Stop veřejné službě. Úřad už respektuje Ústavní soud

Tomáš Fránek
29. 11. 2012 16:00
Lidé, kteří již zdarma vykonávali veřejnou službu, nemají nárok na proplácení peněz
Ministryně Ludmila Müllerová.
Ministryně Ludmila Müllerová. | Foto: Ludvík Hradilek

* Odpoledne jsme doplnili o informaci, že ministerstvo už změnilo svůj původní přístup

Brno - Některé úřady práce měly ve středu nadále posílat nezaměstnané na veřejnou službu, ačkoliv Ústavní soud v úterý označil příslušný zákon za protiústavní. Kdo by odmítl, může být vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, a přijít tedy i o podporu. Online deník Aktuálně.cz to zjistil od regionálních úřadů práce.

Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová z TOP 09 v úterý odpoledne uvedla, že na způsobu veřejné služby se zatím nic nemění. Ve středu to pak potvrdilo i generální ředitelství Úřadu práce. Na něj se začali obracet zástupci obcí a měst s dotazem, zda se po rozhodnutí Ústavního soudu mění přístup k veřejné službě.

Ministerstvo a vedení celostátního Úřadu práce sdělily městům a obcím, že mají lidi dál posílat na veřejnou službu bez nároku na odměnu, jako by se nic nestalo.

Teprve ve středu odpoledne - poté, co o pokračující praxi informovalo Aktuálně.cz - oznámila mluvčí ministerstva, že úřady už dostaly pokyny, aby nezaměstnané na veřejnou službu nezařazovaly. Ti, kteří už ji vykonávají, ji mohou opustit.

Formálně to zatím neplatí

Verdiktu Ústavního soudu přitom v úterý nešlo uniknout, informovala o něm všechna média a samotné jednání bylo veřejné. Kompletní text nálezu včetně odůvodnění je již k dispozici na oficiálním webu Ústavního soudu.

Ústavní soudci v úterý po poledni rozhodli, že veřejná služba v podobě prosazené exministrem Jaromírem Drábkem je svou podstatou nucená práce způsobující ponížení a nespravedlivě dopadá na ty skupiny lidí, které dávky nezneužívají a práci se nevyhýbají.

Z čistě formálního pohledu ale ministerstvo nejedná protizákonně. Verdikt Ústavního soudu rušící veřejnou službu v podobě prosazené exministrem Jaromírem Drábkem totiž začne být účinný až ve chvíli, kdy se objeví ve Sbírce zákonů. To lze očekávat zhruba během dvou týdnů.

Podle veřejného ochránce práv, ale i zástupců měst a obcí, by však stát poté, co Ústavní soud rozhodl o protiústavnosti dosavadního zákona, už lidi na veřejnou službu dál posílat neměl.

"Každý rozumný politik by už teď měl respektovat rozhodnutí, které konstatovalo tak zjevné porušení ústavních práv občanů," řekl ombudsman Pavel Varvařovský, sám bývalý ústavní soudce.

"Je to nekorektní postup. Pokud soud vyhlásí takový verdikt, tak by ho měl stát respektovat. Navíc jsme na to, že takovým způsobem nejde veřejná služba provozovat, upozorňovali opakovaně," domnívá se například i tajemník Městského úřadu Odry Petr Mlčoch. Podle něj tak na základě protiústavního zákona lidem stále hrozí sankce, jako je vyřazení z evidence nezaměstnaných. Taková opatření přitom lidi bez práce mohou poslat ještě do větších problémů.

Konec přišel až po varování

"Pokud by úřady práce prozatím dál posílaly nezaměstnané na povinnou veřejnou službu, hrozí státu, že by za to mohl lidem bez práce platit odškodné," sdělil ve středu ČTK generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek. Podle něj se ministerstvo "hrubě mýlí".

Podle sekretáře soudu se sice příslušné ustanovení formálně zruší až v den, kdy nález ve sbírce vyjde, "avšak celá země už ví", že Ústavní soud označil veřejnou službu v rozporu hned s několika mezinárodními smlouvami a články listiny práv a svobod.

