Praha - Deset dní po volbách schválilo vedení Českých drah rekordní půjčku 11,5 miliardy. Peníze zaplatí v příštích letech daňoví poplatníci.
Půjčku ještě může zrušit nový ministr dopravy Vít Bárta, ten se však nechce před nástupem do úřadu k případu vyjadřovat.
"Je to jedna z mnoha věcí, kterými se budu zabývat, ale nejdříve si o nich musím udělat představu a informovat o svých záměrech premiéra," odpověděl opatrně na dotaz Aktuálně.cz.
Devět mužů, kteří rozhodli
V úterý 8. června se v budově Českých drah sešli dva náměstci ministra dopravy, tři zástupci odborového svazu OSŽ, hejtman Moravskoslezského kraje, pražský zastupitel za ČSSD, šéf olomoucké organizace TOP 09 a bývalý poslanec za ODS.
Těchto devět mužů rozhodlo, že státní akciová společnost České dráhy vydá dluhopisy za 300 milionů eur, tedy 7,6 miliardy korun. Dalších 3,9 miliardy si chce půjčit od Evropské investiční banky.
Z toho se splatí staré směnky, které České dráhy vydaly za 4,5 miliardy. A za sedm miliard se nakoupí nové vlakové soupravy, které železničáři takřka bez výjimky nakupují u českých poboček nizozemské společnosti Appian Machinery.
Dráhy nežádají na dluhopisy státní záruku, proto nepotřebují, aby nové dluhy schvalovala sněmovna. Pokud ovšem nebudou schopny splácet, bude mít majitel, kterým je ze 100 procent stát, jen dvě možnosti: buď nechat firmu zkrachovat, anebo potřebné peníze dodat.
Marné protesty z financí
Železniční společnost vydala vlastní dluhopisy poprvé loni v prosinci. I přes odpor ministerstva financí si půjčila dvě miliardy korun se splatností v roce 2012.
Nezabral ani dopis ministerského náměstka Bohdana Hejduka: "Vyjadřujeme obavu nejen o splatnost emitovaných dluhopisů, ale i následně splatných stávajících garantovaných úvěrů," napsal Českým drahám.
Dráhy si totiž na nákup souprav už v minulých letech půjčily 4,4 miliardy korun od evropské železniční banky Eurofima. K této půjčce existují státní garance a má být splacena v roce 2017.
Tip: Podívejte, jak mají vypadat nové motoráky Českých drah ve srovnání s vlaky soukromé Student Agency:
Janota: Nemám právo ani povinnost
Při červnových dluhopisech za 7,5 miliardy korun už ministr Eduard Janota rezignoval: "Ministr financí může pouze omezeným způsobem ovlivnit hospodářskou činnost Českých drah," napsal odborovému svazu SOSD, který před vydáním dluhopisů varoval.
Zástupce ministra financí je s šesti dalšími ministerskými náměstky v řídícím výboru, který vykonává práva valné hromady Českých drah. "Z obchodního zákoníku nevyplývá, že by měl řídící výbor právo nebo povinnost zasahovat do konkrétní hospodářské činnosti této společnosti," upozornil Janota, který nicméně připouští: "I já považují zadlužování Českých drah za velmi závažný problém, který by mohl potenciálně ovlivnit stav veřejných financí."
Ministr hovoří ze zkušenosti, protože stát za České dráhy už platil. V roce 2002 se převedl dluh Českých drah ve výši sedmi miliard na státní organizaci SŽDC. Její vedení vydalo s vládní garancí dluhopisy, které pak nesplácelo. Státní rozpočet od té doby uhradil na úrocích 2,5 miliardy a jistinu sedm miliard zaplatí napřesrok.
V roce 2008 zaplatila vláda státní firmě České dráhy 12 miliard za nemovitosti, které předaly státní firmě SŽDC. Dráhy částku rozpustily ve výdajích na mzdy a nové vlakové soupravy.
Dluhy mimo rozpočet
Dluhopisy státních firem odsoudil ekonom Petr Mach, který byl poradcem Václava Klause. "Kdyby stát jinak hospodařil vyrovnaně a kdyby existoval plán, jak se budou dluhy splácet, tak by se dalo akceptovat, že se České dráhy zadluží," varoval před dalšími státními dluhy, které vznikají mimo státní rozpočet. "Při takové praxi stát deklaruje deficit 135 miliard, ale realita je mnohem horší," upozornil Mach.
Generální ředitel Český drah Petr Žaluda dluhopisy obhajuje s tím, že firma je méně zadlužená, než železniční společnosti v Evropě. Dráhy podle něho v minulém roce také poprvé po dlouhé době zaznamenaly provozní zisk 1,1 miliardy a budou mít z čeho splácet.
Termín "provozní zisk" je neobvyklý. Dráhy do bilance nepočítají náklady na nákup lokomotiv a vagónů, ani jejich opravy nebo platy managementu.
Složenku dostane každý
I kdyby dráhy skutečně dluhy splácely, půjde ve skutečnosti o státní peníze. Loni se o polovinu zvýšila částka, kterou k jízdnému doplácejí stát a kraje. Dnes tedy hradí cestující jen třetinu celkové ceny jízdného a zbytek jde z veřejných rozpočtů.
Tento model byl zakotven v desetiletých smlouvách, které stát a kraje s drahami uzavřely. Veřejné instituce jsou povinny deset let hradit domluvené částky v celkové výši desítek miliard korun Dráhy přitom mají možnost omezit své služby a tak ušetřit.
"Příslib od vlády skutečně existuje, ale opět jde o peníze z kapes daňových poplatníků," odmítá vysvětlení železničních manažerů Mach.
