reklama
 
 

Ty, kdo odmítli veřejnou službu, úřad vyřadil neprávem

4. 3. 2013 19:27
Vyřazených se zastal ombudsman Varvařovský. Mají podle něj nárok na nápravu

Brno - Lidé, kteří odmítli do 9. prosince 2012 vykonávat bezplatnou veřejnou službu, a byli proto vyřazeni z evidence Úřadů práce, mají nárok na nápravu.

Uvedl to veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský. Lidé se na ombudsmana obrátili poté, co Ústavní soud loni s účinností od 10. prosince zrušil část zákona o zaměstnanosti, která se týkala bezplatné veřejné služby.

Soud své rozhodnutí zdůvodnil tím, že takto pojatá veřejná služba porušovala princip rovnosti, zákazu libovůle, zákazu nucené práce, ohrožovala právo na zachování lidské důstojnosti a porušovala právo na spravedlivou odměnu za práci.

Lidé mohli odmítnout vykonávat veřejnou službu jen kvůli tzv. vážnému důvodu, jinak byli vyřazeni z evidence Úřadu práce. Ti vyřazení by nyní rádi dosáhli toho, aby úřad toto rozhodnutí zrušil.

Ombudsman jim doporučuje, aby podali ministerstvu práce a sociálních věcí podnět k přezkumnému řízení, v němž napadnou rozhodnutí jako nezákonné. Musí to udělat do jednoho roku od chvíle, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.

"Úřad pak musí zahájit do dvou měsíců přezkumné řízení, jestliže k tomu shledá důvod, a rozhodnout musí do 15 měsíců od chvíle, kdy rozhodnutí o vyřazení z evidence nabylo právní moci," uvedl Varvařovský.

Vzhledem k výkladu Ústavního soudu by ministerstvo mělo rozhodnutí Úřadu práce zrušit, míní ombudsman. V takovém případě by se na uchazeče pohlíželo, jako by nikdy nebyl z evidence vyřazen, tudíž i zdravotní pojištění, které v důsledku vyřazení musel či měl hradit sám, za něj musí doplatit stát.

Žádný nárok na odškodné

Jestliže někdo kvůli vyřazení z evidence nebyl považován za osobu v hmotné nouzi, a tudíž nepobíral dávky v hmotné nouzi, může žádat o neprávem odepřenou dávku. To však pouze v případě, že mu nebyla dávka přiznána úředně.

Ti, kdo do 9. prosince bezplatnou veřejnou službu vykonávali, nemají podle názoru ombudsmana nárok na žádné odškodné. Nálezy Ústavního soudu totiž nemají retroaktivní účinky, ale působí do budoucna.

Určitou možností pro stěžovatele by mohla být konstrukce, že veřejná služba splňovala znaky závislé práce, za kterou nebyla vyplacena odměna. To by znamenalo nevymáhat náhradu škody, ale uplatňovat vůči obcím či jiným subjektům nárok na zaplacení mzdy.

Bezplatná veřejná služba byla součástí 14 reformních zákonů současné vlády. ČSSD je napadla u Ústavního soudu a požadovala jejich zrušení jako celku. Soud však stěžovatelům vyhověl jen v dílčích čátech zákonů.

autor: ČTK | 4. 3. 2013 19:27

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama