Trolejbusy byly více než tři desetiletí důležitou součástí pražské hromadné dopravy. První linka vyjela v roce 1936, od vozovny Střešovice přes vilové čtvrti Ořechovka a Hanspaulka až ke kostelu svatého Matěje. Trasa byla dlouhá 3,5 kilometru a trolejbus ji přes kopcovitý terén ujel za 13 minut.
"Trolleybusové vozy se osvědčují, jedou klidně a budou znamenati pro naše velkoměsto nový moderní typ provozu," psal tehdejší tisk. Zásadní výhodu měly trolejbusy právě v kopcích, kam by tehdejší tramvaje a autobusy vyjely jen stěží. Brzy tak vznikaly další linky, například od Anděla přes Malvazinky k Walterově továrně v Jinonicích.
Největší rozvoj trolejbusové sítě nastal v poválečném období, mezi lety 1949 až 1954. Elektřinou poháněné vozy jezdily i za hranice tehdejší Prahy, například ze Smíchova do Velké Chuchle nebo z Libně přes Prosek a Letňany do Čakovic, tedy na podobné trase jako nyní zprovozněná linka.
V druhé polovině 50. let ale začala trolejbusová doprava skomírat a zastarávat, stejně jako celé socialistické centrálně plánované hospodářství. Problémy byly se špatným stavem silnic i nedostatkem energie pro provoz. Maxima dosáhla trolejbusová síť v roce 1959, kdy měřila 57 kilometrů.
V témže roce se však už rušila první trať a další brzy následovaly, včetně těch rozestavěných. I kvůli levné sovětské ropě jejich roli postupně přebíraly autobusy, které se měly podle nové koncepce stát hlavním dopravním prostředkem k budovanému metru. Trolejbusy a tramvaje měly z ulic postupně zmizet.
V noci 15. října 1972 vyjel v Praze na dlouho poslední trolejbus. Tento okamžik dnes připomíná památník u Orionky na Vinohradech vedle bývalé vozovny. V roce 2010 tam vznikla zastávka se čtyřmi historickými trolejovými sloupy a označník. Druhý památník se nachází v Praze 6 u Matěje, kde končila první trolejbusová linka.
Projekty na návrat trolejbusů padly v roce 1992
Brzy po zrušení trolejbusové dopravy v Praze se však ukázalo, že šlo o chybný krok. O jejich návratu se tak opakovaně mluvilo už od konce 70. let. V 80. letech město zvažovala tratě do kopcovitých částí města s velkými sídlišti, kde měly tehdejší slabé maďarské autobusy Ikarus největší potíže. Vznikly tak plány na trať na Barrandov, do Bohnic, ze Smíchova do Jinonic, z Palmovky do Letňan nebo z Vysočan na Prosek.
Po pádu komunismu pokročily přípravy tratí do Jinonic nebo na Strahov, dopravní podnik už u některých projektů požádal i o stavební povolení. V roce 1992 ale byly veškeré práce zastaveny a rozhodnuto, že trolejbusy se do Prahy nevrátí.
Na další "autobus s tykadly" si Pražané museli počkat až do roku 2017. Tehdy, na den přesně po 45 letech od poslední jízdy, zahájil dopravní podnik zkušební provoz kilometr dlouhé trati v Prosecké ulici. Elektřina měla pomoct vozům v prudkém stoupání, zbytek trasy až do Letňan pokračoval vůz na baterie. Podnik si na trase vyzkoušel technologie i různé typy trolejbusů.
V roce 2020 zakoupil z Plzně ojetý trolejbus s pomocným naftovým motorem, který sloužil k výcviku řidičů, ale fungoval i v běžném provozu, byť velmi omezeném. Kvůli rekonstrukci Prosecké ulice a následně kvůli koronavirové epidemii linka přestala jezdit a obnovena už nebyla. Praha však mezitím rozhodla, že trasu z Palmovky přes Prosek, Letňany a Čakovice až do Miškovic částečně elektrifikuje a vrátí sem trolejbusy. Stavba začala letos v lednu a na podzim skončila.
Nová linka dostala číslo 58, které nesla už v poválečné éře. Po dodání série nových trolejbusů má zcela nahradit dnešní autobusovou linku 140. Z trolejí budou vozy napájené na polovině trati, zbytek pojedou na baterie.
Praha a dopravní podnik už chystají elektrifikaci dalších linek. Nejblíže k tomu má dnešní linka 119 z Veleslavína na letiště Václava Havla, trať má vzniknout už příští rok. Podnik už vysoutěžil dodávku nových, extra dlouhých tříčlánkových trolejbusů s kapacitou až 180 lidí. I v tomto případě pojedou vozy polovinu trasy pod dráty a polovinu na baterie.
Elektřinou poháněné vozy mají postupně nahradit i další autobusové linky vedené kopcovitými čtvrtěmi. Stejně jako v dobách největší slávy trolejbusů v polovině minulého století ponesou čísla začínající pětkou nebo šestkou.
