Svědek proti Rittigovi dostal podmínku za tunelování papírny. Firmu nepoškodil, řekl druhý soud

Marek Pokorný Marek Pokorný
6. 1. 2016 10:01
Vladimíra Sittu, který jako první poukázal na nevýhodné nákupy jízdenek pražského dopravního podniku, z nichž je obviněn Ivo Rittig, trestní soud podmíněně poslal do vězení za tunelování papírny Neograph. Civilní soud v souběžném sporu však nyní pravomocně řekl, že papírnu, kterou jeho rodina spoluvlastnila, nepoškodil.
U zrodu kauzy stály provize 17 haléřů z každé prodané jízdenky pražského dopravního podniku.
U zrodu kauzy stály provize 17 haléřů z každé prodané jízdenky pražského dopravního podniku. | Foto: DPP

Praha - Vladimír Sitta, hlavní svědek proti Ivo Rittigovi, je i není odsouzený za tunelování papírny Neograph ve Štětí (nyní SPM - Security Paper Mill). I když jej Městský soud v Praze letos v září nepravomocně poslal podmíněně do vězení, jiný, tentokrát civilní soud vzápětí vynesl opačný verdikt: Sitta uvedenými obchody firmu nepoškodil.

Pokračuje tak příběh plný paradoxů, který odstartovalo Sittovo upozornění na tunelování pražského dopravního podniku.

Sitta na policii před pěti lety spolu se svým otcem oznámil, že jejich společník z rodinné papírny Neograph Jan Janků přes tuto firmu tuneluje pražský dopravní podnik a je napojen na Ivo Rittiga. Šlo o dnes již téměř legendárních 17 haléřů z každé papírové jízdenky, které měly končit právě na Rittigových účtech.

Když se Janků dozvěděl o Sittově udání, přešel do protiútoku. Oznámil, že tím, kdo tuneloval, byli naopak Sitta se svým otcem, když nevýhodnými obchody připravili papírnu o miliony korun.

Zvýhodnil svůj podnik

Policie za dozoru státní zástupkyně Dagmar Máchové Sittovy obvinila. Například Sitta mladší podle Máchové papírnu tuneloval tím, že si jménem své vlastní firmy Avium Partners nechal proplácet fiktivní faktury za zprostředkování obchodních příležitostí. Na provizích z dohodnutých obchodů si Sitta mladší za necelé dva roky podle obžaloby přišel na 1,6 milionu korun.

A soudce Městského soudu v Praze Alexandr Sotolář dal letos v září obžalobě za pravdu. "Jako člen orgánu dvou podniků na úkor jednoho podniku zvýhodnil druhý podnik," řekl ve verdiktu, jímž dal Sittovi roční podmíněný trest. Sitta byl totiž současně obchodním ředitelem papíren.

Sám Sitta svoji dvojroli hájil tím, že byla v zájmu firmy. Sitta měl totiž jako obchodní ředitel plat okolo sta tisíc měsíčně a druhý společník Janků prý chtěl, aby se ušetřilo na mzdách a přešlo na švarcsystém. Sitta si proto s vědomím Janků (ten to ale popírá) založil obchodní firmu Avium Partners, jejímž prostřednictvím pro Neograph domlouval zakázky, a plat v Neographu se mu snížil na minimum. "Bylo to pro firmu výhodnější, protože to byl daňově uznatelný náklad," uvedl Sitta.

Sotolář přitom připustil, že verze o odplatě může být pravdivá. "Nepochybným faktem je, že stíhání bylo iniciováno právníky z okolí Jana Janků a Ivo Rittiga, a je zřejmé, že se tak stalo v souvislosti s jízdenkami pro dopravní podnik," řekl Sotolář. "Je možné, že šlo o formu odplaty za zveřejnění vyvádění peněz z dopravního podniku," dodal při ústním odůvodnění krátce po vynesení rozsudku. Ten ještě není pravomocný, soudně jej navíc písemně ještě neodůvodnil.

