Vlákal jsem sovětský tank do výkopu, ale ocenili mě "jen" za samizdat, říká nově uznaný odbojář

Michaela Dvořáková
24. 6. 2018 6:34
Proti komunismu bojoval za totality a dodnes je ochotný se hádat s těmi, kteří tvrdí, že dříve bylo líp. Za účast ve třetím odboji dostal Ivo Medek dekret od ministryně obrany.
Šlechtová rozdala vyznamenání účastníkům třetího odboje. Podívejte se na rozhovor s jedním z nich | Video: Aktuálně.cz

Praha -Výtvarník a spisovatel Ivo Medek Kopaninský byl jedním z účastníků třetího odboje, kteří tento týden převzali ocenění z rukou ministryně obrany Karly Šlechtové. Obrana mu udělila dekret za šíření samizdatu a posílání zpráv o dění v komunistickém Československu do zahraničí. Sám Medek však považuje za významnější svůj přímý odpor proti sovětské okupaci.

"Já jsem byl ten, kdo vlákal 'protidemonstrantský' tank v Legerovce do výkopu," vysvětluje, za co by si podle svého názoru osvědčení za účast v odboji zasloužil. Tvrdí také, že před vilou normalizačního premiéra Lubomíra Štrougala zapaloval rudé prapory. Tuto svou protirežimní činnost ale nemůže dosvědčit. "Je to pro mě lepší, protože jsem alespoň přežil," komentuje neexistenci důkazů.

I přes vysoká rizika, která rodák z Domažlic v době komunistické totality podstupoval, měl štěstí. Státní bezpečnost ho vedla ve své evidenci, ve vězení však nikdy neskončil. "Kdybych se bál, tak bych to nemohl dělat," odpovídá jednaosmdesátiletý pamětník s klidem na otázku, zda neměl strach z možné perzekuce.

Dobu komunismu Medek popisuje jako kontinuální, vleklou "rudou šeď". "Věčný dozor domovních důvěrnic, to věčné 'špionění' a kádrování," vyjmenovává, co mu vadilo nejvíce. "Režim mi nepřál, já nepřál režimu, byli jsme si kvit," naznačuje, s jakými potížemi se jako surrealistický výtvarník za totality setkal.

Prožité zkušenosti ale nejsou pro Iva Medka uzavřené v minulosti. Proti dědictví komunistického režimu ve společnosti bojuje dodnes. "Hádám se s každým a jsem ochotný se i prát s tím, kdo si libuje, že tenkrát bylo líp," říká.

Osvědčení o účasti v odboji proti komunistickému režimu umělec přijal společně s dvaatřiceti dalšími žadateli. "Stále máme ten dluh vůči osobám, které se podílely na boji proti komunismu v roce 1948," podotkla ministryně v demisi Karla Šlechtová při předávání. Zdůraznila, že účastníci svou činností projevili odvahu v době, kdy to nebylo snadné, a aktivně přispěli k pádu režimu.

Mezi oceněnými byl mimo jiné i bývalý ministr vnitra Jan Ruml anebo mluvčí Charty 77 a pozdější zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Litomiský. Šlechtová dodala, že ministerstvo eviduje 250 žádostí o osvědčení o účasti v odboji proti komunismu, o kterých nebylo doposud rozhodnuto. S udělením je spojena úprava výše vypláceného důchodu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy