Vědec: Praha je jako topeniště. Ochladí ji stromy, ale sázet jich milion je nesmysl

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
26. 6. 2022 7:15
Do Česka dorazilo období veder. Obzvlášť ho pociťují obyvatelé měst, v nichž bývá horko kvůli rozpálenému asfaltu i nedostatku stromů cítit nejvíce. Právě více zeleně může problém vyřešit, říká Jan Macháč z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, který se zabývá opatřeními měst proti klimatické změně. Klíčové ale je, aby se stromy sázely na kvalitu, ne kvantitu, zdůrazňuje.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Kouba

Minulou neděli dosahovaly teploty v Česku i 38 stupňů. Nejnáročnější jsou tato horka pro obyvatele měst, která je pociťují nejvíce. Lze vedro ve městech zmírnit, nebo se s ním musíme prostě smířit?

Je to něco, co jsme si uměle vytvořili tím, jak jsme naše města postavili. Vyjmenoval bych tři hlavní důvody, proč pociťujeme ve městech taková vedra. Jednak zde máme spoustu zpevněných ploch - parkoviště, beton, asfalt, střechy. Když na ně svítí slunce, nasají veškeré teplo. Znáte to, když stoupnete odpoledne bosou nohou na asfalt, tak je rozpálený.

Důležité je si ale uvědomit, že není rozpálený jen v tuto chvíli. Přes noc, když je vzduch chladnější, se z něj teplo dále uvolňuje a tím se efekt vedra umocňuje. A další ráno se pak začnou plochy znovu ohřívat. Město samo je tedy takové jedno velké topeniště.

Dalším problémem je, že naše města jsou postavená tak, že v zastavěném území potlačují možnost proudění větru, které by ochlazovalo okolí. 

A třetí důvod? 

Ve městech jsme zcela zapomněli myslet na zeleň. Potřebujeme parkovat auta, mít kde bydlet, jít si kam nakoupit, ale také potřebujeme zelené plochy. Ano, máme parky určené k rekreaci, ale nemysleli jsme na to, jak velký vliv na mikroklima mají stromy, rybníčky nebo mokřady, ačkoliv ochlazují a zvlhčují okolí.

Čím máme ve městě méně zelených ploch, tím je situace s vedrem horší. A do toho všeho nyní přichází klimatická změna, která tyto extrémy umocňuje.

Co tedy mohou města dělat pro to, aby v nich nebylo takové horko?

Příliš možností se samozřejmě nenabízí, protože ve městech máme vše zastavené, a představa, že něco zbouráme, abychom vysadili novou zeleň, není realistická. Nabízí se ale podívat se na střechy. Pokud jsou ploché, proč na nich nevybudovat zelenou střechu a tím snížit kumulaci tepla?

Samozřejmě, v historickém centru Prahy by byl problém s památkáři, ale u nechráněných budov můžeme takto část města ozelenit. Důležité je ale udělat to chytře. Tedy nebudovat žádné střechy s trávníky, které potřebují umělé zavlažování, ale s něčím, co vydrží léto, aniž bychom to museli neustále zalévat pitnou vodou.

Hodně probíraným tématem jsou stromy v ulicích.

Stromy jsou samozřejmě klíčové. A to nejen tím, že ovlažují okolí, ale také stíní, čímž v ulicích snižují teplotu. Ve spoustě ulic máme štěstí, že tam stále máme vzrostlé stromy. Měli bychom se o ně více zajímat a pečovat o ně. Občas je vhodně proříznout, v době extrémních such jim zajistit zálivky.

Nové stromy je pak potřeba vysazovat tak, aby se něčeho dožily. V současné době je bohužel sázíme hodně na kvantitu, nepečujeme o ně a často je neumisťujeme do správného prostředí. Je nutné, aby měly dost prostoru a nebyly jen v betonových kobkách, ve kterých není dost místa pro kořeny. Na mnoha místech Prahy se kvůli tomu stromy nemohly ani rozrůst.

Nově vysazené stromy se tak bohužel často dožijí pouze osmi až patnácti let. Takto mladé stromy nám ani nezačnou poskytovat nic, čím by nám mohly pomoci. Větší stínění nebo ochlazování okolí přichází až po patnácti a více letech.

