"Z analýzy vyplývá, že organizační, personální i technické kapacity Česka čelit závažné dezinformační vlně jsou veskrze nedostačující," uvedlo centrum v materiálu, který v únoru schválila vláda a úřad ho zveřejnil tuto středu večer na svých webových stránkách. Dezinformační kampaně se přitom podle něj v Česku již vedou a často se týkají zájmů Ruska a Číny. Několik let na ně upozorňuje policie, Senát a odborníci z bezpečnostní, akademické i soukromé sféry. Důkazem bylo i masivní šíření dezinformací o epidemii covid-19 a vládních opatřeních k jejímu potlačení.
Závažnou dezinformační vlnu definuje centrum jako "cílené šíření dezinformací ve velkém rozsahu nebo s takovou intenzitou, která představuje hrozbu pro zájmy Česka". Děje se podle něho zejména prostřednictvím internetu a sociálních sítí a využívá boty, falešné identity a informační portály s nejasnou vlastnickou strukturou. Často ho doprovází řízené úniky informací, očerňování klíčových veřejných autorit, systematické podněcování nenávisti vůči skupinám obyvatelstva nebo zneužívání "třecích ploch" k prohloubení stávající polarizace společnosti.
"Často jsou síly rozloženy velmi nerovně, kdy původci dezinformací mají daleko efektivnější prostředky, jak dosahovat relativně levně, rychle a efektivně svých cílů oproti těm, kteří jsou dezinformacím vystavováni," uvedli autoři analýzy. Česká společnost pak podle centra není vůči dezinformacím velmi odolná. "Výzkumy dokládají, že čtvrtina Čechů věří dezinformacím, v případě pandemie COVID-19 se jednalo až o třetinu, a že až polovina středoškoláků nerozezná reklamní sdělení od zpravodajského," píše se v dokumentu.
Česko nemá žádnou koncepci, která by stanovila politiku státu v boji proti dezinformacím. Vláda také zatím neurčila žádný státní úřad, který by měl problematiku koordinovat. "Co se týká možností identifikace závažné dezinformační vlny, aktuální organizační kapacity jednotlivých ministerstev ke sledování a analýze informačního prostředí, jsou v kontextu neexistence koncepčního uchopení problematiky omezeny především na klasické tiskové monitoringy a nezahrnují tedy dezinformační zdroje či témata," uvedli autoři analýzy. Česko také podle nich nemá k předcházení a postihování šíření dezinformací potřebné právní předpisy.
Naposledy se vláda podle centra zabývala problémem v roce 2021 a v rámci tehdejší strategie uvedla, že je potřeba navrhnout systém strategické komunikace státu nebo začlenit mediální vzdělávání do vzdělávacích programů základních a středních škol. Podle zpracovatelů nynější studie se však s útokem Ruska na Ukrajinu situace výrazně změnila a je nutné přijmout další opatření.
