Náčelník generálního štábu Pavel Štefka a další armádní představitelé dnes na vojenském letišti v pražských Kbelích slavnostním křtem zařadili nový Airbus do výzbroje.
- PROHLÉDNĚTE SI stroj zvenku i zevnitř v naší VIDEOREPORTÁŽI
První z dvojice strojů, které budou sloužit pro cesty ústavních činitelů a pro přepravu českých vojáků do zahraničních misí, přiletěl do Česka minulý týden. Republika si za zhruba tři miliardy korun pořídila dvě letadla, druhý stroj by měl do Prahy dorazit v září.
Křest letadla se uskutečnil za mírně podmračeného počasí na letištní ploše. Štefka přední část letadla symbolicky polil šampaňským, popřál novému letounu hodně štěstí. "Ať se mu daří, tomu letadélku," řekl.
Generál připomenul, že kvůli novému letadlu vojáci ve Kbelích opravili dva hangáry. První airbus dostala armáda v úpravě pro přepravu ústavních činitelů s přibližně 42 místy, druhé bude určeno pro transport vojáků se stovkou míst. Obě verze ale bude možné během 24 hodin změnit.
Technická data A-319 CJ
- Rozpětí křídla 33,91 m
- Délka trupu 33,84 m
- Výška 11,76 m
- Maximální vzletová hmotnost 75.500 kg
- Maximální přistávací hmotnost 62.500 kg
- Maximální rychlost 925 km/h
- Cestovní rychlost 840-870 km/h
- Dolet se 100 cestujícími bez přídavných palivových nádrží 3700 km
- Dolet s přibližně 42 cestujícími 8890 km
Výhodou airbusů je mimo jiné to, že jsou méně hlučné než ruské stroje Tupolev Tu-154M a splňují také emisní limity. Mají také větší dolet. "Tůčka", které měla armáda pět a devět let, nesplňovala například normy hluku pro noční létání.
Podle velitele kbelské letecké základny Josefa Bejdáka má nový letoun také menší spotřebu paliva. "Letoun Tu-154 má spotřebu 5,2 tuny leteckého paliva na hodinu, tento letoun má 2,2 tuny," řekl.
Bejdák uvedl, že airbus má i některé specifické úpravy proti nevojenským dopravním letounům. "Máme zde speciální satelitní navigace, spojení pro cestující přes satelit, faxová spojení. Je tady vnější ochrana letounu proti vniknutí nepovolaných osob a speciální brzdy," uvedl.
Asi v polovině února by podle něj mohl začít praktický letecký výcvik tak, aby přibližně od začátku března mohl letoun fungovat v normálním provozu.
Pro letadla, která přepravují představitele státu, se vžil název vládní letka. Podle armády je však tento výraz nepřesný, protože výraz vládní letka vzniknul pouze jako přezdívka státního leteckého útvaru, který vláda usnesením v roce 1999 zrušila. Přepravu ústavních činitelů tak v plné šíři převzalo vojenské dopravní letectvo.
Letovou posádku airbusu tvoří jen dva piloti, jejich počet se tak proti "tůčku" sníží. Oproti Tu-154 nebude potřeba, aby v kabině seděli i navigátor a telegrafista. "Je tady vše řízené přes palubní počítač," uvedl jeden z pilotů Emil Komjati. Na dlouhé lety si však armáda bude brát technický doprovod. Obsluhu v kabině podle počtu cestujících zajistí jeden či více palubních průvodčích. Na dva letouny budou čtyři posádky.
Podle Bejdáka do příletu druhého airbusu bude armáda využívat obě "tůčka". "Jedno bude létat, druhé bude dělat zálohu," uvedl. Podle něj by se letadla měla po vyřazení z provozu na konci roku prodat. Štefka se domnívá, že vzhledem k původu letounu by stroj mohla armáda prodat do některého bývalého státu Sovětského svazu.
Rozhodnutí o nákupu dvou dopravních letounů od francouzské společnosti Airbus S.A.S. vycházelo z vládního usnesení z roku 2005. O jejich nákupu vláda rozhodla po sérii poruch letadel při zahraničních cestách politiků, kvůli nimž se stroje musely vrátit nebo nouzově přistát.
