Moc ležela na ulici. Proč ji sebral právě Andrej Babiš?

Petr Holub
27. 10. 2013 7:20
Sociální demokracii už podruhé za sebou uniklo očekávané plné vítězství
Kdo z nich to zavinil tentokrát? ČSSD těsně po volbách.
Kdo z nich to zavinil tentokrát? ČSSD těsně po volbách. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Sociální demokracii uniklo už podruhé za sebou očekávané plné vítězství. Nespokojenost s pravicovou vládou byla příliš velká na to, aby se bývalí pravicoví voliči spokojili prostě s tím, že předají hlasy tradiční opozici.

Druhé místo ve volbách získalo protestní hnutí ANO Andreje Babiše s 18,7 procenty, se sedmi procenty vstoupil do sněmovny Tomio Okamura a jeho Úsvit. Tyto strany slíbily "skutečnou změnu".

Nový střed

Opět se potvrdilo, že Češi nedokážou snadno překročit bariéru mezi dvěma politickými póly.

Voliči potrestali úspornou politiku Nečasovy vlády, proto ODS a TOP 09 ztratily proti minulým volbám polovinu voličů. A i když část z nich přešla ke středopravým lidovcům, propadla se celková obliba pravice o 14 procent.

Společný zisk dvou levicových stran (ČSSD a KSČM) se však na druhou stranu zvýšil jen o čtyři procenta, navíc pouze zásluhou komunistů.

Čtvrtinu hlasů získaly nové protestní strany, které tak zdvojnásobily zisk protestních stran z minulých voleb, tedy Věci veřejných, Suverenity a SPOZ.

Z pohledu politického systému nejde o něco úplně nového. Na přelomu tisíciletí vznikla Čtyřkoalice, která se vymezovala proti pravicové ODS a levicové ČSSD. Bez této středové formace nebylo možné vytvořit regulérní sněmovní většinu v letech 1998-2006. Dnes není myslitelná vláda bez podpory Babiše, maximálně může vzniknout supervelká koalice ČSSD, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.

Sever proti jihu

Exodus voličů pravice do protestních hnutí podnítila dlouhá ekonomická krize. Občany nejen přiměla k tomu, aby ve velké míře odcházeli od ODS a TOP 09, ale radikalizovala je do té míry, že je oslovily strany odsuzující politickou scénu obecně.

Podrobnější pohled na výsledky ukazuje, že se nová hnutí nejlépe uplatnila v severní polovině republiky, která ekonomicky závisí na průmyslu postiženém nejvíce hospodářskou krizí. Zřetelně nejlepší výsledek měla obě hnutí na Karlovarsku, Ústecku, Liberecku, Královéhradecku a na Olomoucku.

Protestní uskupení přitom nemusela spoléhat pouze na radikální voliče z venkova. Okamuru skutečně volila víc vesnice než města, Babiš ovšem oslovil i metropole problémových regionů, například suverénně vyhrál v Liberci a v Hradci Králové.

Naopak na spíše zemědělském jihu, který méně závisí na tovární výrobě, se lépe uplatnily levicové strany. Sociální demokraté se stali nejsilnější stranou v metropolích, které dokázaly krizi čelit nejlépe, konkrétně v Brně, Plzni, Českých Budějovicích nebo Jihlavě.

Pravice udržela zásluhou TOP 09 dominantní postavení jenom v Praze a okolí.

Útěcha pro vítěze

V tom, že sociální demokracii uniklo jasné vítězství už podruhé za sebou, nejde o prokletí ČSSD.

Patří k tradicím tuzemských voleb, že se jejich vítěz ocitá v nejistém postavení. Stalo se to v roce 1996 Václavu Klausovi z ODS, který pak závisel na lídrovi ČSSD Miloši Zemanovi. O dva roky později si tuto roli vyměnili.

Vladmír Špidla (ČSSD) volby vyhrál v roce 2002, musel se však spokojit s většinou jednoho hlasu, jeho následovník Mirek Topolánek (ODS) neměl po volbách ani jeden hlas navíc. Oba museli ze Strakovy akademie odejít předčasně.

Vítěze voleb z ČSSD může potěšit, že se zbavili nebezpečného konkurenta na levici, prezidentské strany SPOZ. Také v tomto případě se potvrdilo historické pravidlo, že prezidentská podpora při volbách do sněmovny škodí. Před SPOZ to zažili Svobodní založení s podporou prezidenta Klause, s podporou Václava Havla utrpěli kruté porážky zelení a před nimi Unie svobody.

Výsledkem 1,51 procenta překonala SPOZ Národní stranu práce. Vznikla s podporou T.G. Masaryka a v roce 1925 ji volilo 1,38 procenta voličů.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Muž, jenž v březnu útočil v salonech v Georgii, se přiznal ke čtyřem vraždám

Muž obviněný z březnového zastřelení osmi lidí v masážních a kosmetických salónech v okolí Atlanty v americkém státě Georgia se v úterý přiznal ke čtyřem vraždám. Šest z osmi obětí byly ženy asijského původu. Informovala o tom agentura Reuters.

K tomu, že v polovině března zavraždil čtyři lidi v lázeňském salonu v okrese Cherokee asi 64 kilometrů severně od Atlanty, se Robert Aaron Long přiznal u soudu. Potvrdil také, že souhlasí s doporučením, aby byl v souvislosti s těmito vraždami odsouzen k čtyřem navazujícím doživotním trestům bez možnosti předčasného propuštění a dalším 35 letům na základě dalších bodů obžaloby.

Jeho oběti v okrese Cherokee byly identifikovány jako 33letá Delaina Ashley Yaunová, 54letý Paul Andre Michels, 49letá Xiaojie Yanová a 44letá Daoyou Fengová.

Long byl také obžalován z vražd dalších čtyř žen v okrese Fulton, kde se nachází Atlanta. Prokurátorka Fani Willisová uvedla, že Long na ženy v Atlantě cílil kvůli jejich rase, pohlaví a původu. Navrhne, aby byl odsouzen k trestu smrti.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

ČEZ dokončil prodej bulharských aktiv, v arbitráži proti Bulharsku pokračuje

Energetická skupina ČEZ dokončila prodej svých bulharských aktiv, kupující bulharská finanční společnost Eurohold jí zaplatila 335 milionů eur (asi 8,6 miliardy korun). Uvedl to dnes mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. V mezinárodní investiční arbitráži, kterou společnost ČEZ vede proti bulharskému státu od roku 2016, firma podle mluvčího pokračuje.

Kříž uvedl, že nyní dokončený prodej zahrnuje sedm bulharských společností Skupiny ČEZ: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie Bulgaria, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Oreshets a Bara Group. Připomněl, že odchod ČEZ z Bulharska začal už v roce 2017 prodejem odstavené uhelné elektrárny Varna.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Dálnici D1 uzavřela na Přerovsku nehoda dodávky a kamionu, jeden z řidičů zemřel

Na nájezdu na dálnici D1 u Lipníku nad Bečvou na Přerovsku se v úterý odpoledne ve směru na Ostravu srazila dodávka s nákladním autem. Jeden z řidičů zemřel, komunikace byla bezmála tři hodiny uzavřena. Nájezd na dálnici už je v obou směrech průjezdný. Okolnosti nehody se vyšetřují, sdělila před 16:30 mluvčí policie Miluše Zajícová.

Nehoda se stala kolem 13:30 na nájezdu na D1 pod dálničním mostem ve směru na Ostravu. "Při nehodě došlo k úmrtí řidiče jednoho z vozidel," uvedla Zajícová. Nájezd z D1 směrem na Lipník nad Bečvou je již zprůjezdněn, nájezd na D1 ve směru na Olomouc i Ostravu je průjezdný v jednom jízdním pruhu. "Žádáme projíždějící řidiče, aby byli při jízdě daným úsekem opatrní a obezřetní," uvedla Zajícová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy