Brno - Každé zveřejnění nepravdivé nebo nepřesné informace ve sdělovacích prostředcích nemusí podle Nejvyššího soudu znamenat vždy poškození dobré pověsti člověka, kterého se informace týká.
Podnikatel Jaroslav Starka a jeho prvoligový fotbalový v Příbrami tak neuspěl u Nejvyššího soudu se žádostí, aby se Lidové noviny zveřejnily odpověď na článek o státní dotaci pro fotbalový klub.
Chyba v názvu sdružení
Soud uvedl, že důležité je, aby celkové vyznění článku odpovídalo pravdě a není možné trvat na naprosté přesnosti všech údajů.
V článku byla chyba v názvu občanského sdružení, které mělo dotaci dostat, sdružení podle Starky vůbec neexistovalo.
Lidové noviny jako příklad rozdělování státních dotací napsaly, že příbramský klub si pořídí tréninkové centrum za deset milionů pro mládež.
Dotaci mělo ale původně dostat občanské sdružení Tenis club Příbram.
Bývalý poslanec a tehdejší předseda rozpočtového výboru Michal Kraus jako předsedající schůze třicátého června v jednom okamžiku přečetl návrh, aby se tato dotace převedla z občanského sdružení na další občanské sdružení FC Příbram napojené na prvoligový klub.
A podle Starky i zástupců klubu sdružení Tenis club Příbram vůbec uvedení nepravdivé informace o sdružení, které mělo dotaci dostat, vedlo ke zkreslení celého vyznění článku.
Čest a důstojnost dotčena nebyla
"A to se dotklo cti, důstojnosti a soukromí prvního žalobce (Jaroslav Starka) a dobré pověsti druhého žalobce (fotbalový klub v Příbrami)," uvedli v dovolání k Nejvyššímu soud poté, co se svou žalobou na uveřejnění odpovědi v Lidových novinách neuspěli ani u Městského ani Vrchního soudu v Praze.
Nejvyšší soud ale jejich dovolání zamítl také.
Podle senátu Nejvyššího soudu vedeného soudcem Pavlem Pavlíkem nemusí zveřejnění každého nepřesného údaje poškodit dobrou pověst.
"K tomu dochází pouze tehdy, kdy tento zásah v konkrétním případě přesáhl určitou přípustnou intenzitu takovou mírou, kterou již v demokratické společnosti nelze tolerovat," uvedl soud.
Podle Nejvyššího soudu je nutné respektovat specifické postavení tisku, určeného pro informování nejširší veřejnosti, který se musí s ohledem na rozsah jednotlivých příspěvků a čtenářský zájem uchylovat ke zjednodušením.
"Nelze přitom tvrdit, že každé zjednodušení (či zkreslení) musí nutně vést k zásahu do práv dotčených osob. V tomto případě nelze trvat na naprosté přesnosti skutkových tvrzení a klást tím ve svých důsledcích na novináře nesplnitelné nároky. Významné však je, aby celkové vyznění podávané informace odpovídalo pravdě," uvedli soudci Nejvyššího soudu.
