Infobox
Dlouhé soudní spory
- podle údajů ministerstva spravedlnosti trvá v Česku nejdéle vyřízení restitučního sporu. Do pravomocného rozhodnutí uplyne v průměru 1855 dní, tedy zhruba pět let.
- přes 700 dní čekají na pravomocný verdikt spory vlastnické a žaloby o náhradu škody.
- spory rodinné mají průměrnou délku 284 dní, obchodní 452 dnů.
- nejkratší dobu potřebují soudy na vyřízení trestních případů, od podání obžaloby do pravomocného rozsudku uplyne průměrně 275 dní.
Pamatujete? Spor, zda mají mít školáci právo hlásit se na jedno či více gymnázií hýbal Českem. Nakonec skončil u Ústavního soudu - a v zapomnění.
Školská pře zdaleka není jediná, u které Ústavní soud nevynesl verdikt tak dlouho, že už na ni leckdo zapomněl.
Nejvyšší soudní instance je zavalena stížnostmi občanů a úřadů, více je také návrhů na zrušení vyhlášek či zákonů, které musí rozhodovat všichni soudci v plénu. A proto rozhoduje pomalu.
Od začátku roku do konce srpna lidé, firmy a úřady zaslali na Ústavní soud téměř dva a půl tisíce stížností a 63 návrhů na projednání v plénu.
V minulém roce přitom dostal Ústavní soud necelé tři tisíce stížností a 58 návrhů na zrušení různých zákonů a norem.
Počet podání stoupá vytrvale už několik let. Například v roce 1994 obdržel soud jen 862 návrhů. Letos je situaci nejkritičtější.
Dopady sporu s Klausem
S přibývajícími stížnostmi se protahuje délka řízení. Předseda soudu Pavel Rychetský na semináři v Senátu uvedl, že průměrná délka řízení už převyšuje jeden rok.
"Při takovém počtu případů a současné metodě práce nelze zamezit ani případným excesům nebo - decentně řečeno - velmi kontroverzním rozhodnutím," připustil předseda Ústavního soudu.
Stále delší projednávání případů u Ústavního soudu může vést i k dalším žalobám na Česko u Evropského soudu pro lidská práva.
Kromě narůstajícícho počtu stížností stojí za prodlužující se dobou řízení také dva a půl roku travající spor mezi prezidentem a Senátem o to, kdo doplní plénum soudu za soudce, jimž skončilo funkční období.
Senát Václavu Klausovi vetoval šest kandidátů a jednu dobu dokonce počet ústavních soudců klesl pod dvanáct členů. To znamenalo, že soud nemohl zasedat v plénu a nemohl tedy případně rušit platnost zákonů.
Kompletní Ústavní soud začal pracovat až v prosinci minulého roku a nyní stále dohání skluz.
Změní se zákon?
Mezi případy, které se táhnou dlouho, patří například spor o zákon upravující pravomoce pro provoz nádrží Nové Mlýny. Na verdikt Ústavního soudu se čeká od ledna roku 2005.
Podobně je na tom spor o novelu církevní zákona.
Podle Rychetského nevyřeší nynější zahlcení soudu ani to, že by se počet soudců Ústavního soudu zvýšil, ani to, že by se za ústavní stížnosti muselo platit.
"Řešení je rozdělit řízení do dvou etap, jak je tomu u Evropského soudu pro lidská práva. První by bylo řízení o přijatelnosti a na vlastní řízení o věcné podstatě stížnosti," uvedl před senátory Rychetský.
V praxi to znamená to, že Evropský soud pro lidská práva nejprve posoudí to, zda se stížností bude vůbec zabývat. Většinu stížností přitom odmítne jako nepřijatelnou.
Na konkrétní podobě změny zákona o Ústavním soudu se ale zatím nepracuje, připravit ji ale chce část senátorů.
Délka stojí miliony
Neúnosná délka soudních řízení je nejčastějším důvodem, který vede Evropský soud pro lidská práva k odsuzujícím stanoviskům vůči České republice. Od roku 2000 už Česko právě za průtahy soudních řízení zaplatilo svým občanům přes pět milionů korun.
Poslední případ, který se týkal rozhodnutí tuzemského Ústavního soudu, řešil Evropský soud ve čtvrtek. Na Českou republiku si stěžovala společnost Geco.
Nestěžovala si sice na na délku řízení, Evropský soud však v odůvodnění rozsudku také uvedl, že měl už nejednu příležitost konstatovat, že český Ústavní soud postupoval příliš formalisticky při posuzování začátku lhůty k podání ústavní stížnosti.
Evropský soud stížnost Geca uznal a uvedl, že bylo porušeno právo firmy na přístup soudu. Gecu přiznal asi 45 tisíc korun jako náhradu řízení.
