Praha - Kroky českého prezidenta Miloše Zemana z doby kolem pádu vlády Petra Nečase se staly pro některé strany tématem předvolební kampaně. Platí to hlavně pro TOP 09, v o něco menší míře i pro ODS.

Jak se ale na rozhodnutí Miloše Zemana, zejm. pak na jmenování Rusnokovy vlády, dívají voliči?

Podle interního průzkumu pro TOP 09, zpracovaného agenturou Focus Marketing & Social Research, se v tom velmi liší voliči TOP 09 a ODS na jedné straně a voliči ČSSD na straně druhé.

Zatímco ale voliči TOP 09, ODS i ČSSD mají na věc většinově jasný názor (i když různý), voliči hnutí ANO Andreje Babiše se dělí zhruba půl na půl.

Agentura se ptala 1038 respondentů na konci září, tedy zhruba tři týdny před volbami.

Ohrožuje Miloš Zeman demokracii?

Pokud se dotázaný měl ztotožnit s výrokem, že "Miloš Zeman ohrožuje svým jednáním demokracii a demokratické principy", souhlasilo 79 procent voličů TOP 09 a jen o málo méně voličů ODS - 75 procent.

Liší se jen "tvrdé jádro" - zatímco mezi voliči TOP 09 s tím téměř třetina (29 procent) "rozhodně souhlasí" a zbylých 50 procent "spíše souhlasí", v elektorátu ODS je "rozhodně" souhlasících necelá čtvrtina, přesněji 22 procent.

To je v ostrém protikladu k voličské skupině ČSSD. Jen 11 procent sociálně demokratických voličů vidí roli Miloše Zemana jako škodlivou. Přičemž jen 1 procento je o tom "rozhodně" přesvědčeno, zbylých 10 procent jen "spíše".

Je to logické, protože podle téhož průzkumu je mezi voliči ČSSD nejoblíbenějším politikem právě Miloš Zeman, který s 42 procenty obliby předstihl i předsedu a lídra sociální demokracie Bohuslava Sobotku.

Voliči Babišova hnutí ANO jsou názorově rozpolcení. Působení současného prezidenta vidí jako škodlivé pro demokracii 43 procent voličů ANO. A jen 14 procent z nich je o tom přesvědčeno "rozhodně".

Leccos napovídá i procento těch, kteří na Zemanovo působení nemají názor: zatímco u voličů TOP 09 je to jen 7 procent a u ODS dokonce jen 3 procenta elektorátu, u voličů Babišova hnutí a voličů ČSSD je to shodně po 12 procentech.

Paradox: I když neškodí, je třeba se mu postavit

Druhý dotaz v průzkumu s prvním úzce souvisel: Zda je potřeba, aby se Miloši Zemanovi někdo "rázně postavil" (na toto téma hraje hlavně topka).

"Souhlasím" odpovědělo v tomto případě 74 procent voličů TOP 09 a 66 procent elektorátu ODS. U voličů ODS se tak o něco více rozevřely nůžky mezi názorem, že Zeman škodí demokracii, a zároveň, že je třeba se proti tomu postavit.

Zajímavé je, že na opačné straně spektra je to téměř naopak: více lidí si myslí, že je třeba se mu postavit, než je těch, kteří jeho kroky hodnotí jako ohrožení demokracie - celých 14 procent voličů ČSSD má za to, že je třeba postavit prezidentovi hráz, zatímco o jeho škodlivé roli jich bylo přesvědčeno jen 11 procent.

U Babišovců je poměr vyrovnaný: 44 procent jejich voličů si myslí, že je třeba se prezidentovi postavit.

Kampaň zaměřená na "obranu demokracie" tak spíše zabírá u pravicových voličů.

Na konci září, jak vyplývá z průzkumu, nebyla ještě pětina (19 procent) lidí rozhodnuta, komu dát svůj hlas.

Z hlediska věku bylo nejvíce nerozhodnutých mezi mladými mezi 18 a 24 rokem (32 procent), z hlediska profese pak mezi studenty (téměř polovina - 45 procent).