Praha - Na první pohled překvapivé, ale je to tak: Úřady přestaly trestat krádeže ve státních firmách, které tak přicházejí o stovky milionů korun.
Posledním důkazem je ztráta 114 milionů, které při vymáhání jugoslávského dluhu zmizely státní železnici.
Deník Aktuálně.cz o krádeži informoval přesně před dvěma lety. Nyní policie odložila hlavní část kauzy s tím, že nešlo o trestný čin. A i zbytek aféry míří do ztracena.
Nejde přitom o výjimku. Podobně dopadlo vyšetřování stovek milionů rozkradených ve Státních hmotných rezervách, dodnes nepadly tresty ani za rekordní půlmiliardovou krádež v konsolidační agentuře.
NKÚ: místo úředníků opice
Ve všech případech - včetně toho nejnovějšího ze státní železnice - přišel stát o peníze za přispění svých úředníků.
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal už v kauze Státních hmotných rezerv rozzlobeně konstatoval, že policie přestala státní zaměstnance trestat za to, když neplní své povinnosti.
V nadsázce pak nabídl řešení: na místo úředníků, kteří mají dohlížet na ochranu státního majetku, ať jsou jmenovány cvičené opice. A ta samá zvířata pak mohou nahradit při vyšetřování poklesků státních úředníků policii.
"Výsledek by mohl být zase stejný ve formě připravených a unifikovaných dopisů, že nikdo nic trestného nespáchal," dodal Dohnal.
Policie a státní zastupitelství argumentují ve všech případech stejně: když nemáme důkazy, nebudou obvinění.
Není to trestný čin
Stejné vysvětlení nabízí vrchní státní zastupitelství v Praze i v příběhu ukradených milionů na státní železnici. "Skutečně nebylo možné konkrétní osoby obvinit," prohlásila mluvčí Irena Válová.
Protikorupční policie přitom původně obvinění nachystala, žalobci ale detektivům dali podle informací deníku Aktuálně.cz najevo, že důkazy nejsou dostatečné. Přímo v usnesení, kterým policie nakonec poslala případ k ledu, dokonce stojí: "Věc odkládám, neboť nejde o podezření z trestného činu."
Vyšetřování případu ještě definitivně neskončilo - pokračuje prověřování jeho další části - možnost trestů pro viníky je však podle zjištění Aktuálně.cz jen teoretická. "Případ skončí jako ty ostatní. Zájem trestat rozkrádání státních firem tu prostě není," uvedl jeden z detektivů protikorupční služby.
Za šéfa se postavil Řebíček
Krádež jugoslávského dluhu si jeho autoři pečlivě neplánovali, do karet jim ale nahrála zejména skutečnost úředníci drah státní peníze nedostatečně zajistili. Pověřili vymáháním dluhu firmu Michin, ta za pohledávku inkasovala, ale státu nic neodvedla.
Jako jediná pojistka fungovala směnka, kterou společnost Michin (plus její nemajetný tehdejší jednatel a spřízněná, opět nemajetná další firma) uznává dluh vůči státu.
Detaily dluhu navíc s jednou z klíčových postav případu - v té době trestně stíhaným za jiný podvod - dojednával přímo ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek. Přesto, že za ztrátu nesl odpovědnost, žádný trest jej nepotkal.
Postavil se za něj bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček, podle něj byly Komárkovy kroky v pořádku.
