Praha - V době, kdy si Česko připomíná sedmdesáté výročí Mnichovské dohody, přinesl Český rozhlas zprávu, že originál historického dokumentu bude vystaven v Kolovratském paláci.
Doposud Češi měli možnost shlédnout pouze kopii.
Jeden ze dvou originálů dohody odmítalo Německo dosud zapůjčit, protože se obávalo o bezpečnost historické listiny.
Zvláštní kurýr
Dokument, který před sedmdesáti lety stvrdil odtržení Sudet od Československa, by měl do Česka dopravit zvláštní kurýr.
Vystaven by měl být v prostorách Národního muzea od 28.října, u příležitosti výstavy k devadesátému výročí vzniku Československa.
"Skutečnost, že jsme se teď originál dokumentu rozhodli zapůjčit do Prahy, podtrhuje, jak dobré vztahy v současné době mezi Německem a Českem panují," řekl pro Český rozhlas mluvčí německého ministerstva zahraničí Andreas Peschke.
Kurátor Marek Junek z Národního muzea, který má říjnovou výstavu A zrodila se republika na starosti, zatím odmítl Aktuálně.cz zprávu o vystavení originálu Mnichovské dohody potvrdit.
Uvedl, že vše je na dobré cestě, dokument by se měl objevit na výstavě v Národním muzeu na zhruba 3-6 měsíců.
Smlouva však podle Junka ještě není podepsána.
Co se stalo v Mnichově
Mnichovskou dohodu 29.9.1938 stvrdili svými podpisy Adolf Hitler, Benito Mussolini, Neville Chamberlain a Édouard Daladier.
Právě na francouzského ministra zahraničí Daladiera se historicky snášela z české strany největší kritika, neboť právě s Francií mělo Československo uzavřenou vojenskou dohodu o spojenectví.
Velká Británie, jež dohodu také podepsala, v té době uplatňovala politiku tzv. "Appeasementu", tedy usmiřování a udržení míru za každou cenu. Za vlády premiéra Nevilla Chamberlaina považovala za větší hrozbu Sovětský svaz.
V důsledku Mnichovské dohody přišlo Československo nejen o část území, ale i o obrannou linii, kterou proti hrozbě nacistického Německa vystavělo. Tehdejší prezident Edvard Beneš po jejím podpisu abdikoval.
Historici zastávají názor, že právě podpis dohody byl jedním z důvodů, proč se po druhé světové válce Beneš v zahraniční politice přiklonil k Sovětskému svazu.
