Učitelé se obávají politických her za školskou novelou

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
23. 6. 2012 9:40
Radní krajů a obcí mají velkou moc. Rozhodují o vypsání konkurzů a nemusí se řídit jejich výsledkem
Hlasování jihomoravského zastupitelstva (ilustrační foto).
Hlasování jihomoravského zastupitelstva (ilustrační foto). | Foto: Attila Racek

Praha - Nejednoznačnost školské novely, respektive část týkající se prodloužení funkce ředitele má za následek i její snadné "ohýbání". Zatímco někde obce či kraje vyhlásily na dvě stovky konkurzů, jinde si vystačily pouze s desítkou či desítkami.

Podle stanoviska ministerstva školství přitom konkurzy k prodloužení funkce ředitele školy nejsou nutné. "K prodloužení funkce ředitele bude docházet automaticky ze zákona, a to po splnění negativní podmínky - nevyhlášení konkurzu," uvádí ministerstvo.

Profesní sdružení cupují novelu na kusy a jsou znepokojeni jejími následky. Například podle Asociace ředitelů gymnázií mají plošně vyhlašované konkurzy devastující dopady.

Sporné jsou podle tohoto profesního sdružení i případy, kdy stávající ředitel není jmenován. "Hrozí politické řešení ze strany zřizovatelů," obává se asociace.

Kritizovaný je i fakt, že rada kraje či obce se nemusí řídit výsledky výběrové komise, bere je pouze jako poradní hlas. To znamená, že ředitelem nemusí jmenovat vítěze konkurzu. I tento moment podle kritiků dává možnost k politickým hrám.

Dosavadní ředitelka vyhrála, přesto odchází

Jeden takový případ například zmiňuje Českokrumlovský deník: Gymnázium v Českém Krumlově má novou ředitelku, přestože konkurz vyhrála ta dosavadní, Jana Cipínová.

Rada kraje do čela školy dosadila Hanu Bůžkovou, jež skončila jako druhá. Deník uvádí, že podle oficiálních důvodů stály za změnou mimo jiné trvalý pokles žáků na gymnáziu, odchody do jiných gymnázií, špatná situace v učitelském sboru a v neposlední řadě finanční situace.

Server iDnes upozornil, že Cipínová je členkou ODS a kandiduje do krajských voleb, hejtman Jiří Zimola (ČSSD) však jakékoliv politické pozadí odmítá.

"Tento stav je dán platnou vyhláškou o konkurzech. Pokud nedojte k její novelizaci, nelze postupovat jinak. Jmenování ředitele se díky tomu může stát politickou záležitostí. Pokud by byl výsledek konkurzu závazný, působila by právní úprava možná lepším dojmem," říká předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček.

Jihočeský kraj vyhlásil konkurzy na "přesluhující" ředitele plošně. Mluvčí kraje Kateřina Koželuhová sdělila, že rada kraje akceptovala doporučení výběrové komise u 97,5% případů, výjimku udělala pouze ve dvou případech, když "přihlédla k názoru odboru školství krajského úřadu, veřejnosti, radnice, učitelského sboru i samotných studentů a jmenovala druhého v pořadí," uvedla.

Stav po novele: V některých krajích klid, jinde přes 100 konkurzů

Nejednoznačnost novely, kterou si každý zřizovatel může vyložit podle svého (tak, jak ji chápe, ale i tak, jak se mu hodí) způsobila, že vývoj ve školství se v jednotlivých krajích ubírá různými směry, o nějakém jednotném postupu nemůže být ani řeči.

Svědčí o tom i čísla České školní inspekce, která redakce Aktuálně.cz získala. K inspekci se totiž posílají žádosti o vypsání konkurzu. Rozdíly jsou opravdu markantní. 

Osud ředitelů mají v rukou radní krajů či obcí.
Osud ředitelů mají v rukou radní krajů či obcí. | Foto: Jan Langer

Zatímco Zlínský kraj či hlavní město Praha vyhlásily ve školách, jichž jsou zřizovateli, shodně pouhé dva konkurzy a Olomoucký kraj 11, rekordmanem je Jihomoravský kraj se 153 konkurzy, následován Středočeským (145) a Moravskoslezským krajem (133). V ostatních krajích je to průměrně 60 konkurzů.

