Praha - Klíčový dokument, podle kterého se letos ve zdravotnictví rozděluje čtvrt bilionu korun, odporuje Ústavě.

Tímto verdiktem Ústavního soudu získali zdravotníci účinný nástroj, jak se bránit přísným pojišťovnám.

V červnu roku 2014 přijde do okresní nemocnice vyúčtování, podle kterého má ústav pojišťovnám vrátit dvacet milionů korun. Tuto částku nemocnice inkasovala v roce 2013 na zálohách, podle úhradové vyhlášky si je však nezaslouží a úředníci je tedy požadují zpátky.

Nástroj na obranu nemocnic

Ředitel nemocnice tyto peníze nemá, protože se reálné příjmy nemocnice v posledních třech letech snižují a provoz se financuje jen pomocí úvěrů. Obrátí se tedy na právníky, kteří okamžitě odesílají okresnímu soudu žalobu na pojišťovny. Upozorňují, že postup pojišťoven je nespravedlivý, protože nemocnice léčila víc než v předchozích letech. Dodávají, že dokonce Ústavní soud ve svém verdiktu označil vyhlášku za protiústavní.

Žaloba od nemocnice není u zmíněného okresního soudu výjimkou. Předešly jí už stejná podání několika ambulantních specialistů, po kterých pojišťovny žádají částky v řádu statisíců.

Tento scénář se uskuteční, pokud pojišťovny budou při konečném vyúčtování postupovat skutečně podle vyhlášky zpochybněné Ústavním soudem. Vyhláška je kromě své protiústavnosti navíc neobvykle přísná a vyhlídky, že pojišťovny budou po lékařích a nemocnicích žádat na jaře 2014 statisíce resp. desetimiliony, nejde vyloučit.

"Lze předpokládat, že se nemocnice mohou obrátit k obecným soudům, aby posoudili, jestli úhrady pojišťoven odpovídají principům spravedlnosti," potvrzuje ředitel kanceláře Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala.

Zdraví občanů v ohrožení

Přelomový verdikt ze středečního poledne zní: "Ústavní soud dnes vyhlásil nález, kterým rozhodl o neústavnosti vyhlášky ministerstva zdravotnictví o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013."Úhradová vyhláška, která rozhodla o použití čtvrt bilionu z kapes daňových poplatníků, odporuje prvnímu článku Ústavy a článkům 1 a 26 Listiny základních práv a svobod.

Autor vyhlášky, exministr Leoš Heger, se dostal do kolize s ústavou, protože umožnil svévolné chování pojišťoven, které nemohou zdravotníci předvídat a které navíc některé diskriminuje. To může vést k nezaviněnému úpadku některých zdravotnických zařízení. Vyhláška navíc ohrožuje zdraví obyvatelstva.

Jednoduchým příkladem je předpis, podle kterého smí ambulantní specialista léčit své pacienty v průměru za stejnou částku, jako v roce 2011. Pokud tuto hranici překročí, nedostane už za péči zaplaceno, respektive dostane třetinovou sazbu, které zdaleka nepokryje náklady. Někteří lékaři pak logicky mohou z obavy ze sankcí odmítat pacienty, jejichž vyšetření a léky by stály moc peněz.

Protiústavní, ale platná

Verdikt, který ruší vyhlášku, ovšem doplnili ústavní soudci nečekanou větou. "Z níže vyložených důvodů Ústavní soud odložil vykonatelnost svého nálezu až do konce roku 2014." Fakticky tak dali soudci pojišťovnám možnost, aby v příštím roce provedli vyúčtování podle protiústavního předpisu.

"Níže vyloženými důvody" je obava, že vznikne chaos, který ohrozí nejen rozpočty pojišťoven, ale také samotných nemocnic nebo ordinací. Podle ústavních soudců by se jen těžko hledal předpis, podle kterého by měly pojišťovny zdravotníkům platit.

Verdiktem přesto vzniká tlak na pojišťovny, aby se protiústavní vyhlášky nedržely, jinak se zapletou do řady soudních sporů.

Napadnout bude možné třeba tzv. "koeficient KPp", podle kterého se mění úhrady nemocnicím. Pojišťovna s jeho pomocí snižuje platby všem nemocnicím v některém kraji například o pět procent, pokud jí v tomto kraji odejde pět procent pojištěnců. Snížení postihne i nemocnici, kde se počet vyléčených pojištěnců této pojišťovny zvýší. "To je dost běžný případ," souhlasí ředitel Fiala.