně podívat na stav příprav, na to, jestli je dostatek peněz vyčleněných na zajištění předsednictví. Přestože chceme obecně šetřit, na tohle jsme připraveni přidat. Je to v zájmu České republiky," prohlašuje.
Zatím ale není jasné, na která témata se vláda bude chtít v EU soustředit. S výjimkou jednoho. "Je to energetická politika Evropské unie. Z hlediska naší země je potřeba, aby jaderná energie byla mezi podporovanými čistými zdroji. Budeme to zdůrazňovat," řekl Fiala a dodal, že další témata brzy oznámí. "Samozřejmě jich bude víc. Dáváme důraz na lidská práva, chceme otevřenou Evropu a chceme její digitalizaci. Je to velká příležitost pro Česko," pokračoval.
Podle listu Financial Times chce Evropská komise zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Některé země ale mají výhrady, například rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová oznámila, že něco takového je pro Rakousko nepřijatelné. Členské státy sedmadvacítky se mají k návrhu vyjádřit do 12. ledna.
Naposledy Česko předsedalo unii v první polovině roku 2009 a vládu i tehdy vedl premiér z ODS. Mirek Topolánek ale evropské předsednictví nedotáhl. Jeho vláda padla po prohraném hlasování o důvěře a v květnu začal vládnout úřednický kabinet ekonoma Jana Fischera.
Komunální volby
Na podzim čekají Česko komunální a senátní volby. Jejich termín sice ještě oznámen nebyl, pravděpodobně se ale budou konat v říjnu, stejně jako před čtyřmi lety.
V komunálních volbách uspělo v roce 2018 hnutí ANO, které zvítězilo ve 12 ze 14 krajských měst. Na mnoha místech ale skončilo v opozici, protože s ním ostatní strany nechtěly vládnout. Jako příklad lze uvést druhé největší město v zemi, Brno. ANO volby vyhrálo a v zastupitelstvu mělo 18 křesel z 55. Ostatní strany se však spojily a primátorkou se stala Markéta Vaňková z ODS.
Ostrý souboj se čeká v Praze, kde naposledy zvítězili občanští demokraté, skončili ale v opozici společně s ANO. Vedení si rozdělili Piráti s TOP 09 a sdružením bývalého lidoveckého poslance Jana Čižinského. Primátorem byl zvolen Pirát Zdeněk Hřib. Jeho popularita ale klesá. TOP 09 navíc na celostátní úrovni spolupracuje s lidovci a ODS a společně dávají najevo, že chtějí jít zejména ve velkých městech do voleb jako jedno uskupení. Šanci na vysoký zisk mají. Pod hlavičkou Spolu získala koalice v říjnových parlamentních volbách v Praze 40,02 procenta hlasů a Piráti se starosty 22,64 procenta.
Senátní volby
Důležité pro další vývoj v zemi budou i volby do Senátu. V případě neúspěchu mohou oslabit novou vládu Petra Fialy. V současnosti v horní komoře parlamentu vládní strany dominují. Z celkového počtu 81 senátorů je možné označit za opozici maximálně 10 osob. Devět je v klubu Proregion a bývalý komunista Jaroslav Doubrava není v žádném klubu.
Volby budou také první velkou zkouškou pro ČSSD a jejího nového předsedu Michala Šmardu. Sociální demokraté po účasti ve vládě Andreje Babiše loni neprošli do Poslanecké sněmovny a poprvé od vzniku samostatné České republiky v dolní komoře parlamentu chybí. Hlasování ukáže také to, jak si stojí hnutí ANO v opozici.
Obhajovat svůj post se chystá řada sledovaných senátorů. Na Vysočině to bude předseda horní komory Miloš Vystrčil z ODS, v Praze 6 Jiří Růžička z TOP 09. Podobně půjde do dalších voleb místopředsedkyně lidovců a šéfka jejich senátního klubu Šárka Jelínková, jejímž obvodem je Kroměřížsko, či první místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin. Ten byl zvolen v roce 2016 senátorem na Jičínsku.
