Praha - Česká republika je ve vnímání korupce ve státní správě mezi zeměmi OECD na čtvrtém místě od konce, v rámci evropské sedmadvacítky potom okupuje nelichotivé 21. místo.
Situace se navíc v posledních letech nelepší, právě naopak, jak ukazuje graf níže.
A to je vizitka země, jejíž současná vláda měla protikorupční strategii jako stěžejní bod svého programu.
Příklady od nás i ze zahraničí ukazují, že pokud se vládě nepodaří uskutečnit nezbytné reformy do dvou až dvou a půl let od nástupu k moci, obvykle se to už později nepodaří.
Lehce se tak dostaneme k času, který ještě Nečasově vládě zbývá.
Podle zástupců Transparency International, pod jejíž hlavičkou průzkum proběhl, doposud vládní protikorupční snahy kolabovaly zejména kvůli postupnému opouštění priorit (a také jejich nedostatečném vytyčení), nebo jakémusi institucionálnímu "ping-pongu", kdy se nepodařilo sladit práci jednotlivých resortů, jichž se problematika týká.
U mnoha bodů z protikorupční strategie potom zůstalo jen u analýz, ke konkrétním činům nedošlo.
Ve světle tohoto průzkumu připomeňme listopadové prohlášení Petra Nečase ke stávce odborářů kvůli korupčním kauzám. Ministerský předseda řekl, že to trochu připomíná "chování lidí, kteří se k partyzánům přidali na konci dubna 1945", kdy bylo jasné, že druhá světová válka je rozhodnutá.
Za poklesem indexu CPI po roce 2008 stojí podle české TI především politizace a nestabilita státní správy, permanentní personální "průplach" a nemožnost se bránit politickým zásahům.
Jak se zjišťuje index vnímání korupce?
Pro začátek je třeba zdůraznit několik věcí - jak bylo již řečeno, týká se tento index pouze korupce ve státní správě, netýká se tedy například soukromého podnikání. Vzhledem k tomu, že se zde spojují údaje ze dvou let, dochází zde navíc k určitému časovému zpoždění.
Taky nesmíme zapomenout na to, že korupci jako takovou nelze změřit. Proto tento index pouze sleduje, jak ji vnímají lidé schopní na základě svého postavení zhodnotit míru korupce v dané zemi.
Bylo tak provedeno celkem sedmnáct průzkumů, kterých se zúčastnilo třináct nezávislých organizací, mezi nimi například Africká rozvojová banka, IMD (švýcarská obchodní škola), Světové ekonomické fórum a další.
O tom, zda je země v žebříčku zařazena, rozhoduje pouze skutečnost, zda jsou pro ní k dispozici nejméně tři spolehlivé zdroje údajů. To, že země v žebříčku není, tedy neznamená, že v ní neexistuje korupce. Proměnlivost v tom, které země jsou zařazeny, je tedy nutné brát na zřetel, chceme-li porovnávat umístění v žebříčku mezi jednotlivými roky.
K jednotlivým zemím se vždy vyjadřovaly pouze organizace, do jejichž "působnosti" daná země patří. Každý průzkum je průběžně kontrolován organizací Transparency International. Každý má navíc možnost nahlédnout například do toho, jaké otázky byly respondentům kladeny nebo kolik bylo v daném průzkumu dotazovaných.
Otázky jako například "Do jaké míry je zabráněno úředníkům zneužívat své pozice pro své osobní zájmy?" nebo "Zavedla vláda dostatečná protikorupční opatření?" se liší mezi jednotlivými organizacemi - odpovědi se následně přepočítávají a výsledkem je škála od nuly (velmi zkorumpovaná země) do deseti ("čistá" země).
Co je to index vnímání korupce? Podívejte se (video je v angličtině):
