Plzeňský soud se zabývá případem dvou žen, registrovaných partnerek. Jedna z nich má dceru. Partnerka požádala o její osvojení při zachování rodičovských práv matky, tedy takzvané přiosvojení, což nyní zákon neumožňuje. Cílem partnerek je to, aby právní vztah k dítěti měla i ta, která není biologickou matkou - jde například o vyživovací povinnost nebo dědická práva.
Podle návrhu plzeňského soudu by odepření možnosti osvojení v takové situaci znamenalo diskriminaci na základě sexuální orientace a porušení práva na rodinný život. Proto se samosoudkyně Libuše Nová obrátila na Ústavní soud (ÚS). "Nezletilá je současně znevýhodněna oproti dětem v jiných zemích světa, kde praxe týkající se osvojení dětí registrovanými partnery již běžně funguje. K tomu soud dodává, že naše společnost se neustále vyvíjí a tímto krokem by mohla být posunuta kupředu," stojí v návrhu.
Plzeňský soud konkrétně navrhuje škrtnout slova, kvůli kterým platí ustanovení první, třetí a čtvrté části občanského zákoníku stejně pro registrované partnerství jako pro manželství. V praxi to znamená, že na registrované partnerství obdobně dopadá první, obecná část občanského zákoníku, a poté jeho části o absolutních a relativních majetkových právech, nikoli však druhá část o rodinných právech, včetně úpravy osvojení.
Návrhem se podle rozvrhu práce bude zabývat jako soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Hlasovat bude plénum, tedy sbor všech 15 soudců. Termín nelze předjímat.
Zákaz individuálního osvojení byl diskriminační, uvedl už dříve soud
ÚS už v roce 2016 otevřel lidem žijícím v registrovaném partnerství cestu k individuálnímu osvojení dítěte. Organizace homosexuálů rozhodnutí přivítaly. ÚS tehdy škrtl ustanovení zákona, které adopci registrovaným partnerům výslovně znemožňovalo, a to i přesto, že svobodní gayové a lesby si teoreticky dítě jako jednotlivci osvojit mohli.
Nález se nevztahoval ke společnému osvojení, které občanský zákoník dosud umožňuje pouze manželským párům. Šlo jen o individuální adopci. Nález tedy neřešil ani situace, kdy homosexuál chce osvojit partnerovo dítě při zachování jeho rodičovských práv. V případě individuální adopce totiž zaniká příbuzenský poměr mezi dítětem a biologickým rodičem.
V roce 2016 ÚS řekl, že zákaz individuálního osvojení uplatněný na registrované partnery byl diskriminační. Podle soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka nešlo zavírat oči před proměnami rodinného soužití, zároveň ale soud nechtěl přispívat k erozi tradiční rodiny a zdůrazňoval, že z ústavního pořádku plyne preference manželství a rodiny.