Je třeba myslet také na to, že účinně zasadit nové stromy není tak jednoduché. V Praze a dalších městech je problém, že když se budovaly rozvody, nemyslelo se na to, že by mohly být vedeny například pod sebou a tím by se pod ulicí vytvořilo více prostoru. Místo toho jsou rozmístěné pod celou ulicí.

To se sice dá upravit tak, že se sítě dají k sobě, ale to by se musela celá ulice rozkopat a byla by to extrémně drahá záležitost. I v těchto místech se to dá ale řešit tím, že se tam vysadí konkrétní druh stromu, který nepotřebuje tolik prostoru.

Plán Prahy vysadit během osmi let milion stromů tedy nedává smysl?

Ten milion je opravdu přestřelený. V centru by bylo lepší jich vysadit spíš pár a pořádně se o ně postarat. Ať to není tak, že se vysadí milion stromů, ale mezitím nám tady pomřou stovky stromů, které už jsou ve věku 40 a 50 let a poskytují nám tedy všechno, co potřebujeme: stíní, zachytávají vodu a vypařují ji. To hodně měst zanedbává. Zaměřují se na nové stromy a nedochází jim, že se musí starat o ty stávající.

Je vůbec možné ve městech účinně vysadit nové stromy?

Záleží na místě, v každé ulici samozřejmě ne. Když to bude úzká ulice, například jednosměrka s úzkými chodníky, tak tam sítí bude tolik, že to ani nepůjde přeskupit. Je to ale o prioritách a o tom, abychom se z chyb poučili. Nemusíme teď masivně překopávat sítě, ale když už budeme rekonstruovat vozovku, tak to přizpůsobme tak, aby tam mohly růst stromy. Postupně tak můžeme v dalších letech při běžných obměnách tuto situaci vyřešit.

V zahraničí se objevila také další opatření. V Los Angeles například na obranu proti vedru natírali silnice na bílo. Může to mít nějaký efekt?

Samozřejmě, bílá barva nepohlcuje teplo tolik jako černá a naopak světlo a tím i teplo odráží. I v černém autě bývá větší horko než v bílém a stejně se chová i silnice či budova. Problém ale je, že se od ní teplo odráží jinam a při těchto opatřeních je třeba si dát pozor kam.

Některá města také začala kvůli vedru zakazovat vjezd starším autům.

Zákaz určitých aut ve městech je politicky hodně citlivé téma a nemyslím si, že je nyní vůle podobná opatření zavádět. Zatím se u nás ve větší míře nezavedly ani bezemisní zóny. Každopádně by to ale na horko ve městech mělo vliv. A nejen tím, že bychom měli méně zplodin a tepla uvolněného ze spalovacích motorů. Pokud z měst vytlačíme určitý počet aut, tak nebudeme potřebovat tolik parkovacích míst a zbude místo například pro zeleň, což může pomoct k dalšímu ochlazení.

Jak by se měla nová výstavba lišit od té staré, která horko ve městech umocňuje?

U nových projektů bychom měli požadovat, aby investoři u výstavby zranitelnost proti vedru snižovali a aby lidem vytvářeli příznivé podmínky pro žití, pracování a podnikání. Mohou tedy své plány doplnit o zelené plochy nebo střechy, mohou si hrát s tím, kam umístit vzduchotechniku, aby klimatizace neposílala teplo z budovy ven na nějaké nevhodné místo, nebo používat materiály, které méně pohlcují teplo.

A děje se to?

V současnosti vidím oba případy. Jsou developeři, kteří se rozhodli, že výstavbu budou dělat šetrně, a zvou si třeba i krajinářské architekty. Řeší například hospodaření s dešťovou vodou pro vnitřní využití na splachování. Potom jsou developeři, co staví co nejlevněji, a opatření proti vedru je nezajímají.

Málo se však mluví o tom, jaký vliv má vedro nejen na běžný život, ale také na produktivitu práce. Právě toto by mělo investory motivovat k tomu, aby se snažili vedro v budovách i v jejich okolí utlumit.

Jsou nějaká opatření, která mohou města pro boj s vedrem udělat okamžitě, ne v horizontu několika let?

