Vojenský radar nám nevadí, zní z obce

Pavel Baroch
8. 2. 2007 20:00
Nepolisy - Armáda představila miniaturní verzi radiolokátoru, který by Američané mohli postavit v Brdech. Obyvatelům v okolí nevadí.
Radar u obce Nepolisy stojí v těsné blízkosti silnice číslo 327 mezi Chlumcem nad Cidlinou a Novým Bydžovem.
Radar u obce Nepolisy stojí v těsné blízkosti silnice číslo 327 mezi Chlumcem nad Cidlinou a Novým Bydžovem. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Lidem v Nepolisích u Chlumce nad Cidlinou vyrostl za humny vojenský radar, který se zanedlouho stane součástí protivzdušné obrany celého NATO.

"Nemám z toho zařízení žádný strach," říká starosta Jiří Šustr.

Lidé jsou tady na radar zvyklí. Nejprve se tu otáčel obrovský sovětský stroj, který později nahradil supermoderní radar italského výrobce.

"Zařízení nemá dopady na zdraví našich obyvatel," dodává Šustr. Když před lety padlo rozhodnutí vyměnit zastaralý radar za moderní, neobjevil se podle něho v osmisethlavé obci žádný hlas, který by byl proti.

"Ne, nikdo," vrtí starosta hlavou.

Velký fotbalový míč

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Z dálky připomíná radar v Nepolisích obrovský fotbalový míč. Pod kopulí z tvrzeného laminátu, který chrání technické zařízení před deštěm nebo silným větrem, se skrývá několik metrů vysoký a široký radar.

Něco podobného by mohli američtí vojáci postavit v Brdech. "Je to celkem srovnatelné, ale v menším měřítku," říká o radaru v Nepolisích brigádní generál Ivo Zbořil z generálního štábu.

Zatímco český radar "dohlédne" do vzdálenosti 470 kilometrů, americké zařízení by mělo mít dosah mnohonásobně větší.

"Hovoří se až o sedmi tisících kilometrech," říká podplukovník Jaroslav Kalkant, zástupce velitele brigády velení, řízení a průzkumu.

Zatímco kopule radiolokátoru v Nepolisích má rozměry šestnáct krát devatenáct metrů, v Brdech by měla být minimálně dvakrát větší. Americký radar by měl být tak velký, že by se ani nemohl neustále točit kolem své osy, ale musel by mířit vždy jen jedním směrem.

Radary a NATO

Radar NATO ve výstavbě

RADARY ZA MILIARDU

  • Radar v Nepolisích u Chlumce nad Cidlinou je spolu se stejným zařízením u Slavkova u Brna součástí protivzdušné ochrany NATO.
  • Jejich výstavba vyšla na více než miliardu korun, ovšem česká armáda investovala pouze 57 milionů korun, zbytek uhradila Severoatlantická aliance.
  • Tři stejné radiolakátory má rovněž Maďarsko.

A zatímco v Neposilích zabírá středisko radiolokačního průzkumu jen několik stovek metrů, americká základna by měla mít zhruba dvakrát dva kilometry.

S traktorem až k plotu

Když se v roce 2001 začala chystat stavba radaru v Nepolisích, dostala tamní radnice všechny dostupné zprávy - včetně studie o dopadech elektromagnetického záření, o hluku nebo o vlivu na vysílání televize a rádia.

"Když tady byl ještě starý ruský radar, to bylo vždycky skřípání slyšet až do obce. Teď je klid," tvrdí starosta Jiří Šustr.

Armádní areál v Nepolisích je oplocen. A hned dvakrát. Obyčejný plot ohraničuje celý vojenský pozemek, plot s ostnatým drátem pak chrání vlastní radar.

Okolo je zorané pole, jehož kraje se blíží až těsně k plotu. "Zařízení nemá žádné ochranné pásmo, okolní pozemky jsou obhospodařované bez jakéhokoli omezení," vysvětluje Šustr.

Něco takového ovšem v Brdech možné nebude. Americká základna má totiž ležet ve vojenském prostoru, kam je vstup zakázán. "Rozhodně však nebude zasahovat mimo vojenský újezd," poznamenává generál Zbořil.

Šestkrát za minutu

Radar v Nipolisích je umístěn v nejvyšším, druhém patře armádního objektu. V přízemí jsou například náhradní dieselové agregáty, které by se zapnuly, pokud by vypadl proud.

Páteřní radar NATO leží opravdu v těsné blízkosti obce.
Páteřní radar NATO leží opravdu v těsné blízkosti obce. | Foto: repro Aktuálně.cz

Ve druhém patře jsou místnosti s počítači, kde se ukazují "hlášení" zjištěné z radarových vln. A úplně nahoře, ve "fotbalové" kupoli, je radar, který se za běžného provozu otočí šestkrát za minutu.

Za vojáka je 6,5 tisíc

Starosta Šustr si pochvaluje, že se někteří vojáci rozhodli žít v Nepolisích natrvalo. Koupili si pozemky a postavili domky.

Zatímco v roce 2001 žilo ve vsi 821 obyvatel, vloni už to bylo 886 lidí.

"Z daní dostaneme 6,5 tisíce korun na hlavu a rok," říká Šustr. To, že se obec nevylidňuje, pokládá za důkaz, že radar nemá žádný negativní dopad na život v lokalitě.

"Pokud by to zařízení škodilo, lidé by se stěhovali pryč," soudí starosta. Je spokojený, že se vojáci zapojují i do veřejného života a podílejí se například na prázdninových akcích pro děti.

Informace, informace, informace...

Na otázku, jestli by obci nevadil plánovaný americký radar, starosta Šustr neměl odpověď.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

"Těžko říct. Rozhodně bychom požadovali kvantum informací. Jsem přesvědčen, že je starostové dostanou. Teď to jsou jen kusé informace," říká Šustr.

Generál Zbořil uvedl, že jednou ze základních podmínek česko-americké spolupráce je dodržení všech českých a evropských hygienických či ekologických norem. Na většinu konkétních otázek o podobě plánovaného amerického radaru ovšem neodpověděl.

 

Právě se děje

Další zprávy