Elena Demchenko, anestezioložka Domažlické nemocnice | Foto: Elena Demchenko

Elena Demčenková, anestezioložka Domažlické nemocnice

Pro Česko jsem se rozhodla před dvěma lety, chtěla jsem změnu, žít někde v Evropské unii. A když jsem vybírala zemi, Česko se mi líbilo nejvíc. Máte hezkou přírodu i příjemné lidi. V Domažlické nemocnici jsem začala pracovat hned po příjezdu, měla jsem už uznaný diplom a povolení od ministerstva zdravotnictví.

Od té doby pracuji jako lékařka pod dohledem a skládám aprobační zkoušky, abych mohla dělat samostatně. Většinu už mám hotovou, čeká mě poslední. Práce mě moc baví. Mám tu skvělý kolektiv, ani jsem nečekala, že mě všichni tak hezky přijmou. Domažlická nemocnice je už jako můj domov. 

Na Ukrajině jsem byla lékařkou 11 let, v menším městě, které mělo 50 tisíc obyvatel. Nebylo tam takové zdravotnické vybavení, jako máte v Česku. U nás ho mají jen nemocnice ve velkých městech. 

To, co se děje na Ukrajině, je hrozné, dopadá to na nás všechny. Mám tam rodiče a bratra v armádě. Moc se mi po nich stýská a nevím, kdy za nimi budu moct jet. Bydlím 800 kilometrů od hranic, je to dlouhá cesta a není jisté, že bych tam dojela, každý den se děje něco nepředvídatelného. Rodiče sem nechtějí, je jim přes 70 let a cestu by nezvládli. Maminka mi říkala, že kde se narodila, tam zemře. 

Co se týče českých pacientů, žádnou negativní zkušenost nemám. Snažím se o situaci na Ukrajině nemluvit. Nemocnice není místo, kde můžeme řešit politické věci, nejdůležitější je zdraví.