Moskva/Praha - Ruská policie dnes zadržela několik lidí, kteří přišli na Rudé náměstí v Moskvě připomenout 45. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Informoval o tom na svém webu Český rozhlas (ČRo), podle něhož bylo zatčeno deset osob.
Akce se uskutečnila symbolicky v pravé poledne - přesně v okamžiku, kdy 25. srpna 1968 proti okupaci Československa protestovala na Rudém náměstí malá skupina demonstrantů. Tehdy i dnes lidé přinesli transparent s nápisem "Za vaši i naši svobodu".
Dnešní incident vysílala v přímém přenosu ruská nezávislá televizní stanice Dožď. Podle její reportérky policisté povolili aktivistům, aby několik minut postáli se svým velkým transparentem, pak je ale naložili do autobusu, který je odvezl na policejní stanici. Po celou dobu prý přitom policisté skupinu s transparentem obklopovali, aby znemožnili pohled kolemjdoucím.
Vzpomínka na rok 1968
Stejně jako demonstrace před 45 lety se i dnešní akce zúčastnila básnířka a překladatelka Natalija Gorbaněvská. Na rozdíl od roku 1968 ji však dnes podle televize Dožď policie nezadržela.
Překladatelka a bohemistka Nina Falkovská z policejní stanice Českému rozhlasu telefonicky sdělila, že mezi zatčenými je bratranec básníka Vadima Deloneho, dalšího z účastníků protestu v srpnu 1968.
Tehdy ke Kremlu spolu s Gorbaněvskou a Delonem přišli lingvista Konstantin Babickij, dělník Vladimir Dremljuga, anglista Viktor Fajnberg, fyzik Pavel Litvinov a lingvistka Larisa Bogorazová; na Rudém náměstí se k nim připojila studentka Taťjana Bajevová.
Za zvuků kremelského orloje odbíjejícího poledne rozvinuli několik transparentů: vedle hesla "Za vaši i naši svobodu" na nich byly nápisy "Ať žije svobodné Československo", "Hanba okupantům", "Svobodu Dubčekovi" nebo "Ruce pryč od Československa". Během několika minut skupinu surově napadli policisté v civilu. Zatímco Bajevovou později propustili, na ostatní čekali nejrůznější tresty: několikaleté vězení, pobyty v pracovních táborech, vyhnanství či nucené "léčení" v psychiatrických ústavech.
Gorbaněvská v rozhovoru pro televizi Dožď s úsměvem poznamenala, že dnes byla policie oproti roku 1968 na místě rychleji, na rozdíl od tehdejšího zákroku ale aktivisty nebila.
Gorbaněvská, která stejně jako většina účastníků historického protestu ze Sovětského svazu nakonec emigrovala, má koncem října navštívit Prahu. Senátor Jaromír Štětina podle své mluvčí vyzval prezidenta Miloše Zemana, aby jí za statečný čin z roku 1968 udělil k 28. říjnu nejvyšší české vyznamenání - Řád Bílého lva.
V noci z 20. na 21. srpna 1968 armády pěti států východního bloku vpadly do Československa, aby potlačily tehdejší reformy. První sled zahrnoval zhruba 100.000 vojáků se 700 letadly a 2300 tanky. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750.000 vojáků a 6000 tanků.
Zatímco vojáci Maďarska, Německé demokratické republiky, Bulharska a Polska se z československého území po krátké době stáhli, přítomnost sovětských vojsk legalizovalo v říjnu 1968 československé Národní shromáždění, když schválilo smlouvu o jejich "dočasném pobytu". Ten se nakonec protáhl na 23 let.
