Kauza Wallových --------------- * Manželům Wallovým vzal stát 5 dětí před osmi lety * Evropský soud pro lidská práva v roce 2006 rozhodl, že k odebrání došlo neprávem * Dvě děti se po verdiktu soudu vrátily z dětského domova, nejstarší automaticky po dovršení zletilosti * Dvě nejmladší však dál zůstávají v pěstounské péči. Státu se nepodařilo děti rodičům vrátit
Praha/Vsetín - Ministerstvo práce a sociálních věcí čeká tento týden nepříjemný úkol. Do konce října musí zaslat Radě Evropy zprávu, že nedokázalo napravit tragédii, kterou státní úředníci způsobili.
Před osmi lety vzal stát manželům Wallovým jejich pět dětí jen proto, že rodiče neměli bydlení, které by se úředníkům zdálo vyhovující.
V boji o návrat jejich potomků se manželé obrátili až k Evropskému soudu pro lidská práva. Ten před dvěma lety konstatoval, že děti byly odebrány neprávem. Místo represe měl stát podle jeho verdiktu rodině pomoci.
Wallovi získali odškodnění a ministerstvo práce a sociálních věcí dostalo rozsudkem Evropského soudu za úkol situaci napravit a všechny děti vrátit. Nad splněním této povinnosti dohlíží Výbor ministrů Rady Evropy.
Pokus o nápravu však krachl. Matka Emilie Wallová se z neúspěchu zhroutila a po osmi letech boj o své nejmladší děti, Jaromíra a Marii, vzdala.
V pondělí od 10 hodin bude E. Wallová hostem online rozhovoru Aktualne.cz
Strašák na děti
Emilie Wallová žije s manželem a synem Rosťou v Soběslavi. Letos v létě se po šesti letech odloučení měla setkat se svým synem Jaromírem (11) a nejmladší dcerou Marií (8).
Děti odebral rodičům sociální odbor v Táboře. Po čase dvě nejmladší děti odtrhl od sourozenců a z dětského domova je předal pěstounům na druhý konec republiky, na Vsetínsko.
Teprve nyní, po verdiktu Evropského soudu, že sociálka neměla děti odebrat, nýbrž rodině pomoci, se Wallovi mohli setkat se svými nejmladšími potomky. Po roce postupného sbližování domluvilo ministerstvo prostřednictvím mediátorů setkání pěstounů Mazačových s rodiči Wallovými.
Jenže pokus zkrachoval. "Jára po dvou minutách řekl, že je mu špatně, a odešel," popisuje setkání Wallová. "Pan Mazač se přede mnou zeptal Marušky: Že maminka není tak šeredná?"
Přestože chtěla situaci zvládnout bez emocí, tato věta jí podlomila kolena. "Bouchla jsem a brečela. Musela jsem odtamtud odejít, aby to děti neviděly," říká. "Jak mě asi pěstouni u dětí popisovali, jako zrůdu? Podle mého názoru dělali vše proto, aby návrat dětí k nám nevyšel."
I samo ministerstvo připouští, že v tomto případě došlo k selhání pěstounů. "Ukázalo se, že jsou u pěstounů velké nedostatky v chápání jejich role," říká Daniel Hovorka z odboru rodiny. "Mazačovi jsou přesvědčeni, že pro děti je lepší, aby nebyly v kontaktu s rodiči. A to je špatně."
Být matkou v Kocourkově
Po drásajícím zážitku letošního léta matka boj o vlastní děti vzdala. "Napsala jsem úřadům dopis, kde píšu, že se o děti už nebudu soudit a že netrvám na osobním kontaktu," říká. "Já bych tohle psychicky nezvládla."
Zároveň dětem napsala, že u ní mají dveře otevřené a mohou kdykoliv přijet. "Chtěla jsem, aby věděly, že jsem se jich nevzdala. Štrasburk náš spor dobře rozsoudil, ale náš stát je Kocourkov. Jsem z toho unavená, končím, nemám na to."
Máme se dobře
Wallovi jsou nyní s nejmladšími dětmi v kontaktu pouze prostřednictvím dopisů, které jim píší. Odpověď od dětí však přichází jednovětá: Máme se tady dobře.
Sehnat vyjádření pěstounů Mazačových se nepodařilo. Telefonní číslo ani emailovou adresu Wallovým nedali k dsipozici. A sociální pracovníci, kteří se v případu angažovali, nesmějí kontakt poskytnout.
Osobní kontakt, o který se Aktuálně.cz před časem pokusilo navzdory úřední bariéře, je také nemožný. Pěstouni tehdy rozhovor odmítlli a před novináři zavřeli dveře.
Pěstouni po česku
Zprostředkovat kontakt mezi pěstouny a Wallovými se celý rok snažila Věra Bechyňová, vedoucí organizace Střep, kterou si ministerstvo na tuto práci najalo.
"Snažili jsme se, co to šlo," říká Bechyňová. "Ale bohužel ze strany pěstounů bylo cítit, že je to formální snaha, nikoliv na úrovni přesvědčení."
Pěstounským rodinám jsou děti svěřovány do péče jen na určitý čas a měly by být připraveny je kdykoliv vrátit k původním rodičům. Praxe však bývá jiná. Z péče, kterou stát platí a která má být jen dočasná, se stává de facto adopce.
Nedávno tento fakt popsal i ministr Petr Nečas. "Je to latentní adopce, která se někdy vyvine v to, že pěstouni berou děti za vlastní a zakazují jim vídat vlastní rodiče," uvedl v rozhovoru pro Aktualně.cz.
K tomu došlo i v případě manželů Mazačových. Děti, které jim byly svěřeny jen na určitý čas, jim začaly říkat mámo, táto - přestože Jaromír a Marie měli své rodiče, kteří o ně stáli.
Podle ředitelky Bechyňové se na tomto případu promítlo, že děti už čtyři roky žijí u jiných lidí, a nikdo je do této doby na kontakt s vlastními rodiči nepřipravoval.
"V životě dětí tak vznikla strašně dlouhá mezera, odcizily se rodičům a připoutaly k pěstounům," říká Bechyňová. "Příběh Wallových by se měl stát mementem, aby se to nikdy neopakovalo."