Ty provize si zasloužil

Jiný verdikt již ale pravomocný je - a říká naopak to, že Sitta podnik nepoškodil. Jiný senát stejného soudu totiž řešil tento případ paralelně po obchodní stránce.

Neograph po Sittovi, respektive jeho firmě Avium Partners, chtěl vrátit vyplacené provize s argumentem, že si naúčtoval odměnu za práci, kterou vůbec neprovedl. "Řada obchodů, za které fakturoval provize za zprostředkování, nebyla provedena Vladimírem Sittou, ale zaměstnanci žalobce," uvedl Neograph v žalobě.

Jenže v tomto případě soud paradoxně řekl, že na peníze měl Sitta právo. "Soud vzal za prokázané, že na základě činnosti Vladimíra Sitty došlo k získávání nových zákazníků a nových obchodních případů pro žalobce," uvedl soud, když žalobu zamítl. A po odvolání Neographu mu dal za pravdu i Vrchní soud v Praze.

"Žalovaný provedl činnost podle uzavřené smlouvy, tuto fakturoval a faktury prošly u žalobce řádným schvalovacím procesem," uvedla v pravomocném rozhodnutí soudkyně Vrchního soudu v Praze Yvona Svobodová. Ta písemný verdikt rozeslala týden před Vánocemi.

Proti jejímu rozsudku Neograph protestuje a zvažuje, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

"Civilní soud rozhodl, aniž by došlo k provedení jediného důkazu o tom, co vlastně společnost Avium Partners poskytla. Protože to, co deklarovala, že poskytovala, rozhodně neposkytla,“ oponuje advokátka Neographu Katarina Kožiak.“Důkazů o tom, že plnění uvedené na fakturách nebylo ze strany společnosti Avium Partners poskytnuto, je celá řada,“ dodala.

Chtějí 200 milionů

Nejsou to přitom jediné spory, které se kvůli Neographu vedou. Další žalobu podali sami Sittovi – a to kvůli tomu, že přišli o svůj podíl v původně rodinné firmě. Viní za to stát, respektive státní zástupkyni Dagmar Máchovou.

Papírny Neograph původně vlastnili Sittovi sami. A Janu Janků přenechali před několika roky poloviční podíl poté, co jim po povodních v roce 2002 půjčil milion korun na odstranění jejich následků. Uvedeným milionem korun pak Janků navýšil základní jmění papírny – a získal tak poloviční podíl ve firmě, která má hodnotu stovek milionů korun.

Sittovi si od Janků slibovali také to, že přinese firmě zakázky. Podle Sitty mladšího ale přinesl jedinou – již zmíněný kontrakt na výrobu jízdenek pro dopravní podnik, kdy šla provize 17 haléřů z každé jízdenky firmě Cokeville Asset.

Koncem roku 2013 Janků a jeho lidé papírnu ovládli zcela. A nepřímo jim k tomu pomohla státní zástupkyně Dagmar Máchová. Využili totiž toho, že Máchová po obvinění Sittových obstavila jejich poloviční podíl ve firmě. Janků a jeho lidé rychle navýšili základní jmění, a otce a syna Sittovy tak vyšachovali.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 16 minutami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

S ochranou maďarského plotu na hranicích bude pomáhat 50 českých policistů

S ochranou vnější hranice schengenského prostoru bude od 15. října na maďarsko-srbské hranici pomáhat 50 českých policistů. Na pondělním zasedání to schválila vláda, sdělil na tiskové konferenci vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kontingent bude na místě působit dva měsíce.

O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil minulý týden při návštěvě Maďarska premiér Andrej Babiš (ANO). Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun, peníze dnes kabinet uvolnil a budou převedeny do rozpočtu ministerstva vnitra.

Česko tak bude mít policejní kontingenty v Severní Makedonii, Slovinsku a Maďarsku. Hamáček minulý týden nabídl svému slovinskému protějšku Aleši Hojsovi prodloužení české policejní mise. Desítka českých policistů se na tamní hranici s Chorvatskem přesunula v létě.

"Česká republika jasně dává najevo, že jakkoli nemáme vnější hranici Schengenu, jsme solidární a na vnější hranici pomáháme," řekl Hamáček. Česko podle něj za poslední čtyři roky na ochranu a projekty spojené s ochranou vnější schengenské hranice vynaložilo 1,1 miliardy korun, na ochranu české hranice a výbavu policie 400 milionů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Propuštění horníci dostanou od státu měsíčně 5300 korun, někteří až na pět let

Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka mají do budoucna získat také propuštění zaměstnanci Severočeských dolů (SD) ze skupiny ČEZ nebo Vršanské uhelné ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Počítá s tím návrh na úpravu nařízení vlády, který kabinet schválil. Na Twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). V současné době mají podle nařízení nárok na příspěvek propuštění zaměstnanci 12 firem, loni v listopadu byla přidána Sokolovská uhelná.

"Všichni horníci, kteří budou muset skončit v důsledku útlumu hornické činnosti mají ode dneška stejné podmínky. Na vládě jsme na návrh MPO rozšířili restrukturalizační příspěvek pro dotčené pracovníky, a to na všechny subjekty, které v budoucnu ukončí těžbu," uvedl ministr.

Návrh počítá s tím, že se počet těchto firem rozroste na 17. Kromě Severočeských dolů a Vršanské uhelné mají mít na příspěvek nárok také tři dceřiné společnosti SD: Prodeco, Revitrans a SD - Kolejová doprava. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v předkládací zprávě materiálu uvedlo, že důvodem předložení tohoto návrhu je přijmout řešení, které by do budoucna alespoň částečně umožnilo minimalizovat očekávané dopady vyplývající ze ztráty zaměstnání zaměstnanců těchto firem.

"V případě všech v návrhu uvedených subjektů bude v budoucích letech ohroženo zaměstnání více než 5200 zaměstnanců (současný stav) zabývajících se těžbou hnědého uhlí, respektive činnostmi s těžbou přímo souvisejícími, v regionu (Ústecký kraj), který má v současné době nejvyšší nezaměstnanost v České republice. Ta k 30. červnu 2021 dosáhla výše 5,58 procenta, zatímco celková nezaměstnanost v rámci celé ČR dosáhla výše 3,73 procenta," napsalo v podkladech pro vládu MPO.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

T-Mobile do konce listopadu vypne svou mobilní síť 3G

T-Mobile začne na začátku října na Moravě vypínat svou starší mobilní síť 3G. Kompletní ukončení jejího provozu naplánoval na konec listopadu. Uvolněné frekvence v pásmu 2100 MHz chce využít pro rozvoj sítě 5G. Oznámil to v tiskové zprávě. Většina uživatelů by vypnutí sítě neměla nijak pocítit.

Konkurenční Vodafone 3G vypnul na konci letošního března. O2 začala síť postupně vypínat ve třech krocích od konce května. Důvodem je rovněž využití frekvencí pro novější technologii 5G.

Ukončení provozu 3G se podle mluvčí Zuzany Svobodové dotkne méně než jednoho procenta zákazníků T-Mobilu, jelikož drtivá většina v současnosti používaných mobilních telefonů využívá pro datové přenosy technologii LTE a nově prodávané smartphony stále častěji podporují i sítě 5G. Nejstarší telefony bez připojení k mobilnímu internetu budou nadále pro hlasové hovory i SMS využívat síť GSM, která zůstává v plném provozu a její pokrytí je výrazně širší než pokrytí sítě 3G.

"Vypnutí sítě 3G naši zákazníci nijak negativně nepocítí, protože její roli již před dlouhou dobou převzala síť LTE (4G). Pro operátory je ale uvolnění pásma 2100 MHz velmi důležité pro další rozvoj nejmodernější vysokorychlostní sítě 5G,“ uvedl manažer INS a Fix produktového managementu Zdeněk Bumbálek.

Postup, jak ověřit, zda je zákazník na vypnutí sítě 3G připraven, lze nalézt na stránce http://www.t-mobile.cz/3g. Soukromé i firemní zákazníky, které může ukončení provozu sítě 3G ovlivnit, T-Mobile informoval prostřednictvím SMS nebo e-mailu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy