Praha - Kdyby se v tuto chvíli konaly volby do Poslanecké sněmovny, jednoznačným vítězem by se stala ČSSD s 25,5 procenty hlasů. Druhá by skončila KSČM s 16 procenty a o třetí místo by se podělily TOP 09 a ANO s 13procentním voličským ziskem.
Do sněmovny by se také dostaly další tři strany - ODS, KDU-ČSL a SPOZ. K volebním urnám by přišlo maximálně kolem 60 procent voličů, mohla by tedy být nižší než v letech 2006 a 2010.
Vyplývá to z volebního modelu agentury Median, vycházejícího z dotazování vzorku o celkem 1083 respondentech v období mezi 16. zářím a 16. říjnem letošního roku.
Vybraný vzorek je reprezentativní do té míry, že zohledňuje kromě základních sociodemografických také například socioekonomické ukazatele, které významně ovlivňují volební výsledek.
Volební kalkulačka: Levici chybí devět hlasů do ústavní většiny
Pokud čísla z volebního modelu společnosti Median použijeme ve volební kalkulačce Aktuálně.cz, pak by levice ve volbách měla získat pohodlnou sněmovní většinu 111 hlasů (ČSSD, SPOZ a KSČM). K zisku ústavní většiny ve sněmovně by jí však stále chybělo devět hlasů.
Strany, které se řadí spíše na pravici, nebo do středu, získávají při kombinaci modelu Medianu a volební kalkulačky zbylých 89 hlasů.
Volební model přitom zobrazuje odhad nejpravděpodobnějšího rozvržení podpory stran v hypotetických volbách do Sněmovny, pokud by se konaly v době dotazování. Je založen na preferencích voličů, kteří by šli k volbám a věděli, koho by nejspíše volili. Kromě toho přihlíží také k preferencím lidí, kteří by šli k volbám a váhají mezi několika stranami.
Průzkum také ukázal, že jen necelá polovina pravděpodobných voličů si je určitě či skoro jistá tím, kterou stranu by volila, což podle Medianu naznačuje, že stále poměrně velká část nerozhodnutých voličů odkládá své rozhodnutí do období posledních deseti dnů před volbami. Je tak možné očekávat poměrně zásadní posuny a proměny volebních postojů.
Analýza volebního potenciálu Median dává (pokud budeme mít na paměti omezení, která s sebou tento ukazatel nese, a míru statistické odchylky) šanci na vstup do Sněmovny také Okamurově Úsvitu a zeleným.
Voličské sítě hnutí ANO loví voliče ODS
Za ztráty, kterým čelí někdejší parlamentní strany, ať už jde o ČSSD či zejména potom ODS, může do velké míry nástup hnutí ANO 2011, které jako "catch-all" strana (se schopností oslovit voliče bez ohledu na jejich pravolevou politickou orientaci) oslovilo jednak zejména někdejší voliče ODS a Věcí veřejných, ale také část elektorátu sociální demokracie.
Velký podíl na tom má zřejmě právě neukotvenost hnutí ANO na pravo-levé ose, což potvrzuje ostatně i významný volební potenciál hnutí ANO, ve kterém se mu může rovnat pouze sociální demokracie, jež ho v tomto ohledu nutno říct drtivě překonává.
Analýzou přelivu voličských hlasů pracovníci Medianu zjistili, že voliči každé z těchto stran (ještě spolu s TOP 09) tvoří přibližně kolem patnácti procent voličské základny (dohromady tedy kolem 60 % jejich současné voličské základny).
Mnohem méně úspěšné je ANO v případě lákání komunistických voličů, kteří podle předpokladů zůstali věrni své straně - přes sedmdesát procent těch, kteří KSČM volili v roce 2010, by ji volili i letos, což je mezi stranami unikát.
Naopak největší rozpad elektorátu - kromě nekandidujících Věcí veřejných - zaznamenali občanští demokraté, kterým by zůstalo věrných jen asi 40 % někdejších voličů. V případě jejich koaličního partnera TOP 09 je tato hodnota přibližně o dvacet procent vyšší. Kromě toho se na základě výsledků analýzy Medianu nedá říct, že by TOP 09 přitáhla voliče ODS.
Z těch, kteří občanské demokraty volili v roce 2010, by jich nyní TOP 09 volilo méně než pět procent.
