Praha - Stát by chtěl příští rok po pětileté přestávce obnovit geologický průzkum ve vybraných oblastech, kde by v budoucnu mohly pod zemí skončit tisíce tun vysoce radioaktivního odpadu z Temelína a Dukovan.
Jelikož radnice nechtějí geology na své pozemky pustit, protože s vybudováním hlubinného úložiště ve své blízkosti nesouhlasí, slibuje stát, že jim za průzkum zaplatí. Jedna obec by mohla dostat osm až dvanáct milionů korun.
"Obce ve všech lokalitách by si tak mohly rozdělit téměř 100 milionů korun," řekl ministr průmyslu Vladimír Tošovský. Dodal, že v tomto smyslu připraví návrh novely atomového zákona. "Neznamená to ale, že chceme obce uplatit," dodal Tošovský.
Nenecháme se uplatit, říká starosta
"Je to uplácení," tvrdí ovšem Zdeněk Černý z Nadějkova v západních Čechách, které leží v jedné z vytipovaných oblastí.
Dodal, že jeho obec nebude s příspěvkem ani s průzkumnými pracemi na svém území souhlasit, pokud se nezmění atomový zákon.
Radnice už roky požadují novelu zákona, aby jim dal větší pravomoci a umožnil spolurozhodovat o vybudování jaderného úložiště. Podle platného zákona obce nejsou účastníky příslušného správního řízení.
"Jenže ta finanční nabídka je to jediné, co má být v zákoně nového," poznamenal starosta Černý.
"Stát si myslí, že náš nesouhlas prolomí finanční kompenzace v průběhu průzkumů, ale ne vše se dá zaplatit penězi," řekl Jiří Dvořák, starosta Lodhéřova.
Odmítavě se ke geologickým pracím staví takřka všechny radnice ve vytipovaných oblastech. Místní referenda ukázala, že většina lidí si úložiště za svými domy nepřeje. Radnice si navíc stěžují, že s nimi stát o svých plánech málo diskutuje.
Výjimkou je Dolní Cerekev na Vysočině, která souhlasila s geologickým průzkumem. Ovšem pod podmínkou, že vrty uskuteční i v ostatních lokalitách. "Naše podmínka ovšem není dogma," řekl dolnocerkevský starosta Zdeněk Jirsa, který by uvítal i několikamilionový příspěvek do obecní pokladny.
Bez souhlasu není povolení
Ministerstvo průmyslu, respektive jeho organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů, která za výběr vhodného místa pro vyhořelé palivo z Temelína a Dukovan odpovídá, je na souhlasu obcí s geologickým průzkumem závislá.
Povolení k průzkumu vydává ministerstvo životního prostředí, pro které je vyjádření místních obcí vždy velmi důležité. I kvůli odporu místních radnic například ministerstvo nepovolilo průzkum ložisek zlata na různých místech republiky.
"Žádosti o povolení geologických prací už máme připraveny, ale zatím jsme je nepodali," řekl ředitel správy Vítězslav Duda.
Budeme s obcemi jednat, slibují úřady
Ministerstvo průmyslu a správa úložišť slibují, že budou s obcemi ve vytipovaných územích ještě více debatovat o všech aspektech hlubinného úložiště než doposud. Podle schváleného harmonogramu by stát měl mít do roku 2015 vybráno jedno hlavní a jedno záložní místo pro úložiště, které by mělo sloužit od roku 2065.
"K tomu potřebujeme znát konkrétní geologická data. Je jasné, že bez zapojení obcí to půjde obtížně," řekl ministr Vladimír Tošovský, podle něhož se Česko bez svého konečného úložiště vysoce radioaktivních odpadů nevyhne.
"Chceme být obcím partnerem, přizvat je k přípravě různých variant geologického průzkumu a garantovat jim maximální kontrolu nad jeho průběhem," dodal Tošovský.
Správa úložišť radioaktivních odpadů nedávno rozšířila seznam vytipovaných oblastí o dvě místa ve vojenských prostorech Boletice a Hradiště, kde není zapotřebí souhlasí obcí. Jenže podle ředitele správy Vítězslava Dudy je zapotřebí porovnat tato místa i s "civilnímu" lokalitami.
