Ústavní soud odmítl stížnost "moravských pirátů". Nesplnili podmínky pro volby

ČTK ČTK
17. 6. 2019 8:57
Ministerstvo vnitra postupovalo správně, když pro volby do Evropského parlamentu nezaregistrovalo Moravskou a Slezskou pirátskou stranu. Nesplnila formální podmínky pro kandidaturu. Stížnost strany proti rozhodnutí vnitra a pozdějšímu verdiktu Nejvyššího správního soudu odmítl Ústavní soud.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Zástupci strany tvrdili, že ministerstvo vnitra doručovalo výzvu k odstranění vad na nesprávnou adresu. Proto prý žili v domnění, že je vše v pořádku. Ani Nejvyšší správní soud, ani Ústavní soud ale žádné pochybení ministerstva nezjistily.

"Podle obsahu spisu ministerstva vnitra byla výzva k odstranění vad kandidátní listiny doručována přímo zmocněnkyni stěžovatelky, a to na adresu zmocněnkyně," stojí v usnesení.

Strana se květnových voleb neúčastnila. Podle dostupných informací bylo důvodem vyřazení to, že nedoložila doklad o státním občanství svých kandidátů a neprokázala včas zaplacení příspěvku 19 tisíc korun na úhradu volebních nákladů.

Moravská a Slezská pirátská strana se zaregistrovala u ministerstva vnitra loni v srpnu. Má prý být alternativou k parlamentní České pirátské straně, jejíž registraci pro eurovolby neúspěšně zpochybnila, například s tvrzením, že parlamentní piráti útočí na konkurenci a policie to nevyšetřuje.

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo hnutí ANO, získalo šest mandátů. Druhá ODS má čtyři, třetí Česká pirátská strana obsadila tři křesla, stejně jako koalice Starostů a TOP 09. Do lavic europoslanců zasednou také zástupci SPD, KDU-ČSL a KSČM.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy