Praha - Předvolební programy se shodují v tom, že nová vláda přestane s drsnými úsporami a začne financovat bohulibé projekty od mateřských školek pro každé dítě až po nové dálnice. Na nic z toho však nebudou peníze a ve většině případů proto zůstane u slibů.
Nejzajímavější součástí volebních programů jsou proto kapitoly o daních. Hlavně věty o jejich zvyšování budou vzhledem ke stavu rozpočtu nepochybně dodrženy, zřejmě i překročeny.
Folklór nižších daní
Strany pochopitelně raději slibují, že se daně sníží nebo úplně zruší.
Dolní sazba daně z přidané hodnoty poklesne ze současných patnácti na čtrnáct, na deset nebo pět procent, u léků knih a potravin dokonce na nulu. Slibují to ve volebních programech komunisté, sociální demokraté, zemanovci, zelení, lidovci, ANO 2011 a Úsvit. Voliči Úsvitu a Hlavu vzhůru mají dokonce naději na snížení daně z benzínu.
Snižovat se bude i daň z příjmu, například lidovci zavedou namísto současné sazby 21 procent z hrubé mzdy tři nová pásma, přitom nejnižší dosáhne 12 procent. Lidovci a zemanovci zvýší daňovou slevu na dítě, Hlavu vzhůru zvýší slevu na poplatníka na 40 tisíc, zelení obnoví daňové slevy pro pracující důchodce. Úlevy podnikatelům slibuje ANO a Úsvit, TOP 09 zruší daň dědickou a daň z dividend, ODS daň z převodu nemovitostí, zelení sníží sociální pojistné. Stačí si vybrat.
V současné době jsou tyto sliby nejvýš předvolebním folklórem. K rozptýlení iluzí stačí prostý pohled do státního rozpočtu.
Kdo zaplatí investice, dávky a elektřinu
Vládě Petra Nečase se podařilo schodek rozpočtu srazit na 100 miliard korun ročně. Nečasovi ministři však zanechali ve veřejných financích několik tikajících bomb, se kterými se bude muset příští vláda vypořádat.
Například příjmy z Evropské unie letos poprvé překročí částku 100 miliard korun. Proti tomu stojí informace, že vládní investice poprvé od roku 2006 pod hranici 100 miliard naopak klesnou. Znamená to, že nebýt evropských dotací, stát by musel rezignovat na jakékoli investice do dopravy, životního prostředí či rekonstrukcí nemocnic a školních budov.
Ještě rozpočet na příští rok očekává od unie 120 miliard korun, nejpozději v roce 2016 však začnou eurodotace opět klesat a vláda bude muset shánět peníze na investice jinde.
Státní rozpočet nejvíc zatěžují důchody a jiné sociální dávky. Díky malé penzijní reformě a dočasnému zpomalení valorizace se roční výdaje na důchody udržely pod 400 miliardami ročně. Od roku 2015 se ale má valorizace opět zrychlit. Pokud proti ní vláda znovu nezasáhne, nebude mít bez zvýšení daní na důchody peníze.
Výdaje na ostatní sociální dávky se Nečasově vládě podařilo v roce 2011 snížit pod 80 miliard ročně. Do trvalé nezaměstnanosti se však od té doby propadá stále víc živitelů rodin a ostatní dávky rostou tempem o 20 miliard korun ročně.
Vlády Petra Nečase a Jiřího Rusnoka zanechaly svým nástupcům i další povinné výdaje, konkrétně rozpočtovou dotaci na cenu elektřiny z obnovitelných zdrojů v roční výši přes 15 miliard ročně a třímiliardovou dotaci církvím. Dotace na elektřinu v příštích letech ještě poroste.
Vyberte si, jako sazbu zvýšit
Pravděpodobnější je proto plnění jiných daňových slibů. Zvýšit daně bohatším manažerům a velkým firmám se chystají sociální demokraté a komunisté. Zavedení progrese u daní z příjmu by se nebránili ani zelení a lidovci. Zelení a sociální demokraté uvažují o zvýšení majetkových daní. Komunisté plánují milionářskou daň a daň z luxusu.
Pokud budou na vládě spolupracovat zmíněné strany, sazby daní z příjmu a majetku nepochybně porostou, aby se nemusely snižovat sociální dávky a udržela určitá úroveň investic.
Proti tomu stojí strany, které zvyšování daní výslovně vylučují. „Zásadní je, aby nedošlo ke zvýšení daňové zátěže," zavazuje se hnutí ANO. „Budeme žádat snížení spotřební daně z nafty, u ostatních daní chceme moratorium na daňové změny po dobu tří let," slibuje Úsvit. „Volební blok Hlavu vzhůru vám nechá vaše peníze v peněžence," ujišťuje další uchazeč o sněmovnu.
Zvětšovat zátěž poplatníků nechtějí ani strany, které přitom v Nečasově vládě daně zvyšovaly, především dolní sazbu DPH. „Žádné změny sazeb nepovažujeme v této chvíli za nutné," oznamuje tentokrát program ODS. „Jasně říkáme, že složenou daňovou kvótu pokládáme za maximální a nepřipustíme její zvýšení," tvrdí TOP 09.
Zajistit financování státu chtějí odpůrci vyšších sazeb tím, že odhalí neplatiče. Hnutí ANO chce za tím účelem posílit stavy ve finančních úřadech. Noví úředníci se mají zaměřit především na daň z přidané hodnoty. V případě očekávaných rozpočtových potíží strany pravice a podnikatelů zřejmě raději připustí další zvýšení této daně.
