Ministerstvo obrany porušilo podle stanoviska antimonopolního úřadu zákon v době, kdy byl ministrem obrany ještě Jaroslav Tvrdík. Zakázku ve výši téměř třicet dva milionů korun na generální opravu vrtulníku Mi 17 totiž ministerstvo obrany nezadalo na základě vyhlášení veřejné soutěže. K uskutečnění prací vyzvalo pouze jednu společnost - státní podnik Letecké opravny Kbely.
Ministerstvo se hájí tím, že zákon mu takový postup umožňuje. Zákon skutečně připouští možnost vyzvat k uskutečnění prací pouze jednoho zájemce. Takovou variantu lze zvolit v případě naléhavé potřeby, "jde-li o ohrožení životů nebo zdraví lidí, havárii, přírodní katastrofu nebo hrozí-li nebezpečí škody velkého rozsahu, nebo rozhodne-li tak vláda České republiky".
Antimonopolní úřad ale trvá na svém stanovisku, že ministerstvo zákon porušilo. Úřad o stanovisko k této zakázce požádalo Hlavního velitelství Vojenské policie.
Ministerstvo obrany často vybírá samo
Ministerstvo obrany je státním úřadem, který zakázky bez výběrového řízení rozděluje nejčastěji. Za zakázky, při nichž nabídlo práci pouze jediné firmě, utratilo například předloni asi 5,8 miliardy. Za to ministerstvo kritizovala organizace Transparency International, která sleduje korupční jednání.
"Zákon umožňuje výjimky čistě pro nákup strategického materiálu, ale oni to absurdně chápou úplně na všechno. V zahraničí je přitom poměr nákupů prostřednictvím zakázek zcela opačný než u nás," uvedl minulý rok v Lidových novinách David Ondráčka z Transparency.
Armáda například rozhodla, že si do své výzbroje pořídí dělostřelecký radiolokátor Arthur za více než 1,5 miliardy korun a přenosný raketový komplet RBS-70 za více než miliardu. Ministerstvo obrany oslovil v obou případech jednoho výrobce - švédské firmy Ericsson a Saab.#reklama
Armádní zakázky vyšetřovala policie a posuzovaly soudy. V největším případě, kdy devět bývalých zaměstnanců ministerstva obrany a dva podnikatelé byli šest let stíháni kvůli podezřelým stamilionovým armádním zakázkám bez výběrových řízení v letech 1997 a 1998, ale rozhodnutí nepadlo a případ byl několikrát vrácen k došetření.
Chybovalo i ministerstvo spravedlnosti
Chyby při zakázce na dodávku kancelářských potřeb pro justici zjistil antimonopolní úřad i ministerstvo spravedlnosti. Zrušil proto zadávací řízení, které mělo vést k výběru dodavatele. Podle antimonopolního úřadu ministerstvo nedokázalo v zakázce, ve které jde o desítky milionů korun ročně, jednoznačně stanovit podrobné podmínky potřebné pro zpracování nabídek od firem. Svoje nabídky daly čtyři firmy.
Ministerstvo vypsalo zadávací řízení na centrální dodávku kancelářských potřeb proto, že chtělo ušetřit. Dosud totiž kancelářské potřeby nakupují jednotlivé úřady samostatně. Podle ministerstva proto nebylo možné jednoznačně stanovit například množství odebraného zboží.
