Lékařka jihlavské nemocnice Julia Kovalenko | Foto: Julia Kovalenko

Julia Kovalenková, lékařka Anesteziologicko-resuscitačního oddělení Nemocnice Jihlava

V Česku jsem už devět let, jako lékařka jsem začala pracovat v podstatě hned po příjezdu. Ještě z domova jsem rozesílala životopis do různých nemocnic po celém Česku a jezdila jsem na pohovory. Vyřízení všech povolení trvalo víc než půl roku, poté jsem přijela rovnou pracovat. 

Hlavní důvod, proč jsem se rozhodla přestěhovat, byl z finančních důvodů. Pracovat jako lékař na Ukrajině znamená nemít nic, být chudý anebo být závislý na úplatcích, což se mi vůbec nelíbilo. Když jsem maturovala na střední škole, všichni spolužáci se mi smáli, že jdu studovat medicínu. Velice doufám, že se to změní po ukončení války.

Na životě v Česku se mi nejvíc líbí jistota. Vím, že když budu pracovat, dokážu splácet hypotéku (na Ukrajině bych si to nemohla dovolit), když onemocním, dostanu adekvátní zdravotní péči, vím, že nejsem na všechno sama. A také mám ráda lidi, český národ je skvělý. Když jsem přijela, ani jsem nemohla uvěřit, že cizí lidi dokážou tolik pomáhat, nikdy předtím jsem to nezažila. A i teď, když začala válka - je neuvěřitelné, kolik se mi dostalo podpory a nabídek pomoci.  

Na Ukrajině jsem pracovala jako lékařka pět let. Hlavní rozdíl mezi vaším a naším zdravotnictvím bude asi v té chudobě. Zdravotní pojištění tam neexistuje. Když se člověk dostane do nemocnice, musí si s sebou přinést úplně všechno - léky, stříkačky, jehly, obvazy. Během studia jsem ještě pracovala jako zdravotní sestra a občas jsem dokonce za vlastní peníze kupovala injekční stříkačky, neměla jsem čím píchat injekce.

S českými pacienty mám dobré zkušenosti. Každý člověk je samozřejmě jiný, občas mi někdo řekne, že mi nerozumí, nebo nechce spolupracovat, přirovnávají mě k Romům… ale většina lidí je opravdu skvělých.

Na Vánoce se těšíme moc, hlavně děti. Jelikož tady žijeme a děti tu vyrůstají, snažím se maximálně nastudovat a ukázat dětem veškeré české tradice. Takže letos to bude takové klasické - krájení jablíčka, pouštění lodiček, zlaté prasátko, kapr, bramborový salát a celá rodina u stolu.