Třetina vězňů má žloutenku. V Česku jí trpí desítky tisíc lidí, často o tom nevědí

Magdaléna Čevelová
23. 7. 2019 17:01
Až třetina vězňů je nakažena žloutenkou typu C, většinu z nich tvoří drogově závislí. Onemocnění u odsouzených odhalí často až vstupní prohlídka. V populaci totiž žijí podle lékařů desítky tisíc lidí, kteří vůbec netuší, že žloutenku mají. Její příznaky se mohou projevit až po třiceti letech od nákazy, během té doby však nemoc ničí játra. Kdo však o nemoci ví, může se jí pomocí léků během dvou měsíců zbavit, připomínají lékaři v souvislosti se Světovým dnem hepatitidy, který připadá na tuto neděli.
Foto: Thinkstock

"Hlavní prevencí hepatitidy typu C je v dnešní době léčba zdroje infekce," říká lékař Vratislav Řehák z Centra pro léčbu virových hepatitid Remedis. Věznice jsou v tomto podle něj ideální. "Tím, že jsou na jednom místě a z léčby neodejdou, umíme ve věznicích vyléčit v podstatě všechny. Léčbu téměř nikdo z nich neodmítá," vysvětluje Řehák. Obvykle jsou mezi pacienty lidé mezi dvaceti a čtyřiceti lety.

Nevýhodou ale může být to, že se nemoc ve vězení rychleji roznáší. "Dochází k tomu například při tetování," uvádí příklad lékař.

Počet vězňů se v Česku pohybuje mezi 22 000 a 25 000. Každý rok se se žloutenkou typu C ve věznicích léčí přibližně 600 vězňů. Podle Řeháka to ale nestačí, mělo by se podle něj využít právě toho, že je vězení ideálním místem pro záchyt a léčbu infikovaných. Věznice přirovnává k filtru, přes který prochází rizikové osoby. "Lidé tam jsou střízliví, motivovaní, abstinovaní a většinou dobře komunikující," říká. 

Záměr však naráží na finance. Všeobecná zdravotní pojišťovna pokryje léčbu zhruba čtvrtiny těch, kteří ji za mřížemi potřebují. "Nemocní pak končí na čekačce, po propuštění se pak mnohdy vracejí do vězení, kde mohou nakazit ty, které jsme předtím vyléčili," upozorňuje Řehák.

Zákeřností žloutenky typu C je to, že ne vždy se na ni přijde včas. Většina nakažených o své nemoci vůbec neví, projevit se může třeba až za třicet let od nákazy. Po celou tu dobu však postupně ničí játra. Nakonec může nastat jejich selhání, popřípadě propukne rakovina jater. "Nákaza neznamená nebezpečí jen pro svého nositele, ale i pro okolí. Přenáší se krví, nejčastěji injekcí u drogově závislých. K přenosu dochází ale i sexuálním stykem," upozorňuje vedoucí střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.

Podle lékařů je včasné odhalení klíčové pro úspěšnou léčbu a ochranu celé společnosti. "Okamžitá léčba pacientů s chronickou hepatitidou C je účinnější a méně nákladná než péče o pokročilejší stadia onemocnění," vysvětluje Mravčík.

Pacientská organizace: suplujeme roli státu

Pozdější odhalení nemoci má horší dopady na jedince i jeho okolí, přesto se brzké stadium nemoci nedaří zachycovat. Ze 60 procent jde totiž o uživatele drog, kteří je berou injekčně. Neziskové organizace se snaží tyto lidi přivést k léčbě, poskytují také možnost testování nebo výměnu jehel a stříkaček za čisté. "Do jisté míry suplujeme činnost státu, snažíme se eliminovat riziko nákazy," uvádí předseda pacientského sdružení Recovery František Trantina.

Organizace však tvrdí, že stejně jako řada dalších neziskovek bojuje s financemi. "Ministerstvo zdravotnictví neustále krátí peníze potřebné pro terénní pracovníky. Hrozí zhoršení stavu a růst počtu nakažených," varuje Trantina. Stát v této otázce podle něj selhává. "Mám pocit, že chce naše zdravotnictví léčit, místo aby chtělo vyléčit," dodává Trantina.

Zažité stigma, že léčba bolí

Léčba nemoci se za poslední roky výrazně proměnila. "Kdysi byla náročná a bolestná, přirovnal bych to k chemoterapii. Dnes je naopak lehká a rychlá, bohužel se o tom moc neví, a tak se někteří léčby bojí a pomoc nevyhledají," uvádí Trantina.

Díky pokroku v medicíně se zcela uzdravil i Dominik Ivanys, který se nakazil žloutenkou typu C ve svých pětadvaceti letech. "Bylo po revoluci, nezvládl jsem tu míru svobody," říká. Začal zkoušet drogy, nakazil se při braní heroinu. "O léčbě jsem začal uvažovat, když jsem potkal svou ženu. Když se nám narodil syn, rozhodl jsem se, že chci být dobrým otcem. Shrnul bych to tak, že mi život zachránilo rodinné štěstí," popisuje. S kamarády nedávno založil Spolek lidí ohrožených narkomanií SLON, jehož prostřednictvím chce závislé lidi podporovat a pomoct jim hledat východisko z jejich nelehké životní situace.

Žloutenkou typu C je v Česku nakaženo asi 45 tisíc lidí. "Při současných léčebných možnostech by bylo možné nemoc v České republice téměř zcela vymýtit během 10 let," tvrdí Mravčík. Překážkou jsou ale opět finance. S ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami nyní jednají o schválení akčního plánu na období 2019-2021. Věří, že díky těmto penězům by se podařilo tuto nemoc eliminovat v epidemiologicky nejvýznamnější skupině v České republice - u zmíněných uživatelů drog. 

Je otázka, jestli je správné zavírat tolik lidí, míní ředitelka věznice ve Světlé nad Sázavou Gabriela Slováková, iniciátorka Běhu se žlutou stužkou. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 5 minutami

Zemřel autor dobrodružných bestsellerů Clive Cussler

Ve věku 88 let zemřel americký autor dobrodružných knih Clive Cussler, který po celém světě prodal desítky milionů výtisků svých knih spojených s postavou hlavního hrdiny, oceánografa Dirka Pitta. O jeho pondělním úmrtí ve středu informovala agentura AP. Cusslerovy bestsellery vyšly ve více než 40 jazycích, včetně češtiny.

Cussler je autorem více než 80 dobrodružných románů, největšího ohlasu však dosáhla série inspirovaná jeho vlastním vášnivým zájmem o hledání lodních vraků. Hlavním hrdinou více než dvacítky knih učinil autor své alter ego Dirka Pitta, který řeší detektivní případy, pátrá po ztracených pokladech na dně oceánů a snaží se rozplést záhadné mocenské konspirace.

"Předlohou pro Dirka jsem byl já sám. Oba jsme stejně vysocí a máme zelené oči… Jediný rozdíl je, že on to umí lépe se ženami a že zestárl jen o deset let, zatímco já o 50," řekl Cussler v jednom z rozhovorů, z nějž citoval server BBC.

Zdroj: ČTK
Další zprávy