"Od úterka už každý zodpovědný úředník na úřadu práce musí vědět, že takzvaná veřejná služba je protiústavní. Budou-li za těchto okolností i nadále trvat na protiústavní praxi, vystavují stát v každém jednotlivém případě riziku odpovědnosti za škodu a finančního zadostiučinění," uvedl Langášek. Dodal, že i v judikatuře Ústavního soudu jsou případy, kdy měl nález dopad na "chování účastníků" už ve chvíli, kdy se o něm dozvěděli, i když jim byl doručen až později.

Mluvčí ministerstva Viktorie Plívová ve středu ČTK řekla, že přestože soud v nálezu sám "černé na bílém" uvedl, že se ustanovení o povinné veřejné službě ruší po vydání ve sbírce, ministerstvo prý reagovalo hned. "My jsme se nálezu Ústavního soudu přizpůsobili okamžitě. Na úřady práce jsme poslali pokyn, aby se žádní další uchazeči o zaměstnání nezařazovali na veřejnou službu," tvrdí nyní mluvčí.

Podle pokynů mají úředníci veřejnou službu už jen nabízet jako doplňkovou a dobrovolnou aktivitu. S lidmi, kteří 27. listopadu a po něm službu odmítli či odmítnou, už úřady nezahájí sankční správní řízení. O podpory tak nezaměstnaní nepřijdou. Ti, kteří už službu vykonávají a nechtějí na ni chodit, ji mohou opustit.

Odškodnění nedostanou

Lidé, kteří už veřejnou službu bez nároku na odměnu museli letos vykonat, však ani po verdiktu soudu o protiústavnosti zákona nemají šanci, že by dodatečně získali nějakou odměnu nebo odškodnění.

Verdikt Ústavního soudu o zrušení příslušné části zákona o zaměstnanosti totiž platí až dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Lidé tak nemají nárok na peníze za dobu, kdy zákon platil. Online deníku Aktuálně.cz to potvrdila i kancelář veřejného ochránce práv.

A to navzdory tomu, že stínová ministryně práce a sociálních věcí Ivana Stráská z ČSSD ve středu vyzvala lidi, aby se o svůj nárok přihlásili.

"Osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání pracovaly zadarmo a náleží jim podle mého mínění za jejich výkon zpětně odměna, úroky nevyjímaje. Nálezem Ústavního soudu dostali totiž do ruky poměrně účinnou zbraň a měli by se začít hájit," uvedla Stráská.

Připomeňte si letošní změny:

Rozšíření veřejné služby pro nezaměstnané, kteří jsou v evidenci uchazečů déle než dva měsíce, prosadil od letošního roku exministr Jaromír Drábek z TOP 09, novelu schválili i poslanci koaličních ODS a Věcí veřejných.

Podle zjištění veřejného ochránce práv však veřejná služba nedopadla na ty, kteří se dlouhodobě vyhýbají práci, ale na lidi, kteří mají problémy s hledáním zaměstnání kvůli věku, zdravotnímu stavu nebo péči o dítě.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

V Česku se nakazily covidem přes čtyři miliony lidí, tempo výrazně zpomalilo

V pondělí bylo potvrzeno 2958 nových případů covidu, o 482 méně než o týden dřív. Počty nakažených v mezitýdenním srovnání klesají 12. den v řadě.

Počet potvrzených případů covidu-19 v Česku od začátku epidemie na jaře 2020 přesáhl čtyři miliony. V dalších více než 291 tisících případech mají hygienici podezření na opakovanou nákazu novým typem koronaviru. Vyplývá to ze statistik na webu ministerstva zdravotnictví. Od začátku epidemie zemřelo v Česku 40 587 lidí pozitivně testovaných. Podle dříve zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) byl covid v loňském roce nejčastější příčinou úmrtí.

První případy nákazy covidem byly v Česku potvrzeny 1. března 2020. Od té doby testy odhalily 4,002.616 nakažených, z nichž zhruba 3,95 milionu se již uzdravilo. V téměř 291 500 případech existuje podezření na opakovanou nákazu. Takzvané reinfekce ministerstvo eviduje zvlášť, a nejsou proto zahrnuty v souhrnném počtu více než čtyř milionů nově potvrzených případů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy