Městský soud v Praze ve čtvrtek zrušil opatření ministerstva z 26. března a 17. dubna, která se týkají omezení maloobchodního prodeje, a opatření z 23. března a 15. dubna, jež omezují volný pohyb osob. Podle pravomocného rozsudku jsou nezákonná, protože je vláda nepřijala podle krizového zákona, ale podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Soud nehodnotil přiměřenost či účelnost daných opatření, ale pouze jejich právní formu. Vláda pak ve čtvrtek večer schválila soudem zrušená opatření ministerstva zdravotnictví jako krizová opatření vlády podle krizového zákona.
Vláda podle krizového zákona původně postupovala. Právní formu některých opatření ale později změnila, podle kritiků proto, aby dotčení občané nedosáhli na odškodnění, na něž by podle krizového zákona měli nárok.
Byl to zbytečný právní hazard, tvrdí právník
Podle advokáta Tomáše Sokola bylo už od chvíle, kdy vláda vyhlásila opatření podle jiného režimu, zjevné, že jde o velmi problematický postup. Podle Sokola šlo o nefér manévr. "S jistou nadsázkou by bylo možné říct, že vláda a s jejím souhlasem ministerstvo zdravotnictví uchystali národu cosi jako právní kvíz, v jehož rámci se můžeme dohadovat, co z jednotlivých nařízení a opatření platí dnes, co už neplatí, co soud zruší zítra atd. Přitom zejména v této době je zapotřebí, aby právní instrukce byly jasné a nezpochybnitelné. Vládě nic nebránilo pokračovat v sérii svých nařízení, vydaných podle krizového zákona, a naopak vůbec nic ji nenutilo přepínat. Byl to zbytečný právní hazard," uvedl Sokol.
Soud se nyní nezabýval otázkou, zda bude mít zrušení opatření vliv na případné odškodňování podnikatelů. Podle právníka Ondřeje Dostála, který úspěšnou žalobu na ministerstvo zdravotnictví podal, by však rozhodnutí mohlo poškozeným podnikatelům pomoci.
Sokol upozornil na to, že soudní rozhodnutí o tom, že jsou opatření nezákonná, tedy nejen pochybná, ale vysloveně protiprávní, znamená silný argument pro ty, kteří budou nárok na náhradu škody uplatňovat. S tím souhlasili i další advokáti. Vladimír Polách například uvedl, že firmy a podnikatelé nyní mohou po státu požadovat náhradu škod za celé období od 13. března až do konce nouzového stavu. I advokát Jan Krampera uvedl, že dnešní zrušení opatření umožnilo poškozeným o náhradu škody žádat. Navíc mají podle něj možnost zahájit soudní řízení při úhradě soudního poplatku ve výši 2000 korun, a to bez ohledu na výši žalované částky.
Omezení nutná jsou, ale musí se dodržet právní principy
Advokátka Jana Sedláková ale upozornila na to, že se podle jejího názoru někteří podnikatelé využitím pomoci poskytované státem nároku na náhradu jakékoliv škody zřekli. Sokol však uvedl, že samotnou účastí na vládním programu nárok na náhradu škody nezaniká. "Ale lze vcelku pochopitelně předpokládat, že když někdo čerpá náhradu 80 procent mzdy vyplacené zaměstnancům, tak vcelku logicky nemůže tvrdit, že tuto mzdu platil ze své kapsy, a tedy mu vznikla škoda nutností platit mzdu zaměstnancům, kteří pro překážky v práci nemohli vykonávat své zaměstnání," doplnil Sokol.
Ústavní právník Marek Antoš řekl, že je rozhodnutí soudu správné. Soud podle něj vyjádřil respekt vůči úsilí vlády a konstatoval, že omezení základních práv mohou být v současné situaci nutná, ale zároveň trvá na tom, aby byly dodrženy postupy, které jsou pro takové případy ústavním pořádkem a zákonnou úpravou předepsány. Kdyby mohl podobná opatření vydávat jen samotný ministr zdravotnictví, znamenalo by to podle Antoše ohrožení nejen pro základní práva lidí, ale i pro ústavně zaručenou dělbu moci.
Vláda má podle Rekonstrukce státu dostatek nástrojů i bez stavu nouze
Platforma Rekonstrukce státu sdružující několik neziskových organizací a sdružení ve čtvrtek v reakci na rozsudek uvedla, že vláda už má dostatečné nástroje pro zvládání epidemie v rukou i mimo nouzový stav. Pokud bude nouzový stav prodloužen, měla by to vláda podle Rekonstrukce státu detailně odůvodnit a podložit nespornými daty.
Podle analytika platformy Jakuba Černého by nejjednodušší cestou byla novelizace současného krizového zákona, která by nově zavedla zvláštní přechodný režim pro současnou fázi řešení pandemie.
