Praha - Česká republika zaplatila švýcarskému právníkovi Paulu Gully-Hartovi za jeho neúspěšné zastupování v kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti 24 915,50 švýcarských franků, tedy asi 513 260 korun.

Právník měl za úkol zajistit, aby se ČR připojila k trestnímu řízení coby soukromý žalobce.

Uvedl to premiér Petr Nečas v odpovědi na interpelaci poslance ČSSD Břetislava Petra, který ho žádal o vysvětlení kvůli údajným průtahům ve spolupráci české strany se švýcarskými úřady při vyšetřování případu.

Poslanec chtěl mimo jiné vědět, zda je pravdivá informace švýcarského tisku, podle níž Gully-Hart obdržel za neúspěšný pokus až 20 milionů korun. Právník měl prosadit, aby se ČR mohla dodatečně připojit k trestnímu řízení a získat část zadržených peněz, soud ale jeho žádosti odmítl.

List Neue Zürcher Zeitung loni v listopadu napsal, že důvodem byla pozdní reakce českých úřadů. Podle tamní prokuratury vznikla českému státu škoda asi 150 milionů švýcarských franků, tedy asi 3,2 miliardy korun, Švýcarsko chce zabavit celkem 14 miliard korun z podezřelé privatizace MUS.

Švýcarská prokuratura v roce 2011 podala kvůli údajným machinacím obžalobu na sedm lidí - bývalých manažerů Mostecké uhelné a Appian Group. Jde o šestici Čechů a jednoho Belgičana.

Soud nejprve obžalobu vrátil, prokuratura ji podle informací Mladé fronty Dnes z loňského srpna doplnila a podala znovu. Jde o bývalé manažery Antonína Koláčka, Oldřicha Klimeckého, dnes již zesnulého Luboše Měkotu, Jacqua de Grooteho, Petra Krause a Marka Čmejlu.

Poslanec Petr chtěl od premiéra také vědět, zda by vláda byla ochotna souhlasit s případnou žádostí švýcarského soudu o vydání těchto lidí do Švýcarska. Podle Nečase by to ale možné nebylo, protože to mimo jiné zakazuje trestní zákoník. "Občané ČR by tedy v případě žádosti o vydání k trestnímu stíhání nebo k výkonu pravomocného trestu odnětí svobody do Švýcarské konfederace vydáni být nemohli," uvedl Nečas.