Praha - Nejasná novela školského zákona přináší své plody. Mnozí zřizovatelé (většinou kraje a obce) vypisují plošné konkurzy na posty ředitelů, kteří jsou ve funkci šest a více let, vlastně jen pro jistotu, aby funkční období přesluhujícího ředitele nebylo právně napadnutelné.
Častý scénář konkurzu? Přihlásí se jen stávající ředitel či ředitelka, konkurz vyhrají, rada kraje či obce je potvrdí ve funkci a funkční období tak mají prodloužené na dalších šest let.
Šlo by tak učinit i bez konkurzu, ale díky dvojznačné formulaci v novele to bylo aspoň zpočátku dosti sporné a zřizovatelé se obávali právní napadnutelnosti do budoucna.
"K prodloužení funkce ředitele bude docházet automaticky ze zákona, a to po splnění negativní podmínky - nevyhlášení konkurzu. Zřizovatel nebude vydávat pokračujícímu řediteli jmenovací dekret, protože zákon v těchto případech nevyžaduje, aby proběhlo jmenování," říká ministerstvo školství ve výkladu přechodných ustanovení k novele § 166 školského zákona.
Asociace ředitelů gymnázií: Dopady jsou devastující
Asociace ředitelů gymnázií (AŘG) je z tohoto stavu zděšena. Kritizuje nekvalitní zpracování zákona, či nekompetentní zásahy poslanců v průběhu projednávání ve sněmovně. Dopady jsou podle asociace "devastující". Příkladem jsou různé výklady zákona zřizovateli i na úrovni krajů.
Výklad ministerstva školství
Výklad přechodných ustanovení k novele § 166 školského zákona (části 5. a 6.)
Potvrzení o pokračování ředitele ve funkci
Nové ustanovení § 166 odst. 3 školského zákona, týkající se ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných MŠMT, krajem, obcí a svazkem obcí (dále jen "veřejná škola") upravuje možnost automatického prodloužení pracovního poměru na dobu určitou 6 let řediteli, na jehož místo nebyl v zákonem stanovených mezích vyhlášen konkurz.
K prodloužení funkce ředitele bude docházet automaticky ze zákona, a to po splnění negativní podmínky - nevyhlášení konkurzu. Zřizovatel nebude vydávat pokračujícímu řediteli jmenovací dekret, protože zákon v těchto případech nevyžaduje, aby proběhlo jmenování. Je však vhodné, aby zřizovatel vydal řediteli potvrzení o tom, že byly splněny podmínky automatického prodloužení "funkčního období". Ředitel bude ve své činnosti potřebovat doklad, že skutečně danou funkci zastává. (...)
Potvrzení lze vydat, jakmile uplyne zákonná lhůta pro vyhlášení konkurzu, tj. v daném případě po 30. dubnu 2012. Potvrzení nemusí podávat informaci o právním stavu před dnem, ke kterému začíná řediteli nové šestileté funkční období. Až do 31. července se může ředitel prokazovat původním jmenovacím dekretem. Od 1. srpna bude k prokázání svého právního postavení využívat potvrzení vystaveného obcí.
(MŠMT, 27. ledna 2012)
"Plošné vyhlášení konkurzů, tedy způsob, kterým kraje situaci 'vyřešily', se dají označit za nemorální," konstatuje AŘG.
Ta proto uvažuje o podání návrhu k ústavnímu soudu o přezkoumání nezákonnosti přechodného ustanovení o konkurzech a o nezákonnosti jednostranné změny pracovních smluv z doby neurčité na dobu určitou.
Zvažuje však finanční náročnost právního zastoupení v případném sporu. Na půdě AŘG se proto debatuje o společném postupu s Asociací ředitelů základních škol nebo s Unií školských asociací ČR (CZESHA).
Stovky zbytečných konkurzů
Další údaje pak ukazují, že důvodem vysokého počtu vypsaných konkurzů nemusí být nutně politické hry v pozadí, jak o tom spekulují profesní organizace, ale i snaha mít vše formálně v pořádku. Laicky řečeno, kdyby někdo přišel s výkladem, že školská novela konkurzy neumožňovala, nýbrž nařizovala, aby papírově vše sedělo.
Že výběrové řízení má často spíše formální charakter a hlavním účelem je potvrdit stávajícího ředitele na dalších šest let, potvrzují i čísla z právě probíhajících konkurzů.
Jak například sděluje mluvčí Jihočeského kraje Kateřina Koželuhová, rada vyhlásila 28. února 2012 konkurzy na ředitele ve všech případech, tedy ve všech 82 krajem zřizovaných školách a školských zařízení, kde k 1. 1. 2012 vykonávali ředitelé svou činnost nepřetržitě déle než 6 let. "Učinila tak na základě novely školského zákona, která kvůli poslanci nešťastně přehlasovanému senátnímu návrhu nedávala zřizovatelům jinou možnost," dodala mluvčí.
Častý scénář: Přihlásí se jen stávající ředitel
Důležitá jsou pak i další čísla, která Koželuhová uvádí: Přihlášku na konkurz podalo 73 současných ředitelů škol a 63 svou pozici ve vedení školy obhájilo a bylo potvrzeno ve funkci (jde o 86,3 %). Na 19 školách bude od 1. srpna 2012 funkci ředitele vykonávat nový ředitel.
Na 47 školách (což je 57 % z celkového počtu konkurzů), se o post ředitele ucházel pouze jeden adept. Ve dvaceti školách byli uchazeči dva, v devíti školách o post ředitele bojovali uchazeči tři, ve dvou případech se konkurzního řízení účastnili čtyři adepti a u tří konkurzů vybírala výběrová komise z pěti kandidátů.
Konkurzy na ředitele škol vypsala například Praha 2. Výsledek? Všichni ředitelé své posty obhájili. Podívejme se i jinam: V dubnu Pardubický kraj hledal ředitele prvních 14 škol, pro něž vyhlásil výběrová řízení. Funkci obhájilo 12 z nich, pouze ve dvou rada Pardubického kraje jmenovala nové ředitelky.
I zde existují výjimky - například ředitelem gymnázia v Jevíčku již nebude zkušený ředitel a autor učebnic matematiky Dag Hrubý, ale Lucie Škvařilová.
Že se jedná o obvyklý průběh konkurzu, nepřímo potvrzuje i Kateřina Koukalová z České školní inspekce: "Bohužel tato data nesledujeme a statisticky nezpracováváme. Dle poznatků z praxe můžeme pouze uvést, že obvykle se stávající ředitelé do konkurzů hlásí a většinou své posty obhájí."
Nicméně někteří radní měst či krajů namítají, že i tyto formální konkurzy mají svůj smysl - dlouholeté ředitele přece jen nutí ztráta "nedotknutelnosti" k vyšším výkonům a inovativním řešením, konkurz je pro ně impulsem pro zhodnocení své činnosti a pro vytvoření zajímavého plánu na dalších šest let.