Co se sem postupně dostává a jde o velmi jednoduché opatření, jsou travnaté louky. Na zelených plochách, které neslouží hlavně k rekreaci, mohou města vysázet luční květiny a udělat z nich louku. Tu stačí posekat dvakrát za rok a významně lépe ochlazuje okolí. Navíc tím podpoří i biodiverzitu a hospodaření s dešťovou vodou.

V poslední době také v ulicích často vidíme rozprašovače vody. Lokálně lidem pomáhají, protože pocitově významně snižují teplotu. Ale aby to bylo opravdu funkční, museli bychom je umístit na každý roh. V Praze bychom jimi museli posít celé Václavské náměstí. Efekt bych tedy nepřeceňoval, je to ale jedna z mála věcí, které město může udělat, a nutný pobyt venku to zpříjemní.

Je zde také pár organizačních věcí, které by se daly upravit. Pokud chceme zachránit nějaké životy, můžeme vozit starším lidem obědy a nákup domů, aby nemuseli vycházet ven. Vrátit se tak u této nejohroženější skupiny k nějakým proticovidovým opatřením.

Jak si vedou v opatřeních proti vedru česká města v porovnání se zahraničím?

Města západní Evropy jsou v tom samozřejmě napřed. Zeleně je tam víc, více o ni pečují a zelené střechy mají dlouhodobě. I rozprašovače, které k nám teď přichází jako novinka, se tam používají desítky let. Stačí se podívat na univerzitní prostředí. To, jak tady voláme po zelených kampusech, je v Nizozemsku standard. My uděláme jednu zelenou střechu a už si říkáme, jak se přizpůsobujeme změně klimatu.

Důležité ale je, že se o tom u nás čím dál více mluví a v posledních letech nezůstává jen u slov. Stačí se podívat, kolik kvalitních projektů je přihlášených do různých soutěží, jako je Zelená střecha roku.

Video: V počasí nás čekají extrémy. Sucha budou delší a srážky možná rekordní, říká Trnka

Zjistili jsme, že se ve střední Evropě mění vlhkost k nižším hodnotám a že tenhle trend dramaticky zrychluje, upozorňuje bioklimatolog Miroslav Trnka. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 50 minutami

Část pražského metra A zastavila nehoda, soupravy nejezdí mezi Náměstím Míru a Želivského

Kvůli nehodě soupravy je obousměrně zastavený provoz na lince metra A mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru. Předpoklad obnovení provozu je zhruba v 08:30, uvádí pražský dopravník podnik na webu. Ve zbylých dvou úsecích linky A jezdí metro normálně.

Kvůli blíže neupřesněné dopravní nehodě vlaku metra byl provoz části linky A zastaven v 04:40. Dopravní podnik žádá cestující, aby v úseku mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru použili povrchovou dopravu.

Mezi stanicemi Želivského a Depo Hostivař zůstal provoz metra zachovaný bez omezení, stejně jako mezi Náměstím Míru a konečnou Nemocnice Motol.

Dopravní podnik původně odhadoval, že se metro po celé délce linky A rozjede kolem 06:30. Později čas pravděpodobného zprovoznění odložil o dvě hodiny.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lidí nově nakažených covidem v Česku dál ubývá

Letošní letní vlna covidu-19 v Česku dál slábne. Počty lidí nově nakažených covidem klesají v mezitýdenním srovnání 14. den v řadě. Ve středu do statistik na webu ministerstva zdravotnictví přibylo 2203 nových případů, o 468 méně než ve stejný den předchozího týdne. Nižší byl i počet podezření na opakovanou nákazu. Za týden klesl o 90 na 866 případů.

Za posledních sedm dní testy v Česku odhalily 121 nových případů covidu-19 v přepočtu na 100 000 obyvatel. Je to nejnižší hodnota za poslední více než tři týdny.

Nejvíce se nový typ koronaviru šíří v Praze s incidenčním číslem 153. Naopak na Vysočině připadá na 100 000 obyvatel 93 případů za posledních sedm dní. Nižší týdenní incidenci než 100 vykazuje ještě Plzeňský, Karlovarský a Jihočeský kraj.

Zdroj: ČTK
Další zprávy