Praha - Stát v letech 2007 až 2014 neefektivně utratil skoro 230 milionů korun na to, aby byla veřejná správa efektivnější. Místo toho ale spíš opakovaně vytvářel metodiky, které neměly skutečný dopad, uvedl v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v tiskové zprávě. Kvůli výsledkům kontroly už podal trestní oznámení.
Trestní oznámení úřad podal v souvislosti se čtyřmi kontrolovanými projekty. Kontroloři odhalili skutečnosti nasvědčující tomu, že došlo k porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, k porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže a k poškození finančních zájmů Evropské unie, sdělila mluvčí úřadu Olga Málková.
Zdůraznila však, že nejde o trestní oznámení na neznámého pachatele, ale o trestní oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu.
Projektové kanceláře či informační systém
Efektivnější veřejnou správu měla zabezpečit strategie Smart Administration, NKÚ zkontroloval osm konkrétních projektů za 226,6 milionu z evropského operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.
Z těchto peněz měly vzniknout například projektové kanceláře či informační systém spravující informace o projektech Smart Administration. "Místo toho jejich prostřednictvím jen opakovaně vznikaly metodiky projektového a strategického řízení, které ale neměly reálný dopad na zefektivnění veřejné správy," uvedli kontroloři z NKÚ.
Do jaké míry se to povedlo? Nevíme
Prověřovali ministerstvo vnitra, ministerstvo průmyslu a obchodu a Úřad vlády, přičemž hlavním garantem strategie bylo podle NKÚ ministerstvo vnitra. To ale prý nestanovilo, čeho konkrétně chce do roku 2015 dosáhnout, takže pak nemohlo vyhodnotit, zda a do jaké míry se mu to povedlo.
Kontroloři také prověřili, jak se podařilo naplnit konkrétní cíle osmi kontrolovaných projektů. "Zjistili, že sedm z nich své cíle nenaplnilo, a tedy k efektivnější veřejné správě a snížení nákladů na administrativu nepřispělo. Prostředky na tyto projekty tak byly využity neúčelně, což NKÚ vyhodnotil jako porušení rozpočtové kázně ve výši 226,6 milionu korun," uvedl v pondělí NKÚ.
Ministerstvo mělo málo informací
Ministerstvo vnitra podle něj o projektech nemělo dost informací, nevytvořilo o nich informační systém, nemělo tedy spolehlivé podklady pro řízení a hodnocení strategie.
"Za vážný problém NKÚ pokládá skutečnost, že projekty nebyly v momentu svého vzniku provázány s konkrétním cílem strategie a byly k jednotlivým jejím cílům přiřazovány až zpětně. Pro úspěšné plnění strategie je přitom jasná vazba mezi projektem a cílem strategie klíčová," uvádí kontrolní úřad.
Navíc podle něj nefungovala koordinace na meziresortní úrovni. Vláda postupně pověřila meziresortní koordinací několik orgánů, jejich kompetence se ale měnily a svou koordinační roli neplnily.
V roce 2014 je podle NKÚ kabinet zrušil a ustavil nové dvě rady vlády - radu pro veřejnou správu a radu pro informační společnost. Podle NKÚ je "pro další zefektivňování veřejné správy" nutné zajistit, aby tyto nadresortní orgány zajistily komunikaci a koordinaci mezi zúčastněnými subjekty.
