Praha - Česko buduje z evropských peněz nová výzkumná centra, z nichž některá mají potenciál dostat ho na mapu světové vědy. Problémem je, že není příliš jisté, zda budou mít dostatek peněz na chod.
Podmínka udržitelnosti je přitom jednou z klíčových, které si klade Evropská komise, aby proplatila peníze určené na jejich výstavbu.
V rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) přitom jde na jejich budování přes 40 miliard korun, jejichž část by tak nemusela být proplacena.
Největší podíl z této částky tvoří šest velkých elitních výzkumných center v celkové hodnotě přesahující 21 miliard korun.
Evropská centra excelence podpořená z OP VaVpI
- Superlaser "ELI" (Extreme Light Infrastructure) - Dolní Břežany (6,8 mld.)
- Středoevropský technologický institut CEITEC - Brno (5,3 mld.)
- Udržitelná energetika (SUSEN) - Řež u Prahy (2,5 mld.)
- Biomedicínské centrum BIOCEV - Vestec u Prahy (2,3 mld.)
- Mezinárodní centrum klinického výzkumu ICRC - Brno (2,4 mld.)
- Superpočítačové centrum IT4Innovations - Ostrava (1,8 mld.)
Zdroj: MŠMT
Jak zjistilo Aktuálně.cz, problémům, které by mohly ohrozit celý projekt, přitom čelí minimálně jedno z těchto velkých center - superlaser "ELI - Beamlines", jenž má vyrůst v Dolních Břežanech.
Problémům s financováním udržitelnosti se v současnosti věnuje Rada pro vědu, výzkum a inovace (RVVI), na stůl už hodnocení stavu jednotlivých projektů dostala i vláda.
Prvotní odhady týkající se částky potřebné k udržení činnosti center se podle materiálů RVVI pohybovaly kolem 7,5 až osmi miliard za rok.
Podle původních předpokladů měla centra získat třetinu svých financí ze složky státního rozpočtu určené právě na vědu a výzkum.
Tato příjmová část však není, podle materiálů RVVI, minimálně ze 40 % (což představuje částku asi jedné miliardy) zajištěna.
Další třetinu by si měla jednotlivá centra buď vysoutěžit ze zahraničních grantů, získat ze soukromých zdrojů anebo z patentů, které v centrech vzniknou.
Tento zdroj financí však není u většiny center zajištěn.
Podívejte se na budoucí podobu biomedicínského centra BIOCEV:
Poslední část prostředků má potom zajišťovat takzvaný Národní program udržitelnosti. Jeho hlavním cílem však nemá být udržování výzkumných ústavů navěky. Má spíše pouze pomoci překlenout startovací fázi projektů.
Vzhledem ke zdržení celého tohoto programu, jehož konečná podoba ještě stále není schválena, došlo k přesunu části prostředků - ve výši asi jedné miliardy - na jiné aktivity.
Sečteno a podtrženo, není v současnosti zajištěna asi polovina potřebné částky a české úřady tak budou muset přijít s řešením, které pomůže přibližně čtyřmiliardový výpadek překlenout.
Podívejte se na budoucí podobu superlaseru ELI - Beamlines:
Jednou z navrhovaných možností je záchrana projektů na úkor ostatních výdajů do vědy a výzkumu; případnou možnou strategií potom je soustředění podpory do opravdu elitních center, která navíc budou schopná si prostředky najít i dalšími cestami.
Třetí, zřejmě nejnáročnější strategii pro státní rozpočet, by potom představovalo pokrytí výdajů center prostřednictvím Národního programu udržitelnosti, společně s dostatečnou podporou rozpočtové složky určené na výzkum, vývoj a inovace.
