Analýza - Snížit pojistné na důchody o pět procent a dalších pět procent poslat soukromým fondům. Pokud vláda a sněmovna schválí návrh penzijní reformy od ministra Drábka, přijde státní důchodový systém ročně o 120 miliard korun.
Jeho náklady se přitom v příštích 25 letech nesníží.
Ani vyšší daně nestačí
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který doporučuje penzijní reformu přesně podle doporučení expertů z tzv. druhé Bezděkovy komise, zatím nenašel zdroje, které propad příjmů o třetinu nahradí.
Dnes český stát vybírá na penzijním pojištění 330 miliard korun ročně. O 60 miliard přijde tím, že se pojistné sníží ze současných 28 procent hrubě mzdy na 23 procent.
Tento výpadek má z větší části pokrýt sjednocení sazby DPH na 19 procent. Výnos nejvýš 50 miliard zajistí zvláště zvýšení dolní sazby ze současných 10 procent.
Blogeři o penzích:
- Stratég ČSOB Tomáš Sedláček: Důchodový problém jako požehnání
- Analytik Raiffeisenbank Aleš Michl: Jsme sociálové, buďme investoři
- Prezident Asociace penzijních fondů České republiky Jiří Rusnok: Ještě jednou několik poznámek k podstatě penzijní reformy
Ani dvojnásobná daň, která zvýší především ceny potravin, bydlení a léků, ovšem nepokryje další výpadek příjmů penzijního systému.
Ze zbylých 23 procent hrubé mzdy se totiž budou v prvním roce reformy odvádět 3 procenta soukromým fondům, v sedmém roce 5 procent. To se bude zpočátku povinně týkat pouze osob do 40 let věku, pro lidi od 40 do 50 let bude přechod k privátním fondům dobrovolný. Do dvacátého roku reformy už budou u soukromníků povinně spořit všichni nad dvacet let. Roční výpadek veřejných příjmů tak dosáhne 25 - 60 miliard podle postupu reformy. Skončí až po pětadvaceti letech, kdy začnou soukromé fondy vyplácet první důchody.
Z návrhu reformy přitom není jasné, z jakých zdrojů stát tento výpadek uhradí.
Zaplatí ČEZ, který na to nemá
Správnost propočtů Aktuálně.cz potvrzuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeho mluvčí Viktorie Plívová připomíná, že určitá možnost najít další peníze existuje: "Vláda se zavázala k financování transformačního období ze všech výnosů státních podniků, ať už získaných jejich prodejem nebo z jejich zisku."
Dnes ze státních podniků vydělává pouze ČEZ, který ročně odvádí dividendu cca 20 miliard. V příštích letech bude investovat 200 miliard do dostavby Temelína případně do jiných nových zdrojů.
Podle vládního zmocněnce pro dostavbu Temelína Václava Bartuška tak pohltí obnova energetiky veškeré výnosy ČEZu. "Přitom není vůbec řeč o expanzi, je to řeč o udržení toho, co máme. Protože v téhle chvíli nějakých 60 procent elektřiny u nás vyrábíme z uhlí a velká část těch elektráren se musí v příštích 20 letech odstavit," upřesnil Bartuška.
Pokud se jiné zdroje než vyšší sazba DPH nenajdou, bude nutné uhradit reformní náklady ve výši nejméně 1,3 bilionu zvýšením státního dluhu. Koncem letošního roku dosáhne podle odhadu Eurostatu 1,45 bilionu korun a důchodovou reformu se tedy může zdvojnásobit na úroveň 80 procent HDP.
Záchranný pás pro třicátníky
Zásadní reformu penzí si vynucuje vyhlídka, že po roce 2035 začnou odcházet do penze silné ročníky "Husákových dětí".
Podle odhadu druhé Bezděkovy komise i ministerstva práce se penze udrží na současné úrovni pouze v tom případě, když se roční výdaje na penze zvýší ze současných devíti na 12 procent HDP, tedy o 100-120 miliard. Pokud se nenajdou nové zdroje, sníží se tak penze oproti dnešku o čtvrtinu.
Reforma, která má vyřešit problém po roce 2035, paradoxně začíná tím, že z penzijního systému odebere dalších 120 miliard. Pokud penzijní fondy zajistí u svěřených peněz výnosy pokrývající inflaci a jejich provozní náklady, pak se polovina této částky do systému po roce 2035 vrátí.
