Vláda chystá změny v péči o ohrožené děti, do voleb už je zřejmě nestihne realizovat

ČTK ČTK
23. 11. 2016 19:42
Vláda chce udělat změny v péči o ohrožené děti, zejména zakázat umisťování dětí do sedmi let do dětských domovů a zařadit péči o ohrožené děti pod jeden resort - nyní totiž spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí, zdravotnictví i školství, systém je tam značně neefektivní. Vláda chce přesouvat finance z velkých ústavů do služeb pro rodiny a náhradní rodinné péče. Na vypracování návrhů nových zákonů a jejich projednání a schválení je však potřeba čas minimálně do poloviny příštího roku, Sněmovna poté bude mít prázdniny a do podzimních voleb se tak nejspíš zákon schválit nestihne.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - V Česku zatím v brzké době nezačne platit postupný zákaz posílat děti v tísni do sedmi let do ústavů. Péče o ohrožené děti, o kterou se dělí tři resorty, se pod jedno ministerstvo také zřejmě nyní nesloučí. Vláda s tímto návrhem sice  souhlasí a nařídila připravit do pololetí příštího roku příslušné paragrafy, do podzimních voleb se ale zákonná úprava pravděpodobně už nestihne schválit.

Sjednotit systém péče o ohrožené děti pod jeden resort, vypracovat plán přeměny velkých ústavů a zakázat posílat do ústavů malé děti doporučovala vládní rada pro lidská práva. Podnět vypracovala loni, zákonnou úpravu navrhovala připravit do konce letošního listopadu. Kabinet začal materiál projednávat na jaře, ale odložil ho. Vrátil se k němu až ve středu. 

Kritici si myslí, že jsme banda traumatizovaných děcek, která se snaží kopat do ústavů, já mám zkušenost s dětským domovem pozitivní, říká Michal Ďorď
27:54
Kritici si myslí, že jsme banda traumatizovaných děcek, která se snaží kopat do ústavů, já mám zkušenost s dětským domovem pozitivní, říká Michal Ďorď | Video: Daniela Drtinová

"Samozřejmě, že ty termíny byly aktualizovány. Ty původně projednávané už v tuto chvíli aktuální nejsou. Dohodli jsme se na tom, že ty příslušné návrhy by v zásadě měly být připraveny do poloviny příštího roku," řekl kabinetu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Vláda bude mít v letních měsících po nějakou dobu prázdniny, také Sněmovna se nejspíš sejde až v září. Poslanci obvykle projednávají návrhy zákonů několik týdnů, než je schválí. Volby by se měly konat nejspíš v říjnu. Záměr může pak sice převzít nový kabinet, celý legislativní proces ale začíná od začátku.

Podle návrhu rady by se děti do domovů a jiných zařízení měly dostávat jen ve výjimečných případech. Postarat by se o ně měla díky pomoci a službám vlastní nebo náhradní rodina. Podle představ rady měl zákaz začít platit postupně. Nejdřív by se týkal dětí do roku, později do tří let a nakonec do sedmi let. Prosadit se měl ale maximálně do šesti let od začátku platnosti normy.

ČR dlouhodobě sklízí kritiku domácích expertů i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech. Podle vedení asociace Dítě a rodina je Česko poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. V roce 2012 tehdejší vláda schválila strategii péče o ohrožené děti. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014 a děti do sedmi let od letoška.

Rada navrhla i přijetí plánu ke snižování kapacity ústavů a zavádění služeb pro rodiny i vznik právní úpravy sjednocení péče, o kterou se nyní dělí ministerstva práce, školství a zdravotnictví, pod jeden resort. Rada uvedla, že systém a jeho řízení jsou nyní roztříštěné a pomoc není efektivní. Dodala, že jednotnou péči v EU nemají kromě ČR jen Bulharsko, Rumunsko a Lotyšsko.

"To, že ústavy máme rozděleny pod tři ministerstva, je pozůstatek starého sovětského systému, to je potřeba si říci," řekla novinářům ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Podle ní by sjednocení přispělo k úspoře peněz a k jejich lepšímu využití na pomoc dětem a jejich rodinám.

Marksová se chtěla s kolegy ze zdravotnictví a školství na sloučení péče pod své ministerstvo dohodnout už loni na podzim. Podpis memoranda se ale neuskutečnil. Marksová zmiňovala také to, že je potřeba přesouvat finance z velkých ústavů do služeb pro rodiny a do náhradní rodinné péče. V sociálním výboru Sněmovny má ale například profesionální pěstounství řadu odpůrců, někteří poslanci upřednostňují spíš péči v kojeneckých ústavech.

Podle rady se suma na ústavní péči nemění, i když dětí v ní ubývá. Do péče o ohrožené děti v roce 2013 putovalo 8,2 miliardy korun. Ústavům připadlo 4,1 miliardy, náhradním rodinám 2,4 miliardy, azylovým domům a klokánkům 200 milionů. Prevence a terénní služby vyšly na 700 milionů. Za sociální pracovníky stát zaplatil 800 milionů. Do prevence se tedy dalo devět procent rozpočtu, do ústavů 52 procent.

Dětí musí mít v prvním roce života bezpečného člověka, jinak se špatně vyvíjí, nejčastější jsou poruchy chování, tvrdí psycholožka Kovařovicová. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 18 minutami

Europarlament je připraven brexitovou dohodu schválit včas, ale až po Britech

Evropský parlament je připraven hlasovat o brexitové dohodě do konce října, aby nebyl nutný další odklad odchodu Británie z Evropské unie. Řekl to po dnešním jednání s prezidenty a premiéry unijních států předseda EP David Sassoli. Nejdříve však podle něj musí dohodu podpořit lídři EU a schválit britský parlament.

Zdroj: ČTK
Další zprávy