Praha - "Posvěcení" případné trojkoalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, které naznačil prezident Miloš Zeman, neznamená pro zúčastněné strany nějakou výraznou pobídku pro intenzivnější jednání o nové vládě.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka jen zdrženlivě uvítal "realistický postoj" prezidenta republiky, hnutí ANO "vidí rozpory" a na vyjednávání KDU-ČSL to podle zjištění Aktuálně.cz nebude mít větší vliv.
Prezident Miloš Zeman v úterním vydání serveru Novinky.cz prohlásil, že případnou spolupráci zmíněných tří stran by "respektoval", ať už v jakékoli podobě - tedy jako čistou vládní koalici i jen tichou podporu, stejně tak bude "respektovat", koho mu na sestavení nového kabinetu navrhne vítězná ČSSD.
"Myslím, že prezident republiky se na situaci dívá realisticky a podle tohoto jeho vyjádření lze usuzovat, že bude respektovat dohodu politických stran ve Sněmovně a rozhodnutí demokratických orgánů ČSSD," komentoval prezidentovo prohlásšení předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.
ANO a lidovci: Zeman nás nijak nepobídl
Hnutí ANO je ovšem zdrženlivější - a poukazuje zejména na dřívější prezidentova prohlášení.
"Včera se pan prezident po delším tichu ozval stran lustračního osvědčení, které bude vyžadovat po kandidátech na ministry. V jistém smyslu to vnímám jako protimluv k dnešnímu vyjádření," prohlásil vyjednavač za hnutí ANO Martin Stropnický. Problém by mohl mít šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který se na Slovensku soudí o neoprávněnost své evidence jako agenta StB.
A konečně lidovci prohlašují, že prezidentovo přikývnutí možné trojkoalici pro ně neznamená automatickou zelenou této koalici z jejich strany.
"Je to signál, že by pan prezident respektoval ústavní zvyklosti. Rozhodně to není signál pro intenzivnější jednání," říká Marian Jurečka, místopředseda a povolební vyjednavač KDU-ČSL.
Křesťanští demokraté dál hodlají nejdříve jednat o svých programových prioritách - a jasně dávají najevo, v čem neustoupí.
Lidovci: Přes církevní restituce vlak nejede
"Odmítáme jakoukoliv revizi církevních restitucí. Prošlo to parlamentem, posoudil to Ústavní soud," říká rozhodně Jurečka.
Právě to ale může být nakonec kámen úrazu budoucí koalici. ČSSD chce zásadní reizi církveních restitucí - včetně toho, že odmítá i vydávání budov na Pražském hradě.
Hnutí ANO stojí někde mezi: Nevydání budov je podle něj sporné, diskutovat by se ale mohlo o výši finanční náhrady za majetek, který už církvím vydat nelze.
"Lidovci to považují za vyřízenou věc. My to tak nevidíme, ale nevidíme to ani jako ČSSD - zastavit restituce ne. Nechceme zpochybňovat právní vědomí, je to zákon. Já si myslím, že je ale legitimní najít prostor ve finančním odškodnění," říká za ANO Martin Stropnický.
A dodává: "Moc nechápu ultimativní postoj ČSSD ohledně domů na Hradě. Přijde to na stůl při jednání se sociální demokracií, snad brzo po 10. listopadu. Nedokážu odhadnout, zda na tom může ztroskotat vyjednávání."
Právě na 10. listopad, kdy má ústřední výbor ČSSD potvrdit či nepotvrdit mandát předsedy strany Bohuslava Sobotky a ustavit vyjednávací tým, čekají všechny politické strany.
Jenže pro lidovce je princip "nesahat na církevní restituce" prioritou - stejně jako nezvyšení daní firmám, společné zdanění manželů nebo daňové odpisy na dítě.
"Nechceme jít v těchto věcech na kompromisy, důvěra našich voličů je křehká," vysvětluje pozici KDU-ČSL Marian Jurečka.
Čeká se dlouhé jednání o vedení Sněmovny
Přestože se stále čeká, jak dopadne turbulentní situace uvnitř ČSSD, kontakty některých zvolených předsedů politických frakcí v nově zvolené Sněmovně už probíhají. Reálně ale podstatné věci dohodnout nemohou: není jasná většina ve Sněmovna, ze které se pak odvine i složení jejího vedení nebo předsednictví sněmovních výborů.
Podstatný je postoj vítěze voleb. ČSSD se ale zatím zabvá sama sebou a pro partnery poněkud nečitelná je i pozice předsedy sociálně demokratických poslanců Jeronýma Tejce. Toho sice minulý týden klub poslanců za ČSSD zvolil předsedou, po zveřejnění podrobností o lánské schůzce Haška a dalších čtyř sociálních demokratů včetně Tejce u prezidenta Zemana, ho předseda strany Sobotka vyzval k rezignaci.
"Někteří z mých kolegů - mluvil jsem například s lidovci - mě ujišťují, že chtějí ustavení orgánů Sněmovny co nejdříve. Tak to tak beru," říká sice optimisticky staronový předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík. Černý scénář, o kterém se ve Sněmovně také mluví, zní, že jednání o vládě - a tedy i o Sněmovně - potrvá dlouho a nová Sněmovna by mohla začít normálně pracovat až v lednu.
"Je to prevděpodobné," připouští šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik. A přidává se i Petr Gazdík: "Při takovéto roztříštěnosti Sněmovny je vposledku možné všechno."
Kamenem úrazu může být už ustavující schůze, která bude za dva týdny. Tady černý scénář mluví o tom, že by se poslanci nejspíš mohli sejít, složit slib a poté schůzi přerušit, protože nebude uzavřena dohoda ani o tom, kdo by měl být předsedou.
"Jestli bude dohoda vládních stran, můžeme i volit. Ale já myslím, že spíš nebude," říká předseda poslanců KSČM Kováčik.
