Brno - Beztrestnost poslanců se podle Ústavního soudu (ÚS) týká jen jejich projevů k ostatním zákonodárcům, například při schůzích Sněmovny a jejích orgánů. Výroky v kuloárech, na internetu, sociálních sítích nebo pro televizi nepokrývá, a to ani když jsou vysloveny v Parlamentu.
Ústavní soud se tak vymezil vůči starším verdiktům Nejvyššího soudu, který takzvanou poslaneckou indemnitu, tedy beztrestnost poslance či senátora za jeho výroky a projevy, vykládal šířeji. Nález ÚS ale nemá zpětné účinky, nejspíš tak neovlivní kontroverzní kauzy Víta Bárty nebo tří rebelujících poslanců ODS.
Podle ústavních soudců není takzvaným chráněným projevem například uzavření smlouvy mezi dvěma lidmi, fyzický útok, uvedení falešných údajů v souvislosti s poslaneckými náhradami, nabídnutí nebo přijetí úplatku ani vzdání se mandátu.
Pro beztrestnost výroků ÚS konkrétně vymezil tři podmínky. Za prvé musí jít o sdělení informace nebo vyjádření názoru slovem, písmem, obrazem či jiným způsobem. Zároveň politik musí projev vyslovit na schůzi Sněmovny, Senátu, výboru, podvýboru či komise.
Stranickými kluby se nález nezabýval. Za třetí sporný projev nesmí směřovat výhradně navenek, naopak musí směřovat vůči dalším účastníkům parlamentní debaty v širším slova smyslu, kterými jsou poslanci, senátoři, případně prezident či jiný účastník schůze.
Za logický označil nález Ústavního soudu předseda sněmovního ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). "Široké pojetí indemnity, které v minulosti učinil Nejvyšší soud, je teď určitým způsobem zpochybněno a myslím, že rozhodnutí Ústavního soudu je v souladu se zdravým rozumem," řekl.
Člen výboru Martin Plíšek (TOP 09 a Starostové) pokládá nález za správný a nemá k němu výhrady, další člen Marek Benda (ODS) uvedl, že verdikt není nijak překvapivý. Připomněl, že už v minulosti byl stíhán někdejší předseda republikánů Miroslav Sládek za výroky, které pronesl mimo Sněmovnu.
Beztrestnost se nevztahuje na výroky na sociálních sítích
Nejvyšší soud v minulosti v kauzách Víta Bárty a tří rebelujících exposlanců ODS kontroverzně rozhodl o vynětí z pravomoci policie a soudů v těch částech obžalob, které se týkaly skutků souvisejících s výkonem mandátu ve Sněmovně. Bárta po rozhodnutí Nejvyššího soudu nebyl dále souzen za to, že spolustraníkům na jednání poslaneckého klubu Věcí veřejných nabídl výhodnou půjčku.
Nakonec byl zproštěn i v té části obžaloby, kterou justice projednat mohla. Exposlanci údajně složili mandáty výměnou za slib míst ve státních firmách. Čelili stíhání, nakonec se jim stát musel omluvit. Trojice dostane také statisícové odškodné.
ÚS v minulosti neměl příležitost vyjádřit se k oběma rozhodnutím Nejvyššího soudu. Své argumenty shrnul až v dnešním nálezu, jímž zamítl stížnost exposlance Otto Chaloupky, který se marně domáhal vynětí z pravomoci policie a soudů v souvislosti s výroky o Romech na sociální síti Facebook.
Takzvaná indemnita se podle středečního nálezu nevztahuje na soukromá jednání a projevy poslance. "Z toho mimo jiné vyplývá, že pokud poslanec v průběhu schůze Poslanecké sněmovny poskytne rozhovor celostátní televizi, i kdyby to bylo přímo v sále, kde schůze probíhá, nejde o projev chráněný parlamentní indemnitou, protože to není projev směřující vůči jiným poslancům, ale projev, který je funkčně totožný s projevem v televizi mimo budovu parlamentu," uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Totéž platí pro blogové příspěvky, SMS zprávy nebo tweety poslané při schůzi Sněmovny nebo Senátu.
ÚS se také přiklonil k funkčnímu, nikoli teritoriálnímu pojetí pojmu Parlament. Proto jsou chráněna toliko fóra, kde dochází ke svobodné a otevřené výměně názorů mezi poslanci nebo senátory, nikoliv třeba projevy vyslovené v kuloárech, parlamentních restauracích a soukromých rozhovorech, případně poté, co jednání parlamentní komory skončilo.
