České unikáty z pravěku: ostrý meč, otisk žraloka na kosti, nejstarší studna na světě

ČTK Pavel Mazanec ČTK, Pavel Mazanec
23. 5. 2020 20:17
Vědci tento týden posunuli dataci nejstarší kresby v Česku, která se nachází v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Černé čáry na mohutném kameni jsou podle nich staré 7000 let. Za posledních dvacet let je to pouze jeden z mnoha převratných objevů, které se tuzemským archeologům povedly. Podívejte se na přehled nejvýznamnějších nálezů.
Obecné označení pro ženské figurky, které byly vytvářeny v mladém paleolitu v celé Eurasii, je Venuše.
Obecné označení pro ženské figurky, které byly vytvářeny v mladém paleolitu v celé Eurasii, je Venuše. | Foto: ČTK

Říjen 2007 - Mašovice u Znojma ukrývaly dva tisíce let stará znamení života a plodnosti

Archeologové našli v roce 2007 v Mašovicích u Znojma spodní část půlmetrové pravěké sochy, kterou podle dne objevu nazvali Hedvika. V srpnu 2008 ve stejné lokalitě objevili další, asi 7000 let staré torzo plastiky ženy, kterou vytvořili zástupci kultury s moravskou malovanou keramikou. Tu se rozhodli pojmenovat obdobným způsobem, tedy podle jména v kalendáři ze dne objevu. Druhá socha tak dostala jméno Johanka. Obě skulptury byly patrně modlami symbolizujícími život a plodnost.

Obecné označení pro ženské figurky, které byly vytvářeny v mladém paleolitu v celé Eurasii, je venuše. Jsou vyrobeny z různých materiálů: z kamene, keramiky, mamutoviny, kostí či paroží. Tyto sošky vykazují zpravidla několik znaků, jako je těhotenství, zvýraznění ňader, hýždí a pohlavního trojúhelníku, a naopak potlačení ostatních částí těla, včetně hlavy a obličeje. Nejslavnější z nich, Věstonická venuše, je datovaná do období 29 tisíc až 25 tisíc let před naším letopočtem.

 

Právě se děje

Další zprávy