Rusové mění okupaci v '68 v záchrannou misi. Děje se to poprvé od normalizace, varuje historik

Jan Gazdík Jan Gazdík
8. 6. 2016 19:15
Ruští ideologové se už dlouho snaží zkreslit pohled na okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy v roce 1968. Nejnověji to podle Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zkoušejí komunističtí poslanci ruské Státní dumy. "Trvá to již od nástupu ruského prezidenta Vladimira Putina. Sovětské a ruské vedení neoznačilo nicméně nikdy po pádu železné opony Pražské jaro za kontrarevoluci. Jestli to tak ale půjde dál, tak se toho zřejmě ještě dočkáme," reaguje v rozhovoru s Aktuálně.cz na iniciativu ruských poslanců, podle níž sovětští vojáci zachránili při invazi v roce 1968 Československo před okupací armád NATO.
Foto: Josef Knopp, sbírka Regionálního muzea a galerie v Jičíně

Jak vlastně chápat záměr ruských poslanců, kteří navrhují změnit zákon o veteránech s tím, že sovětští vojáci, kteří v roce 1968 okupovali Československo, mají "mít stejné výhody jako jejich předchůdci, kteří osvobozovali Evropu od nacismu"? Mávnout nad tím rukou? Nebo snad oponovat?

Petr Blažek: Jde o návrh tří poslanců komunistické strany, která není vládní stranou. Tento jejich pokus na druhou stranu navazuje na celý řetězec snah a kroků týkajících se událostí z konce šedesátých let minulého století, zániku Varšavské smlouvy, rozpadu Sovětského svazu či role komunistických stran v těchto událostech.

Tento návrh zapadá do celé mozaiky změn interpretace historie v Rusku. Přičemž snahy změnit výklad událostí, které se prokazatelně staly, trvají v Rusku už pěknou řadu let. Zejména od nástupu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Přitom - on sám se k okupaci Československa nikdy tak tvrdě nevyjádřil. Zatím drží linii sovětského prezidenta Michaila Gorbačova, jenž invazi do Československa označil za omyl. Mnohem razantnějším odsudkem v tom pokračoval i ruský prezident Boris Jelcin a po nějaké době se k tomuto výkladu připojil také Putin.

Snahu ruských poslanců chápu jako součást testů tamních konzervativních elit, spjatých s komunistickým režimem, vykládat dějiny po svém.

Hra s ohněm

Historici označují podobné snahy jako "hru s ohněm". A připomínají, že diktátor Stalin je dnes v Rusku nejpopulárnější historickou osobností. Což je o to paradoxnější, že Stalin poslal desítky milionů Rusů na popraviště či do sibiřských lágrů...

Popularita Stalina v Rusku vychází z jeho prezentované role ve velké vlastenecké válce. Jak Rusové nazývají tu část druhé světové války, která následovala po bolševicko-nacistickém paktu Molotov - Ribbentrop. Ruská propaganda tak redukuje druhou světovou válku jen na období 1941 až 1945.

Hra s ohněm to bezpochyby je. Souvisí totiž s ruskou zahraniční politikou - přesněji i s tím, co se odehrává na Ukrajině, se snahou Kremlu o velmocenské postavení. A konečně i s rostoucí rolí armády a bezpečnostních složek v Rusku.

Sovětské a ruské vedení neoznačilo nikdy po pádu železné opony Pražské jaro za kontrarevoluci. Jestli to tak ale půjde dál, tak se toho zřejmě ještě dočkáme.

Zahraniční akce sovětské a poté i ruské armády budou stále častěji ruskou propagandou interpretovány jako prospěšné záchranné mise? Chápu vás správně?

Naprosto. A ruská propaganda dává těm akcím jednotný střih. Ať již jde o předválečné obsazení Pobaltí, zabrání Gruzie, potlačení nepokojů ve východním Německu, okupaci Maďarska a pak i Československa. Nemluvě o ruské anexi Krymu a podpoře proruských separatistů v ukrajinském Doněcku či Luhansku.

Dost možná se navíc jedná o vzkaz Kremlu pobaltským státům. To už ale mluvím o celkové změně atmosféry.

Nerad bych přecenil návrh tří ruských komunistů. Jakkoliv byl jeden z nich - poslanec Jurij Sinělščikov - velmi aktivní při vzniku nechvalně proslulého dokumentu ruské státní televize o útočící kontrarevoluci v Československu, rozsáhlých rejdech západních rozvědek a tajných skladech zbraní v období Pražského jara.

Dávno už nejde o legrační folklór

A není to přece jen folklór ruských komunistů? Kdo by těm nesmyslům věřil?

Komunisté navrhují po celém světě různé věci. Jenomže tenhle jejich folklór začíná být nebezpečný v kontextu státní politiky. Jen si to vezměte: to, co by se zdálo na Ukrajině ještě před nějakými dvěma lety jako fantasmagorický folklór, velmi silně rezonuje v době, kdy ruská zahraniční politika je stále agresivnější a intenzivně se posilují stereotypy nepřátel, kteří mohou za všechny vnitřní problémy Ruska.

Sjednocování národa kvůli hledání nepřítele, posilování nacionalismu ruku v ruce s velmocenskými plány a odvolávání se na imperiální minulost Ruska jsme tu už měli se všemi z toho vyplývajícími tragickými důsledky. V tomto kontextu proto už dávno nejde jen o legrační folklór.

Nejsem příznivcem toho, aby český prezident reagoval na kdejaký nepřátelský krok vůči České republice či její kritiku. Pokud by však zmíněný návrh ruských komunistů získal podporu v ruské Státní dumě, tak by měla hlava Českého státu určitě reagovat, jakkoliv se Miloš Zeman vyjadřuje velmi prorusky.

Na politiku Ruska se sice dívá minimálně s pochopením, na druhé straně ale vždy hájil Pražské jaro. Nikdy o něm nemluvil jako o kontrarevoluci.

Možná by se některé argumenty ruských poslanců v odůvodnění jejich návrhu setkali se souhlasem i v Česku. Jako například ten, že "země východní Evropy ztratily po roce 1990 v důsledku růstu vlivu Evropské unie a USA suverenitu, snížily svůj ekonomický potenciál a úroveň života obyvatelstva". Tento vývoj prý invaze vojsk států Varšavské smlouvy o 22 let oddálila...

Ale to víte, že se v Česku setkají s ohlasem. Ostatně i proto to ruská propaganda stále dokola zkouší.

V tomhle směru se situace v Česku podstatně zhoršila. To, co dříve prosazovala jen komunistická strana, a někdy dokonce pouze část jejího konzervativního křídla, přejímá dnes i krajní pravice.

Proruské síly v Česku jsou dnes mnohem pestřejší a jen těžko se identifikují jako jednotný tábor. Nikdo ale až dosud nezpochybňoval Pražské jaro s tím, že šlo o kontrarevoluci západních tajných služeb. To tu bylo naposledy v letech normalizace. I když...

I když?

I když třeba čerstvý místopředseda KSČM Josef Skála patřil v letech normalizace k lidem, kteří ve svých textech otevřeně podporovali sovětskou okupaci Československa. Byl to jeden z ideologů předlistopadové komunistické strany. I pro některé komunisty je ale na druhé straně tvrzení o kontrarevoluci stále nepřijatelné.

Užitečné je vědět i to, že paměti zmíněného ruského poslance Sinělščikova (invaze se jako voják zúčastnil - pozn. red.) o okupaci Československa kolují na různých serverech... třeba na Sputniku.cz. Vysílány byly i v Hlasu Ruska, což je ruská státní rozhlasová stanice, která vysílá do zahraničí - tedy i v češtině.

Záchranná mise?! Při okupaci zahynulo 402 civilistů

Kolik Čechoslováků zahynulo při okupaci Československa, když už mluvíme o tom, jak nás vojska Varšavské smlouvy zachraňovala před kontrarevolucí?

Vojenští historici Ivo Pejčoch s Prokopem Tomkem to v loňském roce spočítali zatím nejpřesněji: od srpna až do konce roku 1968 zahynulo 135 Čechoslováků. Do konce jedenadevadesátého - v podstatě do pádu železné opony - pak 402 občanů.

S výjimkou srpna osmašedesát šlo převážně o oběti dopravních nehod (248), čtyři lidé byli zabiti a dvanáct zavražděno. Přičemž mezi oběťmi byl velký počet dětí a mladistvých.

I tahle statistika svědčí výmluvně o formách odporu proti sovětské okupaci. Není pádnější argument proti slovům ruských poslanců, kteří hovoří o přestřelkách s kontrarevolucí u Rakovníku či v Bánské Bystrici. V podstatě tu totiž žádný ozbrojený odpor nebyl.

K násilí se Čechoslováci uchylovali jen v prvních dnech okupace: například u Československého rozhlasu, kde lidé házeli na okupanty kameny nebo zapalovali jejich obrněnce. Žádná po zuby ozbrojená kontrarevoluce tu neřádila, jak tvrdí ruská propaganda.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Po nárazu auta do stromu na Litoměřicku jsou řidička a dvě děti v kritickém stavu

Velmi těžká zranění utrpěly řidička a dvě děti při nárazu Škody Fabia do stromu. Vážná dopravní nehoda se stala dnes odpoledne u Budyně nad Ohří na Litoměřicku. ČTK to řekla ústecká mluvčí policie Veronika Hyšplerová.

Řidička narozená v roce 1972 havarovala před 15:00 na silnici 246 mezi Budyni nad Ohří a vesnici Nížebohy. "Z dosud nezjištěných příčin vyjela mimo komunikaci a narazila do stromu. Ve vozidle s touto řidičkou cestovaly dvě děti," uvedla Hyšplerová.

Žena i obě děti utrpěly podle krajského mluvčího záchranné služby Prokopa Voleníka velmi vážná zranění. "Ženu jsme převezli pozemní posádkou do ústeckého traumacentra. Pro děti vzlétl vrtulník letecké záchranné služby Ústí nad Labem a pražský vrtulník. Obě děti byly transportovány do jednoho z pražských traumacenter," dodal Voleník.

Další zprávy