Praha - Ještě před třemi měsíci poslanec Marek Benda z ODS stáhl z programu sněmovní schůze senátní novelu Ústavy, která by umožnila snadnější rozpouštění sněmovny. Důvod? Návrh neměl šanci na úspěch.
Nyní má tato ústavní novela zachránit říjnové volby. Politici, kteří tři roky starou předlohu zatím ve většině odmítali, ji chtějí urychleně projednat a s dalšími úpravami schválit.
Senátní návrh je velice krátký. Uvádí se v něm, že prezident může rozpustit sněmovnu, když "vláda podala demisi a s návrhem prezidenta republiky na rozpuštění Poslanecké sněmovny vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech poslanců".
Senátoři, kteří novelu vypracovali v létě 2006, tím chtěli předejít "neústavním" řešením, tedy jednorázovému zkrácení volebního období, na němž se strany naposledy dohodly letos na jaře. Právě tento krok napadl poslanec Miloš Melčák u Ústavního soudu a právě kvůli tomu je vážně ohroženo konání voleb na počátku října.
K tématu:
- Exkluzivně:
Toto je scénář, jak zachránit volby v říjnu - Online přenos:
Ústavní soud o volbách rozhodne zřejmě 10. září - Profil:
Melčák napadl, pro co sám roku 98 hlasoval - Na čem stála stížnost:
Mám právo být poslancem do roku 2010, napsal Melčák - Melčákův právník:
Vymyslete, co chcete, napadneme to - Dopady:
Zrušení voleb požene malá strana k soudu - Otázky a odpovědi:
Stručně a jasně: Půjdou Češi v říjnu volit? - Rozhodnutí soudu:
Ústavní soud zasáhl do voleb, v říjnu se nestihnou - Reakce politiků:
Skandál, říká ODS. Lidovci už volají po silnější vládě - Grafika:
Klíčové zákony k současnému politickému patu - Rozhovor s právníkem:
Volby ještě lze stihnout, říká expert Legislativní rady - Rozhovor s politologem:
Odklad voleb pomůže zeleným i extremistům
"Je nanejvýše žádoucí, aby Ústava usnadnila obecné a přitom vyvážené řešení situací hrozících paralýzou vládnutí. Jedině tak bude možné čelit úvahám o jednorázovém 'mimoústavním' řešení typu ad hoc zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny," uvedli senátoři v důvodové zprávě ke svému návrhu ústavní novely.
Proti byla ČSSD a KSČM
Za tři roky ji sněmovna nebyla schopná schválit. Proti byli především sociální demokraté a komunisté.
"Nyní není doba pro zásadní zásahy do Ústavy," prohlásil například letos v dubnu předseda ČSSD Jiří Paroubek, podle něhož by se sněmovna měla senátní předlohou zabývat až po volbách.
V Českém rozhlasu pak v květnu Paroubek označil novelu za nepřijatelnou, protože omezuje silnou pozici sněmovny a je pokusem o revizi Ústavy.
Obdobně mluvil i právní expert strany Zdeněk Jičínský, podle něhož po vyslovení nedůvěry vládě letos na jaře nebyla na projednání ústavní novely vhodná doba.
"V této situaci, kterou lze nazvat jistou politickou krizí, si dost dobře nemůžeme zahrávat s tím, že budeme provádět koncepční změny ústavy. To nemůže nikdo myslet vážně," řekl Jičínský po dubnovém jednání v ústavně právním výboru sněmovny.
Zelení chtěli jen 199 poslanců
Senátní návrh na změnu Ústavy chtěli navíc někteří poslanci výrazně upravit.
Strana zelených a občanský demokrat Benda chtěli, aby prezident mohl sněmovnu rozpustit nikoli v případě, že s tím bude souhlasit nadpoloviční většina poslanců, ovšem jen tehdy, pokud se na tom shodne ústavně většina, tedy 120 poslanců.
Podle Bendy by se tím zamezilo tomu, aby vládní většina mohla vypisovat volby podle toho, jak by se jí to hodilo.
Zelení chtěli zároveň prosadit, aby se snížil počet poslanců z 200 na 199, čímž by se zabránilo patovým situacím po volbách.
| Blog Jiřího Pehe: Poučení z ústavní krize |
