Jaký je stav českých dálničních mostů?
V Česku je 1682 dálničních mostů, žádný z nich není v havarijním stavu. Celkem má ve své odpovědnosti Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zhruba pět tisíc mostů. Mosty, které jsou v havarijním stavu a ve vlastnictví státu, jsou výhradně na silnicích první třídy. Je jich v tuto chvíli šest nebo sedm, ale jsou to mosty, které jsou buď v rekonstrukci, nebo už byla provedena demolice.
V Česku se tedy nemůže stát něco podobného jako v úterý v Janově?
To se nestane. Nestane se to mimo jiné i proto, že veškeré mosty mají individuálně předepsaný plán nejen údržby, ale i kontrol a prohlídek. Běžná kontrola probíhá minimálně jednou ročně, u některých mostů dvakrát - třeba u těch mimořádně zatížených. Poté je tady plán takzvaných hloubkových kontrol, které jsou naplánovány podle technického stavu.
U mostů, které jsou v nejlepší kondici, probíhá hloubková kontrola nejméně jednou za šest let. Ty, které jsou v průměrné kondici, jsou hloubkově kontrolovány jednou za čtyři roky. A ty, kde se technický stav horší, se velice detailně kontrolují jednou za dva roky s tím, že kontrola probíhá jako diagnostika před rekonstrukcí.
Jak hloubková kontrola mostu probíhá?
Zajímá se nejen o to, v jakém stavu je vnější stavba, ale snaží se někdy i za cenu lokálně destrukčních metod, to znamená nějaké sondy, kontrolovat i vnitřní stavbu. Taková kontrola se může propojit s opravou silničního svršku, kdy se odstraňuje svrchní obrusná a první spodní ložná vrstva, přičemž se odhaluje samotné těleso mostní konstrukce a zjišťuje se, v jakém stavu je. Jestli tam nezatéká, jestli nedochází k alkalickým reakcím, jestli tam není nějaký důkaz o tom, že by korodovala vnitřní ocelová část železobetonových konstrukcí a podobně.
Je v Česku nějaký most, který by byl konstrukčně podobný tomu v Janově?
Ne. Alespoň u mostů, které má v gesci ŘSD, takováto konstrukce není. U současných mostních konstrukcí, které stavíme, je plánovaná životnost kolem 100 let. Je ale naprosto klíčové a nezbytné dodržet údržbu a péči o mostní konstrukce. Je třeba věnovat pozornost jak tomu silničnímu svršku, tak konstrukci jako takové, stabilitě i takovým věcem jako rektifikace, což je proces, kdy je kontrolováno a restaurováno založení pilířových částí mostu.
V čem se tedy lišila konstrukce janovského mostu od těch v Česku?
Laicky vysvětleno to byl most, který byl zavěšený. My stavíme mosty, které jsou pilířové.
Je možné, aby k pádu mostu vedl úder blesku, jak se o tom spekuluje v případě Janova?
To se ptejte expertů na stavby a statiku mostů na ČVUT. Mosty, když jsou stavěné pilířovým způsobem, musí počítat s tím, že odolají úderu blesku. Stejně tak musí odolat naprosto mimořádným intenzitám větru, mimořádným intenzitám sněžení a s tím spojeným mimořádným zatížením. Musí odolat i přívalovým dešťům, kdy může docházet k odvodu vody v blízkosti klíčových bodů založení stavby.