Tyto kraje vyčnívají i v další položce tabulky, která uvádí počet vypsaných konkurzů, je-li zřizovatelem obec. Ty jihomoravské vyhlásily výběrová řízení do 96 škol a 121 školek (celkem 217 konkurzů), v moravskoslezských obcích se manévry týkaly 127 škol a 79 školek (celkem 206 konkurzů), ve středočeských bylo novelou zasaženo 100 škol a 84 školek (celkem 184).

Rozdíly jsou opět obrovské. Třeba v případě školek jsou jihomoravské obce se 121 konkurzy opět rekordmany. V Karlovarském kraji  sáhly obce k tomuto řešení pouze v 10 případech v Jihočeském a Olomouckém shodně v 17 případech. V ostatních krajích je to průměrně cca 40 konkurzů na ředitele školek.

Nicméně Jihomoravský, Jihočeský kraj ani Středočeský kraj se netajily tím, že konkurzy budou vyhlašovat plošně. Oháněly se právě spornou právní úpravou.

"Považuji tento stav za zbytečné plýtvání prostředky státního rozpočtu. Na mnoho místech se přihlásil pouze jeden kandidát, a to stávající ředitel," kritizuje tento trend Zajíček. "Také nově upravený pracovní poměr ředitele na dobu určitou považuji za značně diskriminační," dodává.  

Na co jsou kontrolní mechanismy?

Vnucuje se pak otázka, zda všechny vypsané konkurzy jsou nezbytně nutné  a na co jsou vlastně všechny kontrolní mechanismy, kterými ředitelé škol pravidelně procházejí.

Změny na ředitelském postu mnohdy nechávají žáky v klidu, někde ale sepisují petice. To když jim zřizovatel nepochopitelně
Změny na ředitelském postu mnohdy nechávají žáky v klidu, někde ale sepisují petice. To když jim zřizovatel nepochopitelně | Foto: Ludvík Hradilek

Radní hlavního města Praha například koncem února schválili, že konkurzní řízení na funkce ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných hlavním městem budou vyhlašována pouze na základě podnětů České školní inspekce, školské rady a výsledků kontrolní činnosti provedené zřizovatelem.

"V působnosti odboru školství bylo ke dni nabytí účinnosti školského zákona ve funkci ředitele déle než šest let 146 ředitelů škol a školských zařízení. Odbor oslovil Českou školní inspekci a školské rady jednotlivých škol se žádostí o stanovisko k setrvání, popřípadě k návrhu na odvolání těchto ředitelů. Odbor bude přihlížet také k výsledkům kontrolní činnosti provedené zřizovatelem," uvedla tehdy radní pro oblast školství, sportu a volného času Helena Chudomelová.

Výsledek známe - hlavní město Praha vypsalo výběrové řízení pouze na dva ředitelské posty.

Ředitelé často svůj post obhájí, výjimky bývají bouřlivé

Další výsledky právě proběhlých konkurzů na ředitele škol, školek či školských zařízení však ukazují, že formální průběh (schválení současného šéfa na dalších šest let) drtivě vede nad zpolitizovaným průběhem (dosazení nového ředitele za podivných okolností).

Tento trend nepřímo potvrzuje i Kateřina Koukalová z České školní inspekce: "Bohužel tato data nesledujeme a statisticky nezpracováváme. Dle poznatků z praxe můžeme pouze uvést, že obvykle se stávající ředitelé do konkurzů hlásí a většinou své posty obhájí."

Tam, kde dosavadní ředitel svůj post neobhájí, leckdy dochází k protestům a psaní petic ze strany učitelů, rodičů a žáků. Příkladem může být třeba pardubické gymnázium Dašická, které patří k nejlepším a nejúspěšnějším v celém Pardubickém kraji. Úspěchy přesto nestačily dosavadní ředitelce Jitce Svobodové k obhájení postu.

Před krajský úřad v Pardubicích se však vydalo několik stovek protestujících studentů a kraj couvnul - na ředitele gymnázia vyhlásí nový konkurz.

 

Právě se děje

Další zprávy