Tady máte odpovědi: Půjdou Češi v říjnu volit?

Petr Holub
1. 9. 2009 22:30
Dvanáctero odpovědí na dvanáctero otázek k rozhodnutí Ústavního soudu
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský | Foto: Attila Racek

Přehledně - Ústavní soud uvrhl celou zemi do nejistoty. Co s volbami? Ptají se politici, politologové, novináři, voliči.

Ústavní soudci totiž pozastavili platnost rozhodnutí prezidenta Václava Klause o termínu konání předčasných voleb. A to jen měsíc předtím, než měly proběhnout.

Deník Aktuálně.cz vám přináší dvanáct odpovědí na dvanáct nejpalčivějších otázek.

Foto: Aktuálně.cz
O čem rozhodoval Ústavní soud?

Poslanec Miloš Melčák napadl jako neústavní rozhodnutí prezidenta republiky Václava Klause, který stanovil termín předčasných voleb na 9. a 10. října. Tím zároveň nepřímo napadl ústavní zákon o zkrácení mandátu současné sněmovny. Zákon mandát zkracuje do voleb v polovině letošního října.

Foto: Aktuálně.cz
Jaký verdikt ústavní soudci vynesli?

Ústavní soud o stížnosti nerozhodl. Jeho plénum však odložilo výkon prezidentského rozhodnutí. Tím si soudci vytvořili časový prostor, aby mohli celou stížnost důkladně prozkoumat.

Foto: Aktuálně.cz
Kdy budou volby?

V této chvíli žádný termín neexistuje. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský tvrdí, že o novém termínu bude možné rozhodnout, až se vyřeší Melčákova stížnost. Teoreticky je možné, že se budou konat podle termínu stanoveného Klausem, anebo až v regulérním termínu v červnu 2010.

Foto: Aktuálně.cz
Kdy bude další jednání Ústavního soudu o předčasných volbách?

Zákony nestanoví žádný termín, kdy musí soudci rozhodovat. Soudci si sami také žádný termín nestanovili. Politici se však předhánějí ve výzvách, aby se tak stalo "v řádu dní". "Všichni jsme zvyklí pracovat o víkendu a pokud ústavní soudci nebudou pracovat o tomto víkendu, tak to také o něčem vypovídá," prohlásil předseda ČSSD Jiří Paroubek, který má v tuto chvíli největší šanci stát se novým premiérem.

Foto: Aktuálně.cz
Jaký další postup mohou soudci zvolit?

Soudci mohou během dvou nebo tří týdnů rozhodnout, že se stížností nebudou zabývat. Pak stále platí alternativa, že volby budou v Klausem stanoveném termínu. 

Soudci naopak mohou stížnost přijmout k vyřízení. V takovém případě se volby odloží minimálně o několik měsíců.

Zpravodajkou stížnosti je Eliška Wagnerová, která je známa tím, že agendu vyřizuje rychle. Termín pod tři měsíce je však podle ústavních právníků nepravděpodobný.

Foto: Aktuálně.cz
Jaký právní problém chtějí soudci vyřešit?

Ústavní právo na celém světě řeší problém, za jakých podmínek může Ústavní soud zrušit ústavní zákon.

Právníci obvykle docházejí k závěru, že je možné zrušit zákon, který mění "tvrdé jádro" ústavy.

Existují však spory, co je tím tvrdým jádrem. Podle některých právníků je zásahem do tvrdého prodloužení volebního období sněmovny, podle jiných je takovým zásahem i zkrácení volebního období.

Foto: Aktuálně.cz
Pokud bude Ústavní soud vyřizovat Melčákovu stížnost, nestihne rozhodnout o ústavním zákoně do poloviny října. Nezanikne sněmovna podle dosud nezrušeného ústavního zákona?

Takový scénář nehrozí. Ústavní zákon předpokládá rozpuštění sněmovny pouze v případě, že proběhnou volby. Verdikt ústavních soudců však konání voleb zablokoval.

Foto: Aktuálně.cz
Jaký cíl sleduje poslanec Melčák?

O motivech se dá jen spekulovat. Jednou z možných spekulací je snaha prodloužit volební mandát a tím pobírání vysokého platu o osm měsíců. "Žádnou novou práci ještě nemá," řekl k tomu lakonicky šéf ČSSD Jiří Paroubek, za jehož stranu se Melčák do sněmovny dostal (ale ze které byl poté, co podpořil vládu ODS, zelených a lidovců, vyloučen).

Melčák v každém případě do své stížnosti hodně investoval. Nechal se zastupovat významným advokátem a někdejším vicepremiérem Janem Kalvodou.

Blogeři se hádají: Bezcharakterní Melčák? Ochránce ústavy?

Foto: Aktuálně.cz
Jak v prvních hodinách reagovali politici?

Vesměs rozhodnutí soudců kritizují jako překvapivé, nezodpovědné a šokující. Žádají ústavní soudce, aby vyjasnili, do jakého termínu jsou schopni rozhodnout. Premiér Jan Fischer vyzval k politickým jednáním. Už ve středu v 11 hodin dopoledne se sejdou politické špičky (předsedové stran, předseda sněmovny a šéf senátu) s prezidentem a premiérem na Pražském hradě.

Foto: Aktuálně.cz
Budou politické strany pokračovat v kampani?

Všichni zástupci politických stran se rozhodli, že budou v kampani pokračovat.

Verdikt Ústavního soudu je dostal do prekérní situace: na kampaň si půjčili částky ve výši desítek až stovek milionů korun a úvěry budou moci splatit až po volbách, kdy budou mít nárok na státní příspěvek.

Foto: Aktuálně.cz
Přiblíží se volby, pokud podá premiér Fischer demisi?

Pokud bude platit současná ústava, tak ani po premiérově demisi není možné stihnout říjnový termín. Sněmovnu by bylo možné rozpustit až po třech dalších neúspěšných pokusech o sestavení vlády.

Politici ale vážně uvažují o tom, že ústavu změní. Ve sněmovně čeká na třetí čtení senátní návrh ústavního zákona, podle kterého se sněmovna může sama rozpustit. Teoreticky je možné, aby zákon platil od října.

ČTĚTE ZDE: Lidovci vyzvali Fischera k demisi

Foto: Aktuálně.cz
Zastaví se organizační práce na předčasných volbách, například tisk hlasovacích lístků nebo přípravy na statistickém úřadě a ve volebních komisích?

Předseda Ústřední volební komise Václav Henych odmítl na otázku odpovědět. "Teprve si pročítám potřebné dokumenty. Zítra kvůli tomu budeme na ministerstvu jednat," řekl Aktuálně.cz. Vzniká totiž pochybnost, jestli státní úřady mohou utrácet peníze na přípravu voleb, když může být příslušný volební zákon zrušen.

Podle dalších expertů (například ústavní právník Jan Kysela v České televizi) by bylo velmi obtížné termíny stihnout, i kdyby Ústavní soud rozhodl už příští týden.

 

Právě se děje

Další zprávy