Hospodářskou činnost, tedy například příjmy z lesního hospodářství, ale podle zástupců církve v posledních letech negativně ovlivňují klimatické změny. Vyvážený rozpočet dorovnávají pronájmy budov a investování do fondů.
Loni činily finanční investice 259 milionů korun, což je dvojnásobek oproti roku 2016, řekl novinářům ekonomický poradce České biskupské konference Karel Matyska. Výdaje na opravy památek loni byly 725 milionů a 140 milionů církev dala na vzdělávací a sociální projekty.
Celkové výdaje katolické církve loni překročily šest miliard korun. Šlo především o náklady na lesní hospodaření, zaměstnance a opravy. Nejvíc v roce 2017 narostly náklady na hospodářskou činnost, činily 1,6 miliardy. I tyto investice byly dvojnásobné oproti roku 2016.
Přesnou výši příjmů katolická církev nesdělila, Matyska řekl, že výnosy z duchovní činnosti byly 2,4 miliardy korun; patří tam dary, příspěvky, sbírky či státní příspěvky. V roce 2017 byly oproti roku 2016 o 82 miliony korun nižší sbírky a dary a činily 725 milionů. Výnosy z hospodářské činnosti loni byly 2,1 miliardy korun; celkem tedy výnosy činily 4,5 miliardy korun.
Všechny diecéze katolické církve dohromady dostaly loni jako splátku finanční náhrady 1,3 miliardy korun a 803 miliony jako státní příspěvek na činnost. Stát dále přispívá stamiliony korun na církevní školy, z nichž velká část je zřizována katolickou církví, na opravy památek i na sociální oblast. Matyska uvedl, že dotace katolické církvi loni klesly o devět milionů na 657 milionů korun.
Diecéze podle Matysky dosáhly hospodářského výsledku z hospodářské činnosti 498 milionů korun; použily je na ztrátu, v níž skončila duchovní činnost a která činila 486 milionů korun. Na dani z příjmu zaplatily diecéze 67 milionů korun a na dani z nemovitosti 57 milionů korun. Na zajištění budoucích výnosů na dobu, kdy stát církve přestane financovat, diecéze investovaly do nemovitostí včetně lesů 987 milionů korun.
Zatímco splátka finanční náhrady, jež je součástí majetkového vyrovnání státu s církvemi, je každý rok přibližně stejná, státní příspěvek rok od roku klesá. Bude vyplácen do roku 2030, splátky za nevrácený majetek do roku 2042. Poté už nedostane církev od státu ani korunu a bude odkázána na výnosy ze svého hospodaření. Tím, jak se státní příspěvek o pět procent, tedy o desítky milionů korun každým rokem snižuje, musí církev sama najít za tuto sumu náhradu.
